Diskuse:Schizofrenie

% V populaci

Na začátku článku se píše že schizofrenií trpí 1% populace, později pak že 2%. Nejsem v tomto ohledu odborník, takže nevím který údaj je správný, ale prosím někoho o opravu této nesrovnalosti. (Nejlépe s odkazem na zdroj)

OCD

Jakou má obsedantně kompulzivní porucha souvislost se schizofrenií? OCD je neuróza zatímco schizofrenie je psychóza. Ale stejně bych to tam nechala. Aspoň je to na očích a bude víc poučených lidí :) Snad he he

"*Katatonní forma schizofrenie je velmi vzácná, projevují se u ní především psychomotorické poruchy, kdy postižený například zaujímá nezvyklé, až krkolomné polohy, ve kterých je schopen zůstat bez hnutí i několik hodin. Tyto epizody klidu jsou potom střídány epizodami agitovaného a neklidného chování." vs "*Simplexní forma schizofrenie je charakterizována především postupným uzavíráním se do sebe sama, desocializací, ztrátou hygienických návyků apod." Katatonní sch. je mnohem častější, než simplexní forma, odkud jsou ty informace? Schizophrenia simplex (F20.6) je vůbec nejzřídkavější formou schizofrenie. Dopamin není krom toho hormon, ale neurotransmitter--84.163.117.176 11:16, 25. 6. 2006 (UTC)

Nechci vám do toho mluvit, ale nemyslím si, že redirect stihomamu na schizofrenii je nejlepší nápad, přeci jen stihomam je příznak a schizofrenie je nemoc.

Váš

--Mostly Harmless 09:02, 22. 10. 2006 (UTC)

Spor o definici "selháváním" a "sníženou"

Typicky překonaný nesmysl: "selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně" V případě: míchání autismu v odborné literatuře jako osobnosti predisponované zmíněném dál v textu.

Typicky dochází k záměně potlačené a odložené neanalyzovné nepohodlné emocionální reakce se sníženou reakcí - u schizofrenně predisponovaných na autistickém spektru jde v případě odložení a následné ulpívavé analýze o zcela přirozenou reakci.

Spor se vede o to, kdo stanovuje obsah skupiny "správné reakce" na emoce. Ta je u externalizované emotivity míry upravena legistlativními hranicemi. Lékařská věda se pak zabýva i tou internalizovanou částí. Ačkoli pamatují na mechanismus eskalace a reciprocity nezvládají je takto vykládat soudci a úředně pověření lékaři. I přesto, že kriminalistika na tento jev pamatuje třeba u mechanismu diváckého násilí.

Simon Baron Cohen popisuje v přednáškách o empatii u autistu jako problém v rozpoznání a vysokou míru citlivosti/afektivity a podle dalších dispozic pak až po impulzivitu. Na rozdíl od psychopatie jako poruchy osobnosti, kde chybí afektivní část a je zachované rozpoznání v rámci obvyklých myšlenkových vzorců.

V emocionalite predisponovanych osob funguje podstatně volněji dynamika implicitního stanovení in-group/out-group. Kdo je s námi - koho afektivně chránit s volitelným vyloučením sebe. A kdo je proti nám - koho afektivně napravovat. K dalším dispozicím patří maladaptivní strategie posledosti kontrolou situace. A probíhajících emocí řetězec potlčení a sebekontrola, ulpívání v hyperlogické analýze, dojití k intrapsychickému konfliktu a následná impulzivita a ulpívání v impulzivně započatém jednání.

Problematiku lze demonstrovat na Hepnarové (možná autistce) obdobně pak na Orlové (schizofreničce). U Hepnarové (asi v kategorii predisponovaných osob) se nedá hovořit o selhání reakce na emoce - ta se dostavila. Reagovala na každodenní bezpráví totalitního státu. Míra protistátní zášti a agregovaného bezpráví proti celé populaci Československa rozdhodně přesahovala intenzitu činu desítky mrtvých. Intenzitou tak šlo o varovný výstřel, kde se přímo počítá s rizikem odražení munice a kalkuluje se na proces vypořádání s následky - stejné jednání lze vidět i u Orlové. Rozdílem proti bězné populaci jsou emoce vůči abstraktní entitě byrokracii totalitního režimu v případě bezpráví. U Orlové pak lze vidět její nesouhlas s propuštěním z ústavní léčby vnímaný jako bezpráví a ohrožení společnosti sebou, které napravila a upozornila na něj varovným bodnutím, protože nemá jiný nástroj komunikace s byrokratickým aparátem.

