Diskuse:Louchov

První písemná zmínka a klášter

Podle knihy Kloster Grünhain im Westerzgebirge z roku 1934 Louchov údajně existoval už v roce 1261. Jak je možné, že všechny novější zdroje českých historiků, byť jsou kompilačního charakteru, tuto informaci neobsahují? Připouští sice existenci vsi už ve 13. století, ale první písemná zmínka je podle nich až z roku 1352. Jak tedy víme, že existoval o devadesát let dříve? Podobně v souvislosti s Louchovem, na rozdíl od Vernéřova, nezmiňují ani majetkový vztah Grünhainského kláštera. Dále je bez doložení konkrétním současným zdrojem těžko použitelné tvrzení o nejstarším kostele v Krušných horách. Prozatím jsem tedy vrátil starší verzi. --Petr Kinšt (diskuse) 18. 1. 2017, 20:56 (CET)

Velevážený pane,

Jedná se o Sudety, první čeští historici jak je nazýváte se o budovu začli zajímat až v 90 letech 20 století, jinak se nejedná o historiky ale amatéry a nadšence a tak jim nelze vyčítat že vůbec nevzali v potaz saské listinné prameny a saský státní archiv kde by se dočetli pokud umí středověkou němčinu a latinu, že existuje darovací listina krále PO I a spousta listin ke klášteru jenž jasně dokazují že Louchov patřil vždy klášteru a to až do 16 století. Vlastně nikdo ještě nikdy nenapsal nic pořádného ani odborného o Louchovu. To brzy udělám asi ja???

Shrneme si fakta tak český král daruje klášteru Vernéřov i s Louchovem (existující listina z roku 1261) oni si staví kostel v Louchově protože ve Vernéřově nemohou tam mají duchovní správu Johanité (jiná existující listina z roku 1261) staví ho u obchodní stezky která svůj největší rozmach má v 12 a 13 stol a na konci tedy přelomu 13/14 století již končí nebot jak dokazuje zápis v konfirmačních knihách z roku 1352 je kostel již žalostný a zchudlý tudíž mu je desátek odpuštěn při zániku kláštera spadne Louchov opět do majetku krále (existující listiny 1526) tudíž nemohl nikdy patřit pánům ze Šumburka a tak ho měli vždy jen v zástavě!!!

nejstarší krušnohorský kostel, neexistuje nic staršího na horách!!!!!!!!!

Ne ne ne ne, samá chyba,

Věc se má tak někdo napsal aniž by cokoliv četl - kravinu- a ti tzv odborníci ji furt jen opisujou -- Tento příspěvek přidal(a) 2a00:1028:8d1d:a5a6:bceb:69c1:899f:1447 (diskuse)

PROSÍM OBNOVTE TO TAM ZNOVU JAK TO BYLO -- Tento příspěvek přidal(a) 2a00:1028:8d1d:a5a6:8d21:89fa:d60a:ff47 (diskuse)

Prosím diskutujte věcně a odpusťte si vulgarity. Vaše tvrzení je možná správné, ale informace jsou v rozporu s mladšími zdroji. Historické listiny nelze bez odborného redakčního zpracování jako zdroj informací použít, protože se jedná o primární zdroje. Někteří čeští historici o darovací listině evidentně vědí. Sám jste vložil odkaz na článek Zdeny Binterové, kde je věnování (pouze Vernéřova) zmíněno. Proč by takovou podstatnou informaci ve svých textech o Louchovu vynechala. Na druhou stranu Antonín Profous o ní v první polovině dvacátého století nevěděl. Martin Volf a Jiří Crkal ve svém článku Výzkum středověkého osídlení působení kláštera v dotčené oblasti také nezmiňují.

Pokud je louchovský kostel opravdu nejstarší v Krušných horách, a já uznávám, že je to nejspíše pravda, určitě jste schopen tuto informaci doložit věrohodným zdrojem. Vaše fakta jsou ovšem bez zdrojů, a ve stávající podobě působí jako vlastní výzkum, který na Wikipedii nemá co dělat. Až svůj text o Louchovu publikujete ve věrohodném odborném médiu, může být jako zdroj k článku samozřejmě použit. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 1. 2017, 20:58 (CET)

Ne ne ne , samá chyba, paní Bitnerová myslí jinou listinu ony jsou totiž dvě jedna je z jara druhá z podzimu 1261

jedna je v čechách a druhá v sasku. Já myslím tu saskou a ta je o 8 měsíců starší nežli ta od paní Bitnerové. Pan Crkal je vše možné je né historik, je to bývalý lesní pacovník co dělal brigádu na archeolog. ustavu v mostě a zustal tam ted je to pan archeolog však bez klasického akademického vzdělání v prezenčním studiu tedy amatér a jeho práce má být ta zásadní. Nu uplně jednoduše češi zapomínají na saské prameny a historici rovněž takže jsem Vám tam uvedl dílo jedinečného autora Prof. Doc. Phdr. et Phdr. Lothara Enderleina a tak to vystavte znovu a všude ho ocitujte nebot jsem se vše dočetl tam a teprve poté jsem si to ověřil v listinách. A ruku na srdce co má co dělat na wikipedii primarní prameny sekundární prameny literatura nebo PRAVDA!! -- Tento příspěvek přidal(a) 2a00:1028:8d1d:a5a6:8d21:89fa:d60a:ff47 (diskuse)

Co myslí paní Binterová (pracovnice a ředitelka Oblastního muzea v Chomutově) se už nedozvíme, pan Crkal je sice lesní dělník, ale Martin Volf je (pokud vím) vystudovaný archeolog zaměstnaný v Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech. Antonín Profous také nějaký akademický titul měl. Pokud jde o Vaši poslední větu, na Wikipedii mají být samozřejmě pravdivé, ale především věrohodnými zdroji ověřitelné informace, a ty jste s jedinou (těžko ověřitelnou) výjimkou nedodal. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 1. 2017, 22:09 (CET)

Vyjimka tvoří pravidlo nevím co je na tom těžko ověřitelné tu knihu si lze přečíst tak je to zdroj nebo ne ??? když já ted napíšu článek oni mi ho otisknou tak to bude ok lehce ověřitelný zdroj ????? prostě to zdroj je at se vám to páčí či ne, pan Volf je mladý a nezná vše ani nemůže je to jen a jen archeolog tudíž krtek jeho schopnosti číst středověkou němčinu a latinu jsou mizivé!!!!!! Profous tak to se už můžete odvolat rovnou na Palackého prostě kromě Enderleina nikdo nic ještě o tom nenapsal a protože to nikdo neví tak si každý vymýšlí své a to je ten dobře ověřitelný zdroj je patrno že vy nemáte vůli to uznat pro mě Enderlein zdroj je a konec je to odborná kniha, renomovaný autor a mnohokráte citovaný tak to tam ocitujte jako zdroj a nechte to prosím napokoji ten člověk toho napsal za život víc než bitnerová crkal a volf dohromady !!!!!!!!!verstanden!!!!!!!