Diskuse:Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě

Návrhy úprav:

• Vyřešeno v článku chybí jasné datum, kdy Kuratorium ukončilo svoji činnost (likvidace Kuratoria doplněna)
• Vyřešeno podobně by se do úvodu hodil odkaz na Protektorát Čechy a Morava
• Vyřešeno jako třeba, co již znáte z Povinné služby a ze školy“ – to má být nějaký citát? odkud? pokud ne, tak změnit, šlo by o oslovování čtenáře a Povinná služba (Základní vojenská služba?) už není povinná
• Vyřešeno jiné zdroje uvádí počet 42 frekventatntů – které? a překlep
• Vyřešeno Od 7. července potěšil nejmladší věkovou kategorii chlapců – uvádí zdroj přímo potěšení? jinak změnit, nevhodné pro encyklopedický obsah
• Vyřešeno společná hra (v disciplínách zkoušek) – jaká?
• Vyřešeno v Čechách „Čechy krásné, Čechy mé“;[1] na Moravě „Moravo, Moravo“[2] – takže i v té malé části Slezska se zpívalo „Moravo, Moravo“? (dle Protektorát Čechy a Morava#Správní členění)
• hrdinové - jednalo a mnoho dalších míst – spojovník místo pomlčky (více viz Wikipedie:Typografické rady#Pomlčka, spojovník, minus)
• Vyřešeno 10.480 – čeština nepoužívá oddělovače tisíců (více viz Wikipedie:Typografické rady#Čísla)
• 21.8.1943 – ač obecně nejde o chybu, v souvislém textu (a i jinde v tomto článku) se používá varianta s mezerami (více viz Wikipedie:Typografické rady#Datum)
• reference v poznámkách lze provést pomocí {{#tag:ref|Text poznámky<ref>Text reference vložené do poznámky.</ref>|group="pozn."}} (více viz Wikipedie:Poznámky)

Myslím, že po pár úpravách by se mohl tento článek stát i Dobrým, nakročeno k tomu má. S pozdravem --16. 3. 2015, 12:56 (CET), Utar (diskuse)

Velice děkuji za pomoc.

Pro autorku: upravil jsem co jsem zvládl, v rámci přípravy na článek týdne.

• jasné datum ukončení, dodal jsem alespoň letopočet naznačením, s tím přesné ukončení činnosti nacistické organizace, které bylo provedeno zákonem k datu které neznám.
• vložen odkaz
• vysvětlena Povinná služba mládeže + odkaz
• zdroje na tvrzení 42 frekventantů, jde o citaci zdroje.
• upraveno potěšení pro nezletilé chlapce na časopis
• formulace 'společná hra': je již z formulace a zcela kontextu zřejmé že šlo o společnou pohybovou hru zaměřenou na vzájemnou kooperaci týmu (též možné formulovat „branná hra“ ale při formulaci je možné zaměnit za hru s bojovými prvky což je zavádějící). Ale slovo pohybové je třeba možné doplnit. Neučinil jsem tak. Třeba máte lepší nápad.
• odtečkoval jsem číslovky, nahradil jsem je  . Snad všechny.
• odmezeroval jsem data.

další úpravy jsou spíše na Vás, nevím co se zpívalo ve Slezsku ale dá se to upravit slovem "například". Snad nebude třeba opravy mých oprav, ale klidně tak učiňte, pokud jsem něco zpackal. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2015, 21:22 (CET)

Musím článek celý probrat, také si znovu přiblížit téma, všechno v hlavě nenosím. Za opravy děkuji. Mrknu na to hned.--Lenka Lyalikoff 16. 3. 2015, 23:14 (CET)

Nemusíte, vím že teď děláte jiné téma, jde jen o to že můžete, až budete chtít. Stěží kdo takový specifický článek zvládne lépe upravit než autor, proto se všichni obrací na Vás. Já sem jen tak trochu zaskočil. Díky za pochopení. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2015, 23:30 (CET)

Vysvětlivky k textu: Povinná služba kuratoria nemá s vojenskou nic společného, jedná se o povinné podstupování výchovy na způsob Hitlerjugend, je to v článku přímo rozvedeno. Zpívání v Čechách „Čechy krásné, Čechy mé“ a na Moravě „Moravo, Moravo“ nemá s členěním protektorátu přeci nic společného. Rozhodovala struktura Kuratoria, ale i tak se jednalo o jakési „neoficiální hymny”. Nicméně Sudety s převahou německého obyvatelstva už byly od podzimu 1938 pod Třetí říší, tedy i německé Slezsko a tam byla mládež organizována v Hitlerjugend (Říšská župa Povartí), Těšínsko připadlo Polsku a pak k Německu. Takže by to zpíváním speciální slezské písničky zbytečně komplikovali. O přesné datum ukončení Kuratoria jsem zaslala na několik míst e-mail, uvidíme, zda mi někdo odpoví.--Lenka Lyalikoff 17. 3. 2015, 11:15 (CET)

Díky za rychlé úpravy. Probral jsem ještě něco typografie a odškrtal již vyřešené body. S pozdravem --17. 3. 2015, 15:08 (CET), Utar (diskuse)