Stejně pak rozsudek v případě Orlová nebere v potaz na její spolupráci a přínos k ochranně společnosti - její obavy a způsob eskalace situace. Bodnutí rukojmí nebylo opakované ani vedné úmyslem zabít protože je celý proces o rukojmí nikoliv o mrtvole a o kontrole situace udržení rukojmí do příjezdu ozbrojené hlídky a proces eskalace proti ozbrojené hlídce. A intenzita neodpovídá detenčnímu zařízení. Problematiku šlo řešit odpovídající komunikací dříve než došlo k eskalaci směrem k plánování zranění bez zabití osoby. A to ponecháním vyšší míry kontroly spolupracující osobě nad přijetím/propuštěním z ústavní léčby. Nezkoumalo se zda a z jakych pohnutek nechtěla být propuštěna z ústavní léčby. V případě ambulantní léčby stabilní důveryhodnou ritualizovanou asistencí. Místo toho soudy opět nezvládly racionální řešení medializované situace a musely se "povozit" na spolupracující osobě, kterou systematicky úsporami a snahou o začlenění bez odpovídajích podpůrných a komunikačních služeb dohnali k eskalaci. Místo toho se ale situace v kontextu medializace sebevraždy policistou ve Fergusonu 21.8.2014 samovolně beznadějně eskalovala v bodnutí 20.10.2014.

--anonym 11:02, 15. 3. 2015 (UTC)

Přenesený význam slova

Nemělo by zde být i zmíněno, že pojmu schizofrenie, resp. schozfrenní, se poměrně běžně používá i v přeneseném významu (jako rozdvojený a pod.)? Hezký příklad takového použití je např. v článku http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/uskali/uskali.pdf (Jan Hollan, Úskalí didaktiky astronomie: ... Je to postoj schizofrenní, ale na rozdíl od skutecné schizofrenie je nakažlivý.) --89.176.55.238 14:09, 29. 10. 2007 (UTC)

Nic Vám nebrání toto do textu dopsat - viz Wikipedie:editujte s odvahou ** S pozdravem --MiroslavJosef 15. 8. 2008, 22:57 (UTC)

Zdůvodnění navrácení zmínky o nepochopení termínu

Jsem si dobře vědoma, jaký všeobecný omyl ohledně schizofrenie panuje mezi většinou lidí. Též je mi jasné, že pokud se takový člověk bude pouze chtít informovat, zda to, co považuje za schizofrenii je správné či nikoli, pak si vyhledá hlavní článek pojednávající o schizofrenii a zde tuto důležitou zmínku nenalezne. Ti méně prozíraví se utvrdí v tom, že nezmínění této informace je jasný důkaz o správnosti původní domněnky. Ti o něco málo prozíravější, kteří kliknou na článek "Vývoj chápání schizofrenie" (kam byla mimochodem dle mě tato informace vyčleněna nesmyslně, jelikož všeobecné nepochopení je stále věcí aktuální a měla by být zakotvena především v hlavním článku), mohou nabýt dojmu, že se na schizofrenii skutečně dříve pohlíželo jako na "rozdvojení osobnosti" a její skutečná podstata je až novým stanoviskem.
Úkolem wiki je informovat nikoli dezinformovat. Nevidím problém v tom, že tato informace je zahrnuta v obou článcích, ale rozhodně shledávám problém v tom, že nebude vůbec zahrnuta v článku hlavním.--ListickaFox (diskuse) 21. 5. 2017, 14:03 (CEST)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Schizofrenie. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20120614062252/http://www.maastrichtuniversity.nl/web/Library/AboutTheLibrary.htm do http://www.maastrichtuniversity.nl/web/Library/AboutTheLibrary.htm

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 4. 9. 2018, 02:09 (CEST)

Fantazie (představivost), kreativita

Nevšiml jsem si v článku zmínky o ANI JEDNOM z těchto slov. Slov, která jsou ostrou hranou mezi talentem a nemocí. Mezi označkováním, onálepkováním člověka "nemocen na celý život" a "zdráv a za přežitelných podmínek poměrně slušně použitelný". - mooph