Diskuse:Moravský zemský sněm

Pokud se týče zemského sněmu, tak Ottův slovník naučný uvádí na straně 701 mimojiné následující: "Sněmy zemské nabývaly od stol. XIII pevnější a pevnější organisace i důležitějšího oboru působnosti. Snad již r. 1215 zasedal sněm zemský ve Znojmě, určitějších však zpráv o sněmích obecních zemských nalézáme v 2. pol. XIII. stol. za vlády Přemysla Otakara II. Sněm (colloquium generale, curia generalis) jeví se tu shromažďováním vyšší šlechty (barones), královských manů či vladyků neb rytířů (milites), dále tu měl účastenství biskup olomoucký, opatové klášterů a-jakož od r. 1288 dokázati lze-i vyslanci hrazených měst královských. Sněmu tu předsedal a jednání řídil markrabí aneb oni úředníci zemští, kteréž tento k tomu výslovně zmocnil. Záležitosti, o nichž na sněmích zemských tou dobou jednáno, byly rozličné; vedle záležitostí veřejných jsou to obzvláště spory o statky nemovité, o práva užitková duchovních řádů a j. V posledních těchto směrech jevil se tedy sněm zemský jako vrchní soud zemský. Stálou však institucí sněm zemský tou dobou ještě nebyl, svoláván jsa pouze dle potřeby, aniž bylo místo, kde zasedati měl, určitým; sněm zasedal tu v Olomouci, tu v Brně, Znojmě nebo v Opavě." --Kirk 28. 3. 2010, 11:56 (UTC)

S Ottovým slovníkem naučným velmi opatrně, je už 100 (!!) let starý, ve většině historických hesel již byl překonán dalším výzkumem. --Silesianus 28. 3. 2010, 11:59 (UTC)

Znak Moravy

Vyjádření ke změnám provedeným v heslech Moravská vlajka, Moravský zemský sněm, Heraldické znaky českých zemí, Markrabství moravské, Morava, jelikož "je to pořád dokola to samé!".

viz Wikipedie:Pod lípou#Znak Moravy

--Pavel Fric (diskuse) 3. 3. 2017, 07:35 (CET)

Již ono neplatné polepšení z roku 1462 se týká možnosti užívání "variantního" znaku stavů, nikoliv znaku země jako takové (z hlediska mezinárodně-právního). Znak země je v dané době shodný se znakem zeměpána. Morava nebyla stavovskou "republikou" s formálním panovníkem. Naopak - suverénem byl panovník a jen část moci delegoval stavům (po Bílé hoře naprosté minimum pravomocí).

To trvá až do politicko-ústavních platných i nakonec neplatných změn (rok 1848, absolutismu a dále), kdy ale nebyla otázka znaku země jako takové a její volené (!) samosprávy (hlásící se jen k odkazu dávných stavů - zaniklých však právě v roce 1848) vlastně nijak oficiálně rozřešena.

Proto všechny ty spory (supliky, dobrozdání) a užívání obojího až do 1915.

Provinční zemská samospráva tedy vlastně svévolně a neoficiálně užívá zlatou/žlutou, panovník nikoliv, přičemž co je v dané chvíli znakem země - symbol samosprávy, nebo symbol hlavy státu (země)?! To je/byl nedořešený ústavně-právní spor po celou 2. polovinu 19. století., tak jako celá problematika historických práv, korunovace atd.

Proto panovník (Vídeň) až do let 1915-1918 k tomu žádné stanovisko nedal a oficiálně tiše "trpěl" dvojkolejnost. Omezená zemská/provinční samospráva si užívala svoje a markrabě/král/císař svoje. Do toho národnostní rozpor a symbolika ...

Wikipedista tak může o "zlatě/žluti" v souvislosti ze znakem země Moravy mluvit opravdu jen pro léta 1915-1918 (války, stanného práva, plánů likvidace slovanského elementu, propásnutí federalistických snah a zániku monarchie)! Jinak se zcela mýlí.

Jde vždy jen o žlutou "interní" symboliku vrcholného orgánu okleštěné zemské samosprávy a ta nebyla nadřazena markraběti (císaři), který užívá "stříbro/bílou".

