Diskuse:Podjatost

Přesnost sekce „Podjatost v médiích“

Definuje-li se pojem „podjatost“ jako nezpůsobilost k nestrannému a nezaujatému posuzování záležitostí jiných a rozhodování o nich, pak ne zcela rozumím pojednání o objektivnosti médií nebo o střetu zájmů v nich, které přidal kolega Hidalgo944. Tedy za předpokladu, že média nerozhodují o právech a povinnostech druhých… --Vlout (diskuse) 1. 2. 2015, 23:26 (CET)

Přesunuto z článku, neboť se netýká podjatosti jako takové (je spíše možné uvažovat o začlenění do sekce „Žurnalistika“ v článku Střet zájmů). Autorem je Hidalgo944.

Podjatost v médiích
Podjatost a nepodjatost je velkým faktorem tištěných, vysílaných i jiných médií. Z pohledu médií coby služby obyvatelům informovat je pravdivě o událostech kolem nich bere většina médií za zásadu informovat nezávisle a nepodjatě. Důležitost poslání médií udržovat občany informované pro důležitá a kompetentní rozhodování ve věcech veřejných, které se týkají jejich životů ve společnosti, bylo mnoho napsáno a mnoho významných lidí, včetně prezidentů, toto poslání vyzdvihovalo. Některá veřejnoprávní média tedy mají tradičně eliminaci podjatosti ve svých pravidlech a stanovách. Například takovou, že ve zprávě či reportáži silně kritické vůči někomu či zaznamenávající určitý spor musí redaktor/reportér dát prostor oběma stranám sporu na vyjádření, a pokud možnosti vyjádření jedna strana nevyužije, uvést to. Jiným příkladem je to, že uvaděč či předčítač zpráv v televizi či rádiu nesmí svým projevem, verbálním či neverbálním, dát najevo, zdali s některým aktérem, jenž je předmětem zprávy, souhlasí či nesouhlasí, sympatizuje či pohrdá, zdali si v nějakém konfliktu vybral stranu a jakou nebo vůbec, jaký názor zastává. V západních zemích se tento typ zpráv označuje jako hard news; alternativou toho jsou soft news, jež jsou komentované a ve kterých moderátor vystupuje nejen jako pouhý zprostředkovatel, ale též jako občan s možností k té které zprávě vyslovit svůj názor (s tím, že se ovšem dostane k několika tisícům až milionům diváků). Globálním trendem, ke kterému dochází, je stírání rozdílu mezi hard news a soft news, vznikají nové druhy interpretace zpráv (infotainment, edutainment, militainment, …), které mají své kritiky poukazující na pokles hodnoty zpráv a zpravodajství jako veřejné služby. V zemích s velkým zastoupením a vlivem soukromých mediálních korporací může docházet ke speciálnímu typu střetu zájmů, a to ve formě prolínajících se představenstev (interlocking directorates). Řada významných korporací (včetně těch mediálních) totiž může ve svých vedeních a představenstvech mít stejné lidi. Nastane-li případ, kdy některá z korporací ve skupině se sdíleným představenstvem v něčem pochybila, a to do té míry, že je ve veřejném zájmu přinést o tom zprávu či napsat článek, pak s větší pravděpodobností nebude z iniciativy mediální korporace v této skupině. Velmi podobný problém nastává i tehdy, pokud korporace, o které má kritická zpráva vyjít, je současně velkým předplatitelem reklamního prostoru na dané stanici.