Diskuse:Seznam států světa/Archiv (2006-2013)

Tchaj-wan, Palestina etc.

Myslím, že by to chtělo přepočítat státy, už kvůli vzniku ČH. Jestli to má někdo pod palcem, ať to udělá, jinak to v brzské době udělám sám. Zanatic ʡ 21:25, 19. 6. 2006 (UTC)

Mám v úmyslu se na to podívat. Máme tu trochu nekonzistenci - na začátku uvádíme 202 suverénních států včetně Náhorního Karabachu apod., potom se ale ty poněkud sporné státy v seznamu neobjevují. Buď tedy musíme nahoře jasně uvést, které státy v seznamu neuvádíme, protože jejich suverenita je problematická, nebo je musíme zařadit do seznamu. --Dan Zeman 17:38, 26. 6. 2006 (UTC)

Dobrý den. Když jsem si prohlížel tuto stránku v jiných ( německé a anglické, španělské) wikipedii, stát Taiwan byl uváděn na stejné úrovni jako Náhorní Karabach, Severní Kypr,... . Tak jak to tedy je?

Koukám na anglickou a tam není na urovni se jmenovanými, je tam stejná poznámka jako tady tedy - no longer a UN member since late 1971, recognized by 23 UN member states and the Holy See (Vatican City), and currently with de facto international relations with many others, the Republic of China (commonly referred to as Taiwan). - členem OSN není od roku 1971, 25 států ho uznává, další státy s ním udržují alespoň hospodářské kontakty

Rozdíl je v tom, že na české Wikipedii je Tchaj-wan na seznamu explicitně uveden, byť se poznámkou, zatímco třeba Severní Kypr, tam s odůvodňující poznámkou není uveden. Zda považujete Tcha-wan za stát si tedy můžete na základě faktů určit sám. --Li-sung ✉ 09:46, 29. 1. 2007 (UTC)

Omlovám se, že ještě otravuju. Západní Saharu i Palestinu dost států uznává (Západní Saharu 48- dokonce víc Tchaj-wan, Palestinu jsem nezjistil přesně- většina arabských států). Nezasloužily by si tyto státy v seznamu také být? O S. Kypru, Abcházii, .... si také myslím, že v seznamu být nemusí. Ale Tchaj- wan se od Palestiny a Záp. Sahary, alespoň já jsem to tak pochopil, liší jen v tom, že byl členem OSN po nějaký čas.--88.102.86.231 06:51, 30. 1. 2007 (UTC)

Taktéž je to tam napsané - de iure nezávislé státy, jejichž nezávislost uznává nezanedbatelný počet jiných států, ale fakticky nezávislé nejsou: Palestina, Západní Sahara. Oproti Tchaj-wanu se tady liší tím, že fakticky namají na svém území suverenitu a jsou pod jinou správou (Maroka, Izraele) --Li-sung ✉ 08:40, 30. 1. 2007 (UTC)

Kosovo a Čínská republika

Obávám se, že Kosovo ani Čínská republika nesplňují jednu ze základních podmínek suverénního státu v mezinárodním řádu, a tou je uznání mezinárodním společenstvím, pod kterým se chápe uznání ze strany OSN, respektive všemi pěti stálými členy RB OSN. Proto nemohou být např. oba státy členy OSN, i když paradoxně měla Čínská republika křeslo v RB OSN do roku 1971, což bylo způsobeno jejími dějinami (problém "jediné Číny").

Mezinárodní uznání: Za mezinárodní uznání je většinou považován akt "kooptování" státu do mezinárodního společenství jeho již jsoucími členy. Ukazuje se, že tato podmínka má mnohdy klíčový význam. Příkladem je Čínská republika, která bezebytku vyhovuje všem podmínkám existence státu (tedy disponovat vlastním teritoriem, obyvatelstvem, vnitřní politicko-prostorovou organizací teritoria, suverenitou (směrem dovnitř), pozn. autora), ale komunistická Čína blokuje jeho vstup do OSN a dalších mezinárodních organizací. Romacov, M.: Politická geografie, in: Cabada - Kubát: Úvod do studia politické vědy. 2002., s. 417.

