Diskuse:Rakouské Slezsko

Několik připomínek. Většina byly vždy v historii více než 50%, takže 44,7% nikdy nebyla, není a nebude většina. Také je zapotřebí si uvědomit, že jsme (česká) wikipedie, takže kromě údaje o počtu Němců by měly následovat údaje o počtu Čechů, Poláků aj. Údaje jsou kolem roku 1900 (pak by asi bylo lepší použit formulaci Na počátku 20. století) nebo jsou přímo ze sčítání lidu v roce 1900 (o čemž jsem přesvědčen)? V souvislosti s tím je nesmyslné psát o jakékoliv národnosti na počátku 20. století, protože v této době se nikdy (ani ve sčítání) nezjišťovala národnost, ale obcovací řeč, což je dost podstatný rozdíl!

Možná nerozumím slovu většina, domníval jsem se, že to je (v národnosti) národ, který je na daném území nejvíce (Němců v této zemi bylo nejvíce). To, že jsme „(česká) wikipedie“ snad neznamená, že všechny údaje jaké jsou o Němcích musí být i o Češích atd. Rád bych tam dal i informace o těchto národech, ale díky jednomu problému jsem tomu předešel a dal tam alespoň informaci o Němcích, ostatně, je to stránka Rakouské Slezsko. Ano, lepší než letopočet ‘‘kolem 1900‘‘ je ‘‘na počátku 20. století‘‘, má chyba a jde opravdu o sčítání z toho roku. Při sčítání se zapisoval mateřský jazyk (nebo také obcovací řeč), ovšem mateřský jazyk byl prakticky brán jako národnost a vzhledem k dnešním hodnotám se dá (v té době) mateřský jazyk převést na národnost. Přes vše tady si myslím, že by se měl text upravit a vrátit. TomasF 23. 9. 2009, 15:11 (UTC)

Obcovací jazyk se na národnost tedy převést nedá. Viz HOBSBAWM, Eric J. Národy a nacionalismus od roku 1780. Program, mýtus, realita. 1. vyd. Brno: CDK, 2000. ISBN 80-85959-55-0. Otázka národnosti je tak složitá, že rovnice "jazyk = národnost" je hrubým nepřijatelným zjednodušením. Co se týká "české Wikipedie": bylo by víc než záhodno, aby tam bylo udáno také množství česky mluvících obyvatel, protože jich taky jistě nebylo málo. --Daniel Baránek 23. 9. 2009, 15:19 (UTC)

Myslím, že to Daniel Baránek shrnul i za mne. Dovolím si ještě jednu drobnou poznámku. Při přidávání referencí (i u jiných článků např. Horní Slezsko) je potřeba dbát na kvalitu přidávaných zdrojů. Preferovány by měly být kvalitní knižní (odborné) monografie. Problém může nastat u "internetových zdrojů", které mnohdy bývají pochybné kvality. Asi by se Vám nelíbilo, kdyby někdo (pro Vás) problematické údaje hajil referencemi např. na stránky Klubu českého pohraničí. Všiml jsem si, že máte o problematiku Slezska zájem a určitě naleznete dostatek kvalitní literatury (ať už v němčině, která je Vám asi nejbližší, češtině či polštině) k vylepšení článků s touto tématikou. Bude to rozhodně lepší než přidávání problematických internetových referencí. Hodně úspěchů ve Vaší práci Vám přeje. --Saltzmann 23. 9. 2009, 22:35 (UTC)

V té národnosti jste mě přehlasovaly :) Stejně si však říkám, jestli to tak neplatilo alespoň v Prusku... ted už si však nejsem vůbec jist. Kvalita zdrojů je důležitá s tím souhlasím a opravdu jsou nejlepší knižní zdroje, jenže takových moc nemám (na téma Horní Slezsko), všechny mé znalosti pocházejí z ’’předávání znalostí’’, ze školy, z internetu, z knih jen menší část... časem snad doplním do článku kvalitní zdroje. Všechny informace ve článku Horní Slezsko jsou podle mě více méně všeobecně známé a nepotřebují mnoho zdrojů, ale samozřejmě kvalitní zdroje jsou vždy vítané. Děkuji za popřání, také Vám přeji mnoho úspěchů ve Vaši tvorbě. S pozdravem TomasF 26. 9. 2009, 09:32 (UTC)

Nemusíte Ty knihy přímo mít. ;-) Nevím odkud jste, ale v MS kraji je dostatek kvalitních knihoven, kde se mnohé knihy a články k dějinám Slezska (a je jich dost) dají alespoň prezenčně půjčit. Namátkou SVK Ostrava, Knihovna Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, Knihovna Těšínského muzea, Knihovny Slezského ústavu a Zemského archivu v Opavě a leccos se dá i půjčit v různých okresních knihovnách, případně objednat přes Meziknihovní výpujční službu. Pokud budete mít zájem můžu doporučit přímo i autory (či knihy a časopisy) jak české, tak i německé či polské. --Saltzmann 3. 10. 2009, 20:36 (UTC)

Tato možnost tady je, ale obávám se, že je na to někdo (já) příliš líný :-) nebo spíše nemám čas (hodně zájmů na tělo i mozek). Nechám si však rád doporučit nějakou tu literaturu, především na téma Slezsko ve II. Světové válce, Slezsko v Prusku a Rakousku, Slezsko v době Husitství a německá kolonizace Slezska. Na autory důraz nekladu, ale jazyk preferuji český nebo německý. Máte o Slezsko velký zájem, Vy jste taky slezský rodák? Pokračovat v konverzaci můžeme třeba přes diskusní stránku uživatele, email, nebo zůstat zde. TomasF 5. 10. 2009, 12:42 (UTC)

Poslední revert

@BobM: Dobrý večer kolego,
moji poslední editaci v tomto článku jste podle historie revertoval s odůvodněním, že není uvedeno v dobových záznamech. Při oficiálních císařských sčítáních se národnost od roku 1880 zjišťovala pomocí nejistého pojmu "obcovací jazyk" (Umgangssprache). Respondent přitom musel uvést jeden z devíti stanovených obcovacích jazyků. Jedním z nich byl i jazyk český-moravský-slovácký. Uvádění tohoto jazyka jako čeština bylo zjednodušení. V této knize byl použit celý název jazyka, pro jednotlivé korunní země zjednodušení. Podle mě by bylo aspoň vhodné napsat poznámku, že čeština je zjednodušení. --R-bahn (diskuse) 8. 6. 2020, 20:14 (CEST)