Diskuse:Slezsko

Co je to Uherskouhersko? ("na druhou stranu však v boji s Uherskouherským králem Matyášem Korvínem") Má jít o Uhersko? Churchyard 14:23, 9. 3. 2008 (UTC)

Dovolil jsem si to editovat na víc než jasné "v boji s uherským králem M..." Tatarchan 10:12, 2. 4. 2008 (UTC)

Tak to se omlouvám. Jako odkaz to tam nebylo, tak jsem to opravil, jinak bych do toho ani nelezl. Příště na to budu myslet. Tatarchan 17:25, 4. 4. 2008 (UTC)

„Překopání“

Navrhuji Předělání článku, a to tak, že oddělám dějiny Slezska do samostatného článku a článek Slezsko vyplním patřičnými informacemi. TomasF 1. 6. 2009, 14:54 (UTC)

Zvykem je tam dějiny nechat a pouze uvést odkaz na rozsáhlejší samostatný článek. Rozšíření je samozřejmě vítáno. --Ria 6. 6. 2009, 14:11 (UTC)

To máte pravdu. Ještě popřemýšlím jak článek vylepším, ale prozatím zastavuji to „překopání“ TomasF 8. 6. 2009, 18:59 (UTC)

@TomasF: Kolego, nevím proč stále přidáváte duplicitní pasáže, jako je například "Slezské obyvatelstvo a hranice v průběhu historie", která je již pokryta částí "Dějiny Slezska". Bohužel, Vaše duplicity ani nejsou konsistentní se zbývajícím obsahem článku, jako např. původ názvu "Slezsko", když Vaše pasáž uvádí původ z názvu kmene "Silinger" (sic), zatímco v části "Etymologie" je jednak možnost vzniku z názvu kmene Silingů, ale i varianta ze slova ślągwa. --Yopie 6. 4. 2010, 09:29 (UTC)

A mohl bych vědět kde v přidaných kapitolech jako Osobnosti, Vyhnání Němců a poválečné době jsou podobné věci jako ve zbytku článku? I ta kapitola Slezské obyvatelstvo a hranice v průběhu historie dle mého v takovémto uspořádání, které jsem udělal nemá moc velkou duplicitu a je pro článek potřebný. Ovšem toto jsem do jisté míry ještě chápal. S pozdravem TomasF 6. 4. 2010, 14:35 (UTC)

Ověřit

Článek obsahuje velké množství nedůvěryhodných tvrzení, které je potřeba doložit refy z důvěryhodné literatury, případně smazat. --Saltzmann 20. 5. 2010, 13:17 (UTC)

Nasázel bys mi tam šablony {{fakt?}}, abych věděl, co bych měl ozdrojovat (teda nejen já, i ostatní kolegové)? --Silesianus 20. 5. 2010, 14:31 (UTC)

No tak třeba ta etymologie, ale i jiné (to snad vidíš, ne?) Ten článek by potřeboval ozdrojovat celý. A i jazykově je to dost pofiderní. Nebo mi vysvětlíš, co to jsou "očividné zbytky po Vandalech"? Že by něco, co jim zbylo od večeře? ;-) A to nemluvím o vzájemně si odporujících věcech typu, kdy se píše, že Slezsko se jmenuje po germánských Silinzích a o chvíli později, že se jmenuje po slovanském kmenu Slezanů, atd. --Saltzmann 20. 5. 2010, 15:05 (UTC)

No já myslel v historii, tahlé máčka okolo mě moc nebere... --Silesianus 20. 5. 2010, 15:40 (UTC)

---

Slezske mesta maji ceske nazvy: Glivice - Hlivice, Bytom - Bitom, Zielona Góra - Grinperk, mozna jesce neco by se naslo... Sil.

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, kdy se začal užívat název dnešního Slezska: „Slezsko“.

Další dotaz by byl v oblasti osídlování Slezska. Uvádíte že: „V VI. století bylo Slezsko osídleno slovanskými kmeny Slezanů, Opolanů a dalších“. Ale nejnovější teorie o vzniku slovanstva vůbec, to nepopisuji jako příchod Slovanů, ale spíše jako časové ucelení, tak jako Kelti, ti taky nepřišli, ale je to jen časový název pro kmeny a kultury, které si byly podobné - proto-kelti. Protože Slované vznikají na poměrně velkém území, přibližně stejným způsobem. Především po vakuu, které za sebou zanechal Atila hun. To je to velké území mezi Odrou a Dněprem, kde vniká Slovanstvo. A u nás to jsou především proto-slovanské osídlení asimilované se Sarmaty.

Za další by mě zajímalo. Prvním polským králem, byl Boleslav Chrabrý, který byl synem Měška prvího. Boleslav Chrabrý byl korunován roku 1025, tedy polský stát vzniká až tehdy a ne roku 990. To by znamenalo, že nemohlo v té době Slezsko být součástí Polského státu. A potom byly Slezská knížectví samostatná. Nemůžu tvrdit, že tomu tak bylo u všech Slezských knížectví a napořád, protože se to v různých obdobích měnilo, ale tvrzení: „Území Slezska bylo od roku 990 součástí polského státu.“, je nepřesné.