Na en wiki mají dokonce mezi státy zařazené Abcházii, Jižní Osetii, což považuji za naprostý omyl. --Kacir 16. 10. 2008, 03:44 (UTC)

Nechápu, kde se vzala myšlenka /nemyslím jen tebe, už sem se s tím setkal víckrát/, že mezinárodní uznání = členství v OSN. To tak prostě není, a když si přečteš tu citaci pořádně, tak zjistíš, že to ani vůbec netvrdí; OSN je prostě mezinárodní organizace jako spousta jiných, byť s vyjímečným postavením. A to nemluvím o formulaci "je většinou považován".

Z hlediska mezinárodního uznání se dá počítat uznání státu druhýma státama, všechno ostatní je podružné. A tak můžeme z mezinárodního hlediska uznat za samostatný každý stát, který uznal aspoň jeden jiný stát /jestli si dáme ještě i jiné podmínky je ovšem jiná věc/. --Nolanus ✉ C E 16. 10. 2008, 04:21 (UTC)

Politologové s takovou myšlenkou (výše uvedeným textem ohledně mez. uznání) operují, jako např. Michael Romancov. Docela rád bych viděl nějaký zdroj Tvých tvrzení, které jsi napsal. Pokud by platilo to co tvrdíš, pak by neměl být problém, aby tyto "státy" byly součástí mez. společenství, včetně mez. organizací (zejména IGO - vládních), a to nejsou. Tyto "státy" jsou dnes mimo toto mez. společenství, doslova v izolaci. Disponují sice suverenitou dovnitř (ne všechny), ale už nedisponují plnou suverenitou navenek (mez. uznáním) v mez. řádu. --Kacir 16. 10. 2008, 04:37 (UTC)

No, to je právě ono, "politologové operují", "je všeobecně považováno"... viz Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům.

Operuješ tu několika pojmy, u nichž mi není jasné, co jima myslíš, ale které směšuješ - co je to mezinárodní společenství? jak to souvisí s mezinárodníma organizacema? A když je nějaké státy uznávají, tak asi nebudou tak úplně doslova v izolaci.

Jinak, bylo Švýcarsko členem mezináordního společenství před vstupem do OSN? Je Česko členem mey. společenství, když ho neuznává Lichtenštejnsko? --Nolanus ✉ C E 16. 10. 2008, 05:06 (UTC)

Takže, politologové operují = politologové považují za mezinárodní uznání (text, který jsem citoval), to je snad logicky zřejmé. Mezinárodní společenství je společenstvím (pěkně česky snad je možné říci rodinou) suverénních států, které existují a spolupracují v mezinárodním systému. Mezinárodní systém, pak představuje největší konglomerát interaktivních a interdependentních jednotek, které nad sebou nemají systémovou úroveň a vytváří prostředí v němž jednotky (státy, národy, korporace, organizace...)mezinárodní politiky operují. Dle Kalevi J. Holstiho existovalo v historii několik nepropojených systémů paralelené vedle sebe (říše, kmeny...), dnes existuje jeden komplexní mez. systém, který úplně obklopuje celou planetu. (Wasisová: Úvod do studia mezinárodních vztahů, 2002).

Rozhodující je uznání státu velmocemi (dnes všemi 5 členy RB OSN), proto je jasné, že Švýcarsko i ČR jsou a byly součástí tohoto společenství, systému od svého počátku, protože byly uznány velmocemi. Čínská republika není uznána ČLR, Kosovo určitě ne Ruskou federací, tedy "státy" nejsou uznány všemi velmocemi. Stejně tak je dnes součástí společenství a systému třeba Makedonie, která měla velký problém s mez. uznáním ze strany společenství, a je součástí přesto, že jí dosud neuznalo Srbsko (protože není velmocí). --Kacir 16. 10. 2008, 13:40 (UTC)

Tak za prvé se zdá, žes nepochopil smysl odkazu Vyhýbejte se vyhýbavým slovům... Opět tu čtu, politologové považují, operují... ale jací politologové?

