Diskuse:Rota Nazdar

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele 87.249.145.69 v tématu „vojenská terminologie

vojenská terminologie[editovat zdroj]

Dobrý den, při uvádění další literatury k článku jsem si všimla, že v knize F.Emmerta (František Emmert, Českoslovenští legionáři za první světové války) se mluví o "české 1. rotě praporu C2. pochodového pluku Cizinecké legie". Kladu dotaz - proč je v článku řeč ještě o "pěším" pluku? Patří to tam?--Melanie anna (diskuse) 16. 6. 2015, 17:35 (CEST)Odpovědět

Nejsem odborníkem na vojenství a doufám, že mě znalejší kolegové opraví nebo doplní, ale ve stručnosti:
  • pěší pluk je pravidelná vojenská jednotka pěchoty (např. 1. pěší pluk Cizinecké legie)
  • pochodový pluk (nebo prapor, pokud jste četla Švejka tak taky marškumpačka nebo maršbaťák...) je dočasná jednotka, která byla mobilizována a vycvičena později a je určena k doplnění ztrát příslušné pravidelné jednotky ve válce.
Tedy pochodový pluk Cizinecké legie, jehož součástí byla i 1. rota praporu C2, byla určena k doplnění ztrát 1. pěšího pluku Cizinecké legie na frontě. --Gampe (diskuse) 16. 6. 2015, 18:40 (CEST)Odpovědět
Ono to bylo ještě trochu jinak, složitěji.
Francouzská armáda užívá označení "de marche" (pochodové) pro všechny dočasně existující útvary určené k pochodu do pole, ale výše uvedené by (přibližně) platilo jen u jednotek francouzské metropolitní armády, které skutečně používaly pochodové jednotky (prapory a roty) jako posilové a doplňovací pro pluky nasazené v boji (většinou).
Cizinecká legie to měla trochu jinak (resp. ještě spolu s některými jednotkami Troupes coloniales, které na tom byly podobně) - v době před první světovou válkou se skládala ze dvou pluků (1. a 2. cizinecký pluk - 1er a 2e régiment étranger - dodatek "pěší"/d'infanterie v jejich označení přišel až někdy po válce, před válkou jiné pluky CL neměla), přičemž oba byly podstatně početnější než řadový pěší pluk francouzské domácí armády - každý měl po šesti polních praporech, plus nějaké samostatné roty jízdní pěchoty a v podstatě šlo o administrativní rozdělení všech jednotek Cizinecké legie podle mateřských základen, ne pluky v taktickém smyslu - jejichž kádry zůstaly po vypuknutí války v severní Africe (zčásti i v Indočíně) s určením k výcviku a posádkové službě, a z nich vytvořené pochodové pluky (2., 3. a 4. pochodový pluk 1. cizineckého pluku a 2. pochodový pluk 2. cizineckého pluku), doplněné válečnými dobrovolníky, byly určené právě k nasazení na frontě.
[Vzhledem ke ztrátám (částečně bojovým, částečně postupným předáním většiny mužstva 3./1. (Rusové, resp. poddaní carského Ruska rozličných národností, včetně Poláků; Belgičané, balkánští Slované a Řekové) a 4./1. pluku (převážně Italové) armádám jejich domovských států, tedy pokud byly Dohodové) byly po druhé bitvě v Artois a druhé Champagne pak v listopadu 1915 nakonec všechny tyto pochodové pluky sloučeny do jednoho "Pochodového pluku Cizinecké legie" (Régiment de marche de la Légion étrangère), ale to už se roty Nazdar jako takové netýkalo, protože ta po útoku na hřeben Vimy 9. 5. 1915 přestala existovat coby rota, resp. sestávala pak v podstatě jen z jednotlivců rozdělených mezi zbytky ostatních rot.]
Régiment de marche by v tomto případě bylo výstižnější popsat možná jako "frontový pluk" nebo "polní" či "dočasný pluk" 1. pluku Cizinecké legie, jenomže to by zase bylo odbočení k terminologii, která se obecně nijak nepoužívá a celé by to ještě víc zkomplikovalo.
A aby ani toho nebylo dost, tak prapory těch cizineckých pochodových pluků nebyly značeny čísly, ale písmeny. (Což možná dávalo nějaký smysl z hlediska vojenské byrokracie - aby bylo na první pohled jasné zda jde o prapor původního pluku anebo jeden z oněch dočasných.)
No a rota Nazdar byla - z hlediska oficiální nomenklatury - 1. rotou praporu „C“ 2. pochodového pluku 1. cizineckého pluku. -87.249.145.69 20. 2. 2016, 17:43 (CET)Odpovědět