Diskuse:Petr Parléř

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Matěj Orlický v tématu „Chyba datace

Ahoj, v článku Karlův most je jako pravděpodobný architekt Karlova mostu označen jakýsi měsťan Ota - autor této informace se odvolává na článek na serveru Lidových novin, což je důvěryhodné médium. Myslím tedy, že by se Wikipedia měla ve stanovisku na autora naší nejnavštěvovanější památky ujednotit - já si soudy vynášet netroufám, nejsem historik ani architekt. Dospěla-li by česká Wikipedia k jednotnému stanovisku, mohla by se tato informace prostřednictvím těch, kteří plyně mluví cizími jazyky, dostat i na cizojazyčné Wikipedie. Z vlasteneckého hlediska by to bylo důležité, Karlův most je tradičně považován za dílo německého architekta a tento fakt dává argumenty těm, kteří tvrdí, že Praha je de facto německé město. Což je nebezpečný nesmysl. --Zik 10. 11. 2008, 15:47 (UTC) -DOPLNĚK: Napsal jsem o tomto na německou Wikipedii, mohl by někdo informovat na diskusní stránce k anglickému článku - a popřípadě dalším, jako francouzskému či španělskému? --Zik 10. 11. 2008, 16:34 (UTC)

Osobně se domnívám, že obé je nesmysl. Kde máte napsáno, že ten záhadnej "kameník a pražský měšťan Oto" byl Čech? Parléř byl také kameník a pražský měšťan (dokonce v několika pražských městech a navíc i konšel) a jeho označujete za Němce. Ono debatovat nad tím, jestli most postavil ve středověku Čech nebo Němec je anachronickej nonsens. --Yaago 12. 11. 2008, 09:47 (UTC)
No, ony se národy nevzaly zničehonic na počátku novověku, vždy existovaly a když byl na českém území jistý pochopitelný vliv Němců (a do jisté míry i v německy mluvících zemích vliv Čechů, především pak tedy v Rakousku v časech společné monarchie), byla to zem Slovanů, konkrétně Čechů. U Petra Parléře či Matyáše z Arrasu jsou si všichni národností jistí, tak proč by v té době nemohl existovat český národ? Tak jistě, v článku se doslovně nepíše, že onen Otlin byl Čech, ale myslím, že kdyby Čech nebyl, napsalo by se to. „Otlin“ mi zase tak německy nezní. Každopádně existuje hypotéza, podložená fakty a poměrně pravděpodobná, že Petr Parléř na svědomí Karlův most nemá. Tvrdí-li to, ověřené citací, jeden článek, měly by další tvrdit totéž.--Zik 16. 11. 2008, 17:48 (UTC)
Že zrovna vám něco nezní německy, neznamená, že to nemoh bejt Němec jak poleno. Petr Parléř také nezní německy, Peter Parler již ano. V textech z té doby se setkáte s mnoha verzmi transkripce jmen téhož člověka, a přesto to pranic to nevypovídá o jeho národnosti. S tou hypotézou je to daleko složitější, než se může zdát z jednoho krátkého novinového článku, zkuste si po tom trochu zapátrat sám... Hypotéza nikdy ještě neznamená potvrzený fakt, proto je to hypotéza. Takže chtít jednotný názor na základě pouhé hypotézy je nesmysl, vážený pane. --Yaago 20. 11. 2008, 21:50 (UTC)

Abychom tady netlachali planě, o něčem, o čem máte zjevně jen nepřesné informace z denního tisku: Takže ta hypotéza o Ottovi byla poprvé publikována v roce 1994 (Vítovský Jakub, Stavitel Karlova mostu mistr Oto – k otázce vztahu mezi stavební činností Jana IV. z Dražic a Karla IV., in: Zprávy památkové péče r. 54), o deset let později se objevila i v Encyklopedii architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Zprac. Pavel Vlček a kol, Praha: Academia, 2004, ISBN 80-200-0969-8) a následně vloni ve sborníku vydaném k výročí založení Karlova mostu (Karlův most, ved. aut. kol. Ondřej Šefců, Praha: Ottovo nakladatelství, 2007, ISBN 978-80-7360-651-0). Autorem všech těch konkrétních statí je pan Jakub Vítovský. Co vás zřejmě bude zajímat nejvíc, tak v poslední zmíněné publikaci pan Vítovský o tomto staviteli píše důsledně jako o Ottovi, což nezní moc česky. Celé se to opírá o fakt, že Otto byl označován jako "magistr mostní huti" a byl pražským měšťanem (tuším, na Menším městě/Malé straně). Z podobnosti způsobu, jakým byly založeny některé (sic!) mostní pilíře (na dřevěných roštech) pan Vítovský odvozuje, že se Otto mohl vyučit v mostní huti Vilémově v Roudnici (což byla stavební huť převážně francouzských a německých kameníků, která stavěla most pro pražské arcibiskupství). Jiná mostní huť v té době na českém území nepůsobila. Trošku tam nesedí fakt, že roudnický most neměl v základech mlýnské kameny, Karlův most má jiné klenutí oblouků a vyzdívání mostu, ale to zas tak moc nevadí. I pan Vítovský tvrdí, že stavitelem mostu byl Petr Parléř a jeho císařská stavební huť, ale podle něj stavbu od Otta převzal. Odvozuje to z toho, že zakládání dalších oblouků se změnilo (použily se pouze mlýnské kameny bez dřevěných roštů). To, že na mostě skutečně pracovali kameníci z císařské hutě dokládají kamenické značky (každý tehdejší kameník měl unikátní), které lze najít i na Staroměstské mostecké věži i na pražské katedrále, které jsou prokazatelně dílem parléřovské huti. Suma sumárum:

  1. Těžko říci, kdo je skutečně autorem plánů Karlova mostu, zda to byl jeden člověk, či více. Nelze ani říci jestli existoval jeden plán, který pak druhý stavebník dokončil, nebo se postupně proměňoval.
  2. Nedochoval se dostatek pramenů, aby se dalo jednoznačně říci, jaký byl vztah mezi oběma muži, zda náhodou jeden nebyl podřízen při stavbě druhému (pak by to s 99% jistotou byl Otto podřízený Petru Parléřovi) či zda vedle doložené císařské stavební huti ještě působila samostatná stavební huť mostní.
  3. V žádném případě nelze určit národnost kameníka Otta.
  4. Ani účast Petra Parléře jako vedoucího stavby Karlova mostu (tedy přinejmenším z dnešního pohledu spoluautorství) mu nelze upřít ani na základě této hypotézy.

Takže asi tak... --Yaago 21. 11. 2008, 15:04 (UTC)

Chyba datace[editovat zdroj]

V hesle je evidentní chyba. Nemohl se narodit kolem 1333 a už 1336 vést stavbu v Německu.

Zdislav Šíma -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 86.49.82.138 (diskuse) 3. 1. 2010, 21:16

Údaj k roku 1336 se týká otce Petra Parléře. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 6. 2016, 20:12 (CEST)Odpovědět

taky mohl jen těžko stavět kostel sv bartoloměje v kolíně a o sto let později katedrálu sv. víta -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 94.113.136.169 (diskuse) 14. 6. 2016, 19:20

Oba chrámy stavěl současně po polovině 14. století. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 6. 2016, 20:12 (CEST)Odpovědět