Dál: citace Romaceva nahoře nedokazuje vůbec nic, říká jen, že mez,. společenství musí nového člena přijmout mezi sebe, neříká nic o tom, kolik států ho musí uznat etc. O OSN říká jen to, že Čína blokuje přijetí Tchajvanu. Každopádně, na nějaké klasování /32 stát uznalo, 52 ne/ se tu hrát nedá a operovat významem států taky ne, není podle čeho. Mezinárodní společenství nemá žádného byrokrata, který by vyhodnocoval hlasy :-) Taky nevím na základě čeho ztotožňuješ Romaceva s jinými politology.

Mezinárodní společenství si definuješ sám a zřejmě ho ztotožňuješ s mez. systémem, což ale nedokládáš, podle mého to sou rozdílné věci /ostatně sám mezi spoečenství řadíš jen státy, do systému i organizace; podle mého je rozdíl i v něčem jiném, ale to zde nemá význam řešit/.

Obdobně to s těma velmocema, to je jenom tvoje teorie, ostatně nevím, kdo rozhoduje o tom, kdo je velmoc a kdo ne.

Detajl: Co se týče Srbska a Makedonie, že by Srbsko dosud neuznalo Makedonii, o tom pochybuju, i když i na cs.wiki to tu tak máme. S tím, že by stát, který ten druhý stát neuznává, v něm měl svého velvyslance a byl jeho blízkým spojencem /i když trochu žurnalistické přehnání/ [1] [2] s tím sem za své diplomatické praxe ještě nesetkal :) Pro Makedonii je rozhodující spíš postoj Řecka. --Nolanus ✉ C E 16. 10. 2008, 16:36 (UTC)

Bohužel jsi nepochopil, že jsem vysvětloval, co to znamená, když politologové operují, nenapsal jsem všichni, např. Romancov :). Ale to je nepodstatné.

Citoval jsem z učebnice, kde je v oddílu Mezinárodní uznání psáno (opět cituji) Za mezinárodní uznání je většinou považován akt "kooptování" státu do mezinárodního společenství jeho již jsoucími členy. Romancov nebo Hnízdo, kteří politickou geografii přednáší, vyvozují např. u Čínské republiky závěry, které jsem popsal výše (tedy, že Čínská republika nebyla kooptována do tohoto společenství). Je zde použit termín mez. společenství, jehož obsah jsem také popsal výše. Tedy, jak je podle tebe tento termín definován? Čínskou rep. oficiálně uznává 23 nevýznamných hráčů mez. systému, ani jedna velmoc. Kteří politologové mají odlišný názor? Jistě by se našli, ale znáš nějakého takového, nebo se v tvém případě jedná o vlastní výzkum?

Mou, teorie o uznávání státu velmocemi samozřejmě není, jedná se o věc, která je přednášená třeba právě dvěmi zmiňovanými pány. A důkazem toho je i nepřítomnost všech těchto "států" v OSN. Pokud budou mít v budoucnu uznání od všech velmocí, tak se stanou členy nejen OSN, ale i mnoha dalších organizací.

Velmoc jako taková je definována např. jako mocný stát, který má vedoucí úlohu v mezinárodních vztazích... Podle Charty OSN se za velmoci považují stálí členové RB OSN. (ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3), nebo se stačí podívat na wiki Velmoc. --Kacir 16. 10. 2008, 20:09 (UTC)

V mezinárodním právu relativně všeobecně uznávaná Úmluva o právech a povinnostech států z Montevida z roku 1933 v článku 3 praví: "The political existence of the state is independent of recognition by the other states. Even before recognition the state has the right to defend its integrity and independence, to provide for its conservation and prosperity, and consequently to organize itself as it sees fit, to legislate upon its interests, administer its services, and to define the jurisdiction and competence of its courts. The exercise of these rights has no other limitation than the exercise of the rights of other states according to international law." --Jklamo 17. 10. 2008, 01:53 (UTC)

Pokud správně interpretuji text, tak dle něho, lze za stát považovat jakékoli teritotium, které se např. odtrhne od existujícího státu (secesí) a vyhlásí nezávislost (Valašské království na ČR). Problémem pak ale může být mezinárodní uznání takového subjektu. Myslím, že je to dobře zpracováno v této diplomce z MU v Brně [3]. (podotýkám, že jsem celý text nestudoval, jen přehlédl, ale tam by mohly být odpovědi.)

