Diskuse:Síra

WikiProjekt Chemie

obor: Anorganická chemie

Kvalita:  střední

Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Soustava CGS

Pokud vím, tak soustava CGS byla plně nahrazena soustavou SI. -- Vít Zvánovec 13:20, 25. 8. 2004 (UTC)

Soustava SI má 7 základních jednotek a z nich další jednotky odvozené, které se používají v praxi zcela běžně. Nikdy jsem např. neviděl na silničním ukazateli údaj, že nějaké místo leží třebas 20 000 m daleko, ale vždy je tam 20 km. Vlnová délka světla se zcela běžně udává v nm a ne v 10^-9 m atd atd. atd... A hustota běžných látek nejlépe vypadá vyjádřena v g/cm3, pro pevné látky jsou to malá čísla, pro plyny to už tak neplatí, ale protože jsem tím začal u platinových kovů, rád bych to nechal v celém Mendělejevovi. [Karel]

Používá se pochopitelně takový násobek, který je v dané situaci nejpraktičtější; zrovna tak ale nebudete na nano- či kilometry měřit místnost. Ten Malý slovník jednotek měření, ze kterého jsem citoval u kventlíku, má v úvodu zajímavou pasáž, jak původně měl být základní jednotkou hmotnosti gram, snad pod vlivem chemiků, kteří obvykle pracují řádově s takovými množstvími, ale pak se to měnilo kvůli každodenní praxi. U naprosté většiny látek, budeme-li uvádět hustotu na tři až čtyři platné číslice, je vcelku jedno, na kterém místě bude desetinná čárka - takže není proč se nepřidržet základních jednotek, které, co si pamatuji, se taky obvykle uvádějí v tabulkách (i když v googlefightu vítězí jen mírně). Naopak u plynů ty úvodní nuly jen matou (viz vaše řádová chyba při jejich vypisování) a jsou mnohem méně intuitivní než údaj v kg, který si uživatel nejspíš umí představit. Jistěže by bylo vhodné mít formát jednotný, což je tím spíš důvod držet se SI, jak to činí i valná většina cizojazyčných Wiki. --Malýčtenář 16:25, 25. 8. 2004 (UTC)

Předpony v řádu 3 jsou samozřejmě povoleny. Nicméně centi- je 100, takže je nedoporučena. -- Vít Zvánovec 17:38, 25. 8. 2004 (UTC)

Dobrá, původně jsem si představoval, že by všechny prvky měly hustotu udanou ve stejných jednotkách, ale z praktických důvodů se v případě plynů také kloním k jednotce kg/m3 - jsou to malá, snadno představitelná čísla. U látek pevných a kapalných bych však právě z dříve uvedených důvodů preferoval g/cm3. Pokusím se pro doposud editivané plynné prvky změnu ještě dnes provést.--Karel 16:30, 26. 8. 2004 (UTC)

Zčerná síra?

Mám krystalickou síru. Nemůže mi zčernat, když ji nechám jen tak? Nebo ji musím dát do nějaké uzavřené krabičky bez přístupu vzduchu. Nebo zčerná stejně nebo nezčerná vůbec? --snek01 16:26, 22. 8. 2005 (UTC)

Teplota tání síry

Podle tohohle článku je teplota tání síry 114°C, podle infoboxu 115°C, podle značné části mých zdrojů 119°C. Domnívám se, že 115°C je stará, chybná informace. Ondřej Groborz (diskuse) 1. 3. 2012, 16:04 (UTC)

@Ondřej Groborz: Svět je složitější, žádná jednoznačná teplota tání síry neexistuje. Síra tvoří mnoho typů molekul, nejběžnější cyklo-S₈ tvoří mnoho alotropických modifikací, nejběžnější jsou α-síra a β-síra. Pro α se často uvádí těch 115 °C, pro β těch 119 °C či 120 °C. I vyšší. Záleží kromě tlaku i na tom, jestli jde o monokrystal, nebo mikrokrystalický materiál (existuje jev "deprese" teploty tání). A taky na rychlosti zahřívání, jde nejen o aktivační energie fázových přechodů, ale je tady další zrada, že zhruba kolem 100 °C ta α síra přechází v β. A taky může docházet ke štěpení cyklických molekul a polymerizaci. Takže těch 119 °C by z jistého pohledu mohlo být správně, protože je to teplota vyšší, na druhou stranu je tam větší rozptyl různých měření, β-síra je metastabilní. Těch 115 °C je (dle Topics in Current Chemistry 230 – Elemental Sulfur and Sulfur-Rich Compounds I, 2003, Steudel et al.) nejlépe definovaná teplota tání síry. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 13. 1. 2021, 20:16 (CET)