Logicky z toho vyplývá, znakem země je znak zeměpána. Pokud by byl tehdy, tak jako demokraticky dnes, zeměpánem všechen lid (tj. feudálním termínem stavy/třídy), pak byl platila jejich stanovená symbolika (tj. dle konceptu neplatné zemské ústavy 1848), ale protože až do roku 1918 nebyl suverénem na Moravě lid ("stavy"), ale vždy panovník, byl znakem země znak panovníka a ten jej změnil jen v letech 1915-1918 ...

To platilo vždy a všude podobně (viz Británie, která odložila heraldické středověké znaky panovníka, shodné se znaky oněch zemí spojeného království jen v časech protektora Cromwella) ... Vždy záleží na suverénovi (ať je to kdokoliv) a jeho symbolice. Viz komunisté a změna znaku 1960 apod.--Pavel Fric (diskuse) 16. 3. 2017, 07:39 (CET)

No a to, ze se orlice zlato/cervena byla oficialne cisarem prejata/prijata az v roce 1915 to nejakym zpusobem zneplatnuje nebo zpochybnuje? Poslednim oficialnim znakem moravskeho markrabstvi byla orlice se zlato-cervenym sachovanim. Ceskolovensti legionari tento znak take pouzivali. Tak kde je problem? --147.161.168.183 18. 12. 2023, 13:53 (CET)

Kritika odvozených barev

Je úsměvné, když se vyrukuje s moravskými barvami jako zlatá a červená, jakou to zvedne "sofistikovanou" kritiku. Obzvláště citace Karla Havlíčka Borovského je v tomto případě zcela tristní. Zvláštní, že si autor této poznámky nedal stejnou práci a neuvádí Borovského výpady na stránkách Schwarzenbergů ("Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde, jeden, ten je generál, a druhý je kardinál. Zle, matičko, zle!") atp. Obojí má k tématu stejnou vypovídající hodnotu.

K moravským barvám: Moravský zemský sněm vytvořil roku 1848 návrh ústavy jehož součástí je paragraf 5, cituji: „Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“ Jednalo se o návrh, který sice nevstoupil v platnost pro opětovný nástup absolutismu, ale důležité je slovo v tomto paragrafu: "dosavadní"! Je tedy zřejmé, že poslanci (relevantní zástupci moravské země) zmíněného roku považovali erb s červnozlatě šachovnicovou orlicí za přirozený a z něj i odvodili zemské barvy. Ty jsou pak v tomto bodě rovněž jasně definovány. Kromě toho je spoustu případů, kde je v novinách 19. století užití této kombinace potvrzeno. Zejména při císařských oslavách atp. Problém nastal až s nacionalizací, kdy se mezi slovanskými Moravany postupně prosadila myšlenka jednotného postupu s Čechy. Ti žlutou barvu v moravské zástavě považovali za německou. Skutečnost, že ji převážně užívali němečtí Moravané, ale spíš pramenila z faktu, že toto etnikum tvořilo ve většině moravských měst patriciát. Tedy i jednu z mála složek (tehdejší doby), která dílčí zemi monarchie prapory reprezentovala.

Obrázek Moravský zemský sněm 17. století

Na soklech soch u oken si povšimněte nápisů CAROLUS VI. a JOSEPHUS I. Ten výjev je možné si prohlédnout ve větším rozlišení pod názvem Velké zemské právo Moravské, kresba (kopie) fresky ze 30. let. 18. století. Kresba z roku 1858. Kopie Mořice Viléma Trappa dnes neexistující fresky ze 30. let. 18. století od neznámého autora v tribunální síni Starého zemského domu (dnes Nová radnice). Na Trapově kresbě s názvem Velké zemské právo Moravské je na trůně v čele sálu do kroje španělského granda oblečený Karel VI. Císař má na krku řád zlatého rouna. Po pravici mu stojí komorník s taseným mečem drženým oběma rukama. Na stole nalevo od něj spočívá koruna a markraběcí klobouk. Pod komorníkem sedí olomoucký biskup a družina šesti zemských soudců z panského stavu. Po panovníkově levici stojí jedenáct pánů, od sálu oddělených zábradlím. Mezi nimi jsou na zemském soudě zasedající zemský hejtman, nejvyšší písař a podkomoří. Před šraňky je ozdobná lavice se šesti zemskými soudci z rytířského stavu. Na vyvýšeném místě jsou posazeni dva písaři. Čtou a zapisují výroky soudu.--Pavel Fric (diskuse) 20. 3. 2023, 12:53 (CET)