V ní se píše: Následkem uznání státu je získání mezinárodněprávního statutu státu. Nový stát se subjektem mezinárodního práva nerodí, ale je k němu vybrán.19 Kooptací se stát stává součástí světové komunity, vstupem do OSN je jeho státní subjektivita nezcizitelná a vzájemná práva a povinnosti mezi subjekty mezinárodního práva jsou platnými --Kacir 17. 10. 2008, 02:26 (UTC)

Už mě to fakt unavuje. Když pominu, že ta diplomka /ve verzi pro stažení/ není podepsaná a není tam k dispozici ani její hodnocení a že je přinejmenším problematické diplomku považovat za zdroj pro naše účely, tak zdrojovaná je v té formulaci jenom celkem bezesporná věta Následkem uznání státu je získání mezinárodněprávního statutu státu. Nový stát se subjektem mezinárodního práva nerodí, ale je k němu vybrán. Tvrdím, že věta o OSN je už pak jenom výmyslem autora. S tím, že ještě poměrně nedávno nebylo členem OSN 12 států /včetně např. Švýcarska a obou Korejí/ přičemž státní integrita většiny z nich nebyla mezinárodně zpochybňována a že např. Vatikán není členem dodnes, si zjevně neláme hlavu.

Ad velmoc: zase - formulace mocný stát, který má vedoucí úlohu v mezinárodních vztazích je celkem bezesporná, ale její aplikace může být sporná; podle Charty se považujou za velmoci - a to je zas jen pro účely té charty, nemluvě o tom, že se tento text dostává do konfliktu s realitou, kdy Francie a velká Británie sou svým reálným vlivem odsouvány na okraj jinýma celkama /Indie, EU/.

Já nic dokládat nemusím, protože žádná kategorická tvrzení tu nekladu, není mým cílem definovat mezinárodní společenství, velmoc etc. Prostě tvrdím, že pro naše účely stačí, když nějaký stát uzná jeden stát, abysme ho jak takový mohli uvádět /byť samozřejmě s výkladem v textu , že jeho uznání je problematické a v čem/. Není na nás, abysme rozhodovali, kolik států ho musí uznat, ani vymýšleli nějaká kritéria, jak významné státy to musí být, to je nesmysl a v rozporu s našima pravidlama.

Souhlasil bych s tím, že bych požadavek /ze zřejmých důvodů/ zvýšil na 2 státy, ale to už jenom moje POV. Co se týče citace Jklama, za kterou děkuju, tak důležité pro pochopení /vzhledem k tomu Valašskému království např./ by bylo nutné si to přečíst celé a dát to do souvislosti s jinýma úmluvama a právem. Tím bych ze své strany diskuzi ukončil. --Nolanus ✉ C E 17. 10. 2008, 10:25 (UTC)

Na to lze jednoduše namítnout zcela analogicky, že Tvé tvrzení o roli OSN je klasickým příkladem POV. Musím dodat, že nečteš mé příspěvky, když mluvíš o Vatrikánu či Švýcarsku (do vstupu do OSN), které bez členství v této organizace byly součástí mez. společenství. Proč tomu tak bylo jsem psal již výše (stačí se také podívat na tuto stránku, kde se píše Vatikán: není členem OSN, ale OSN ho uznává).

Francie i Velká Británie samozřejmě velmocemi jsou. Tvůj názor je opět POV, v tomto případě zcela ojedinělý. Zásadním faktem pro toto tvrzení je jejich členství stáleho člena RB OSN s právem veta. RB OSN (nikoli VS OSN) má v dnešním světě dominantní postavení.