Měšek první byl Slezským knížetem, který dostal za ženu českou princeznu, a bylo mu přiděleno starat se o území na území dnešního Polska. Což znamená, že bez vůle české koruny a slezských knížat by Polsko ani nevzniklo, proto se snad Slezská knížectví hlásily k České koruně, především Piastovci. Ten váš článek spíše zní, jako by území Slezska bylo vždy Polské, jenom většinu doby patřilo k české koruně. :D

Špatně se hledají objektivní informace o historii Slezska, když se mocnosti svými politickými intriky snažili získat právo na Slezsko. Především v poslední století 20st. Právě na Polských ZŠ, na území Slezska, v učebnicích psali tvrzení, především územní, u kterých jsem až později zjistil že jsou mylná.

Děkuji za odpověď.

Tak se, prosím, nejdřív podepište (vizte Wikipedie:Průvodce_(diskuse)#Podpis), ať víme, s kým vlastně hovoříme; s "duchem" diskutovat nelze. Pak Vám mnozí rozhodně rádi odpovědí. --David Beneš (diskuse) 1. 7. 2012, 11:30 (UTC)

Měšek první byl Slezským knížetem, který dostal za ženu českou princeznu, a bylo mu přiděleno starat se o území na území dnešního Polska. Což znamená, že bez vůle české koruny a slezských knížat by Polsko ani nevzniklo, proto se snad Slezská knížectví hlásily k České koruně, především Piastovci. To je s prominutím absolutní nesmysl. Pomineme-li, že Slezsko jako knížectví bylo vyděleno až roku 1138 a vlastní vnitřní dělba začala až v 70. letech 12. století, tak tvrzení, že Měškovi bylo přiděleno starat se o území Polska snad slyším poprvé a troufám si tvrdit, že to nemá oporu v relevantní odborné literatuře.

Boleslav Chrabrý byl korunován roku 1025, tedy polský stát vzniká až tehdy a ne roku 990. Korunovace na krále nemá nic společného se vznikem státu. Stát jako takový vzniká až mnohem později (i u nás). V této době je na východ od Labe lepší mluvit o zemích, územích než státech (a obzvláště centralizovaných státech). Polané už byli nějak "organizováni" (nenapadá mě lepší termín, ale i tento je celkem nevhodný) snad před Měškem I.

To by znamenalo, že nemohlo v té době Slezsko být součástí Polského státu. Máme dochované zprávy, že Měšek území Slezska skutečně obsadil, teď u sebe nemám literaturu, což je škoda, tam to bylo časově rozpracováno. V podstatě máme informaci, že slezsko na počátku 10. století bylo české (hranice pražské diecéze), avšak někdy v druhé polovině (není úplně jasné kdy) většinu území získal Měšek.

Ale nejnovější teorie o vzniku slovanstva vůbec, to nepopisuji jako příchod Slovanů, ale spíše jako časové ucelení, tak jako Kelti, ti taky nepřišli, ale je to jen časový název pro kmeny a kultury, které si byly podobné - proto-kelti. O tom jsem upřímně ještě neslyšel, ale dost mi to připomíná Bertolda Bretholze a jeho antikolonizační teorii. Takový Třeštík ve svém díle Počátky Přemyslovců (či tak nějak) stále operuje s příchodem (ale je to starší práce), ale dost o této proto-slovanské teorii pochybuji (obzvláště ve vztahu k českým zemím).

Název Slezsko se objevuje již od dob, kdy se o tomto území vůbec píše. Ale původně se vztahoval pouze na dnešní Dolní Slezsko, pro Horní Slezsko se používal název Opolsko (Opolszczyna). Pojmy Horní a Dolní Slezsko (Silesia Inferior a Superior) zavedl tuším až Matyáš Korvín v druhé polovině 15. století.

Jinak jsem naspal takový krátký přehled o Opavsku, které bylo jižní česko-slezskou hranicí, tam jsou zaznamenány některé stěžejní body (zde). Není to nic moc, ale snad to pomůže. --Silesianus (diskuse) 1. 7. 2012, 19:08 (UTC)

Děkuji, Tomáš Duch

Vazna chyba!

Mapa "Německá národnost v polské části Horního Slezska" ukazuje jihozapadni kus DOLNIHO SLEZSKA (!!!), tam se urcite jedna o něco jiného (dokonce by znamenalo, ze i v sev.-vych. Kldasku jsou Nemci). Marne je tam chledat Nemcu. Sil.

Na mapě jsou jako nejzápadnější obce s německou menšinou zobrazeny Popiełów, Dąbrowa a Łambinowice - což je všechno někdejší Opolské knížectví, tedy jednoznačně Horní Slezsko. V regionu Kladska žádní Němci zakresleni nejsou.

A prosím, své příspěvky podepisujte. --David Beneš (diskuse) 18. 8. 2014, 09:07 (UTC)

Mate pravdu, vzdavam se - vzal jsem Hlubcicko za Kldasko, ted na velke obrazovce to vidim lepe, omlouvam se. Sil. (mily pane - to je podpis!).