Diskuse:Nepřikázané jednatelství

Definice pojmu

Výraz "aniž by k tomu byl oprávněn" znamená, že k tomu dotyčný nemá právo. Ale to není podle našeho občanského zákoníku správná definice nepř. j., protože k některým podobám neprávněného jednatelství člověk oprávněn a někdy dokonce povinen je, např. pokud musí odvrátit škodu (typický případ je povinnost hasičů hasit i ty domy, k jejichž hašení nedá majitel domu výslovný souhlas). Takže se nedá napsat definice "Nepřikázané jednatelství je závazek, který vznikne tehdy, pokud se někdo vmísí do záležitostí jiné osoby, aniž by k tomu byl oprávněn." Nevím, jak to formulovat jinak, ale třeba také v německé i anglické verzi se to definuje tak, že jde o zásah do věci v něčí prospěch osobou, která není vlastníkem pověřena, ale o jejím oprávnění se tam nepíše.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 6. 2019, 22:28 (CEST)

Ve skutečnosti je to tak, že nepřikázaný jednatel skutečně jedná bez oprávnění. To může být dáno jak svolením druhé osoby, tak zákonem (zmiňovaní hasiči) či soudním/úředním rozhodnutím. Proto je ostatně také v § 3006 o. z., který je nejen podle své marginální rubriky základním ustanovením k institutu nepřikázaného jednatelství, užito tohoto výrazu. Naproti tomu ve Vámi odkazovaném ustanovení § 3007 jde o jednu ze speciálních skutkových podstat tohoto institutu. Opět může napovědět marginální rubrika, kromě tedy standardního logického a systematického výkladu (další skutkové podstaty jsou obsaženy v ustanoveních § 3008 a 3009). Bude-li o víkendu čas, na článek se podívám podrobněji a pokusím se jej uvést do poněkud přesnějších formulací. --Valdemar (diskuse) 28. 6. 2019, 15:32 (CEST)

Nakonec jsem se k tomu dostal až dnes, ale snad je už vše podstatné k tomuto kvazikontraktu z článku patrné. Tedy k tomu co píšete, jde-li o povinnost vyplývající ze zákona, nejde o nepřikázané jednatelství. --Valdemar (diskuse) 11. 8. 2019, 16:43 (CEST)