Je paradoxní, že nic dokládat nemusíš a píšeš: prostě tvrdím, že pro naše účely stačí, když nějaký stát uzná jeden stát, abysme ho jak takový mohli uvádět. To je ale jen Tvůj názor (další POV). Pokud to tedy tvrdíš, pak v Seznamu států postrádám Severokyperskou republiku nebo Svrchovaný Řád maltézských rytířů, který je uznán mnoha státy, včetně České republiky [4]. --Kacir 17. 10. 2008, 12:54 (UTC)

Jistě, ale na základě čeho je OSN "lepší" organizace než jiné? Co se týče OSN dokladovat přece musíš ty, ne já. S tím Svrchovaným řádem to imho bude složitější, teď nemám čas hledat, ale pochybuju, že je to skutečně plnohodnotný stát se vším všudy. Severokyperskou republiku tam klidně doplň. --Nolanus ✉ C E 17. 10. 2008, 19:10 (UTC)

Já jsem daný seznam nesestavoval, nejsou v něm uvedena kritéria podle jakých byl vytvořen. Nehodlám hledat žádné zdroje, jen jsem chtěl poukázat na to, že nejsou jasná pravidla (dložitelná např. mez. právem), které země sem patří. Maltézské rytíře jsem uvedl jako reakci na Tvou větu, že stačí, když nějaký stát uzná jiný stát. Samozřejmě, že nesplňuje základní podmínku existence vzniku státu, a to existenci teritoria. Proto nemůže být plnohodnotným státem. --Kacir 19. 10. 2008, 16:31 (UTC)

Dovolil bych si poznamenat, že v případě Čínské republiky není problémem pouze nedostatek uznání mezinárodním společenstvím, jak se zde od počátku diskuze připouští, nýbrž především fakt, že onu vnitřní suverenitu (viz citace z Romacova na začátku) uplatňuje pouze na nepatrném zlomku území, které oficiálně nárokuje. Nebo z opačného hlediska, že nikdy nevyhlásila nezávislost v rozsahu své reálné suverenity (jako Tchaj-wan a několik ostrovů při pobřeží Fu-ťienu). Všechny ty státy, které dnes Čínskou republiku uznávají, ji úředně považují za jedinou legitimní vládu celé Číny. Kogyasz 12. 6. 2009, 22:08 (UTC)

Upravit

- rozhodněte se, zda v seznamu bude či nebude Maltézský řád a sjednoťte dle toho celý článek!!! --Cinik 25. 6. 2009, 21:39 (UTC)

IMHO je to takhle v pořádku Ciniku. Maltézský řád IMHO není stát, ale je to u něj jiný případ, než u Kosova, Tchaj-wanu etc. Zvláštní případy můžou být zmíněny stranou. Upravit ale ponechávám, protože obsah vypadá hrozně; možná odstranit TOC rovnou? --Nolanus ✉ C 26. 6. 2009, 09:26 (UTC)

Podle meho nazoru do tohoto seznamu Maltezsky rad nepatri. --Jklamo 26. 6. 2009, 23:24 (UTC

Skutečně nezávislých států svěra je 195. Maltéští rytíři nejsou samozřekmě "nezávislým státem", i když se tato fráze často omílá. Mají sice mezinárodněprávní subjektivitu, tu má ale například i Mezinárodní výbor Červeného kříže ...Taiwan je sporný, ale podle mě to je nezávislý stát - některé státy ho uznávají a je navíc členem některých mezinárodních organizací (např. APEC nebo WTO). A dále: Náhorní Karabach uznává Arménie, Severní Kypr je unán Tureckem, Abcházie a Jižní Osetie je uznána Ruskem, není tedy pravda, že tyto státy "nikdo neuznává". Seznam všech států světa viz http://www.kompas.estranky.cz/stranka/kompas-zebricek-pravidla-nezavisle-staty-poradi-seznam-vsech-statu-sveta. dauby

K problematice částečně uznaných států je něco málo na anglické wiki: en:List of states with limited recognition. --Harold 10. 8. 2009, 22:02 (UTC)

ČR

Vážená redakce, můžete mi, prosím, vysvětlit, proč je místo České republiky v tabulce států uvedené jen "Česko"? Česko přeci není název státního celku. Je to nešvar dnešní doby zaměňovat tyto dva výrazy, a toho by se měla Vaše encyklopedie vyvarovat. Nemluvě o "urážlivosti" pro všechny občany ČR žijící mimo Čechy.

Vize prosím např. http://www.atre.cz/zakony/page0240.htm - další zdroje najdete na stránce Česko. --Vrata (diskuse) 20. 10. 2013, 11:56 (UTC)