Diskuse:Miletín

Mletín

Následující text vložil přispěvatel 213.168.181.108 dne 19. 2. 2007 v 20:50 do nově vytvořeného článku Mletín, který byl chybně nazván (překlep v názvu). Text by se měl vhodně zapracovat do existujícího článku. --Luděk 20:57, 19. 2. 2007 (UTC)

Obec Miletín leží uprostřed údolí, na úpatí hory Zvičiny mezi Jičínem, Dvorem Králové nad Labem a Hořicemi v Podkrkonoší. Bývalý hrad Miletín byl majetkem českých vévodů. Vladislav II. nebo jeho nástupce jej daroval svému dvořanu v jehož jménu bylo: Z Miletína. Odtud dostalo městečko své jméno. Tento hrad ležel uprostřed lesů v údolí nad Bystřicí. V jeho okolí stál hrad Pecka, Kamenný hrádek na úpatí kopce Zvičiny a hrady Vřešťov a Hustířany. Jiní odvozují toto jméno od pohanského boha Milotyna nebo od osobního jména Milota. První písemní zmínka o Miletíně se objevuje v životopise sv. Otty, biskupa Bamberského, který jel roku 1124 na své apoštolské cestě přes Prahu, Sadskou a Miletín k hranicím Čech. V Miletíně byl poctěn knížetem Vladislavem hojnými dary.

Od roku 1560 byl vlastníkem Miletína a k němu patřících obcí a majetku Jiří z Valdštýna. Byl přísedícím u komorního soudu a pro Miletín byl velikým dobrodincem. Položil základ k městské obci a byl pravým otcem svým poddaným. Hned po nástupu na panství začal zvelebovat městečko, postaral se o pořádek a jeho udržení a o všechny záležitosti potřebné ke spravování obecních záležitostí

Karel Jaromír Erben –miletínský rodák

Dne 7.11.1811 se v Miletíně narodil básník a sběratel národních pohádek a říkadel Karel Jaromír Erben. Miletínští byli vždy hrdí na tohoto rodáka a na jeho památku se konala každoročně řada oslav, kterých se zúčastnilo mnoho známých osobností. V roce 1899 se konalo slavnostní odhalení pamětní desky K.J.Erbena na domě, který stojí na místě jeho vyhořelé rodné chýše. Této slavnosti se zúčastnila řada kulturních spolků z okolí, přijelo mnoho významných osobností / J. Vrchlický, I. Hermann, A Jirásek…/, hlavní proslov o životě a díle K.J.Erbena měl K.V.Rais.

Dva roky poté byl odhalen na náměstí také pomník K.J.Erbena, který mohl být vyroben díky sbírce obyvatel Miletína a okolí. 8m vysoký pomník byl vytesán podle návrhu Jindřicha Říhy firmou z Hořic v Podkrkonoší. Na pomníku jsou bronzové plakety s výjevy z jeho díla Kytice z pověstí národních. Na počest této události se opět sjelo do Miletína mnoho významných osobností, v předvečer odhalení pomníku se konal pochod osvětleným městem k rodnému domku K.J.Erbena a na náměstí ohňostroj. Druhý den vystoupil s řečí opět K.V.Rais a také D.Sutnar, který přijel až z Vídně a s láskou rozebral Erbenovo dílo.

V dnešní době se k uctění památky K.J.Erbena koná každoročně řada divadelních představení, kladou se slavnostně květiny k jeho pomníku, škola pořádá výtvarné soutěže na téma Erbenovo dílo, v jeho rodném domku se konají večery s četbou jeho prací…

Velký požár

Veliké neštěstí postihlo městečko v roce 1846, kdy vypukl obrovský požár. Oheň vznikl v panské stodole a po doškových střechách se rychle šířil na další domy. Bohužel vál silný vítr a ten pomáhal oheň rozšiřovat stále na další a další domy. Během tří hodin shořelo v Miletíně 112 domů a požár hořel ještě celý den a noc. Shořelo celé město. Tím teplem se dokonce rozlily zvony na kostelní věži.

Miletín dnes Po druhé světové válce docházelo postupně k snižování významu Miletína. Byl mu odebrán statut města, průmysl se nerozvíjel, mladí lidé odcházeli za prací a ubytováním do okolních měst. Počet obyvatel se tak postupně snižoval a Miletín má dnes okolo 800 obyvatel. V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, obchod a služby na dobré úrovni. Za zmínku stojí tradiční výroba Miletínských modlitbiček z cukrářské dílny rodu Erbenů, která po revoluci navázala na dobré jméno svých zakladatelů Erbenů z roku 1820. V létě sem přichází spousta turistů, kteří jsou ubytováni v místním kempu s koupalištěm, mají možnost využívat také tenisové kurty a volejbalové hřiště. V posledních letech došlo k výstavbě dvou nových domů s byty a tak se do Miletína opět začínají vracet mladí lidé.

Zapracováno. To byl zkopírovaný zdrojový kód, anebo bylo původní formátování ztraceno? --ŠJů 05:20, 22. 2. 2007 (UTC)

Miletínské modlitbičky

Neexistuje spor o originálnost nebo prvenství ve výrobě miletínských modlitbiček mezi rodinou Erbenů a Laušmanů? Když jsme tam byli na exkurzi, tak nám něco takového bylo řečeno. Oba podnikatelé mají obchod na (stejném) náměstí. Jestli o tom někdo něco bližšího víte, zakomponujte to prosím nějakým způsobem do stávajícího textu, kde je řeč jen o rodině Erbenů... (Na prvenství Laušmanů to sice moc nevypadá, mj. jak podle článku v Týdnu [1], tak podle jejich vlastního webu [2], ale kdoví...) Každopádně je to další výrobce z téhož města, to by tam možná stálo za zmínku. Děkuji --Jiří Janíček 15:50, 12. 7. 2008 (UTC)

Tak zmínka tam je, teď ještě, jestli někdo víte něco o tom sporu, resp. o tom prvenství, originalitě receptu či co já vím, o co ještě se mohli hádat...:) --Jiří Janíček 15:53, 12. 7. 2008 (UTC)

Textilní průmysl

V Miletíně již nejméně od 16. století je významně zastoupen textilní průmysl.

O průmyslu nemůže být řeč, nebo průmyslová revoluce byla už v 16. století v Miletíně? Jednalo se zcela určitě o domácí tkalce, barvíře, postřihovače a další řemesla, která byla tou dobou zastoupena i v jiných obcích v severovýchodních Čechách.

V roce 1949 bylo několik textilních továren sloučeno do národního podniku Mileta, který se později transformoval v MILETA a. s.

To je pravda, ale podnik Mileta byl založen v Hořicích, takto to vypadá, že právě v Miletíně, kde byl jeden ze závodů podniku.

Název firmy byl odvozen od podobnosti názvu jejího sídla s názvem starověkého řeckého města Milétos (Milés), které bylo známé také kvalitní textilní výrobou a obchodní činností.

Tady je blábol opsaný evidentně z webové stránky Mileta, kterému snad nevěří ani jeho autor. Proč by se měl podnik zakládaný po komunistické revoluci jmenovat podle nějakého starověkého města a ne podle sousedního městečka, tedy Miletína? --Aqualung 16:31, 12. 7. 2008 (UTC)