Milí kolegové, článek z mého pohledu nebyl hotov a já jsem jeho dokončení neustále z časových důvodů oddalovala. Ještě mu trochu "textu" doplním, ale i bez něj může článek už info poskytnout. Tak jste mě k tomu oba nechtěně „dokopali”.  :-) Pište další postřehy, jak budu moci, ráda vyhovím. Ještě na okraj, zapracovala jsem na článku hlavně z pocitu "zodpovědnosti", žádné "ocenění nebo neocenění" v tom roli nehrálo. Sama se občas k článkům, na kterých jsem pracovala, vracím a opravuji "kostrbaté formulace" atp. Děkuji za spolupráci. --Lenka Lyalikoff 20. 3. 2015, 17:17 (CET)

Já nemám co koho dokopávat, chtěl jsem Vaším textem potěšit i jiné wikipedisty, zdál se mi už dříve zajímavý - pro různé 'déja vu' ale i vůbec, celkově. Vaše práce se mi už dříve líbila. Jasně že mi tam chybí jasná věta že šlo o organizaci, která měla za úkol infikovat propagandou děti a vychovávat oddané otroky a sebevražedné vojáky podle romantizovaných mýtů a zvrácených představ, propagandou ve slepé víře v jednoho člověka, v jeden národ a násilí. Prostě že šlo přes úspěchy v tělocviku a výcviku o organizaci se závadným obsahem. Komunisté pak měli na co navazovat. Asi mi musí stačit věta v úvodu:

Hlavním ideovým cílem byla nejen převýchova, ale také podpora tzv. protektorátního vlastenectví a spolupráce s německou říší.

Jasné hodnocení mi tam opravdu chybí, protože děti a nedospělí si to tam nepřečtou. Ale je to dost hloupé chtít po kvalitní historické sondě aby explicitně překládala historii a vytvářela závěry, proto říkám že mi to tam chybí, ne že by tam mělo být. Naopak, asi je to takhle správně.

Byla to velmi „špatná doba“ a zvláštní lidé. Silou k radosti. Asi to Evropa musela prožít. Zkusím projet jeden z Vašich zdrojů, který se mi zdál zajímavý, ačkoliv jde o blog, je zřejmě hodnotný, ale stěží co najdu. Nerad bych něco zvrtal. Díky za vaše úpravy. --I.Sáček, senior (diskuse) 20. 3. 2015, 21:22 (CET)

To s tím dokopáním jsem samozřejmě myslela žertovně. Já se k tomu chystala, ale vždy jsem dala přednost novému článku nebo dopisování na Wikiknihách. Doplnila jsem podle infa z „Prozatímního inventáře k archivnímu fondu Kuratoria” datum likvidace, kterou prováděla vyšetřovací komise. Datum zahájení činnosti likvidační komise Archiv Bezpečnostních složek neeviduje. Ještě se k práci vrátím a zamyslím se, právě to servírování hodnocení se mi moc nelíbí, snažila jsem se o suchá fakta a prolinky rozšířit čtenáři celou problematiku, která je v mezích zpracovaných článků možná. Blog je zajímavý, pokud pominu spoustu písemného materiálu, hlavně dobovými fotografiemi, které v takové šíři asi jinde k nalezení nebudou. Ale máte pravdu, v tom závěru by se měla informace k ideologii ještě objevit. --Lenka Lyalikoff 21. 3. 2015, 00:23 (CET)

Závěr nebo spíše ještě jednou utvrzení čtenáře v tom, že nešlo jen o tělocvik, jsem doplnila. U citace Šustrové se objevuje i otázka germanizace a doplnila jsem i odkaz na kolaboraci. Jen Vás kolego mírně opravím, propagandistické heslo neznělo Silou k radosti, ale Radostí k síle. :-) Což bylo i náplní Kuratoria. Na článku jsem si uvědomila, kolik informací na české Wikipedii k této problematice chybí.--Lenka Lyalikoff 21. 3. 2015, 01:57 (CET)

V jednom ze svých textů wikipedii (ale je jasné že právě Vás) právě pro článek Kuratorium chválí Lukáš Beer, s tím že jde konečně o objektivní pohled na historickou problematiku, nezkreslený ideologií. Pokud se tedy s text ztotožní autoři napravo i nalevo, je to zjevně dobře odvedenou prací.

Díky za opravu, ano je to v originále "Síla skrze radost". --I.Sáček, senior (diskuse) 22. 3. 2015, 10:07 (CET)

Z laického hlediska bych třeba z Beerova textu přejal pohled přímo členů sdružení, mládeže že: „Historik Stephen Roberts, který navštívil Německo v polovině 30. let a sledoval fungování tohoto systému, poznamenal, že „děti chtěly vstoupit do HJ. Být mimo Hitlerovu organizaci byla nejhorší forma trestu“. V důsledku toho rostl počet členů exponenciálně.“ Uvedený text jsem ale jinde nenašel, jen jeho citace. Historik Stephen Roberts v daném období žil a skutečně se zabýval i hitlerismem. Je faktem, že v protektorátu byl historik na návštěvě a žádný reprezentativní statistický průzkum mezi dětmi asi neprováděl. Je ale zřejmé z povahy věcí, že vztah průměrných dětí a mládeže ke Kuratoriu byl asi jako u Po SSM nebo Orel. Předpokládám, že židovské děti a děti v jiných rodinách než průměrných se mohly skutečně chtít začlenit do kolektivu (běžná reakce), ale nikoliv nezbytně (pokud byly trvale vyčleněny kolektivem), prostě jde o dohady historika. --I.Sáček, senior (diskuse) 22. 3. 2015, 09:59 (CET)

Já o tom pozitivním vyjádření slyším poprvé. Nemám moc času a jsem ráda, když přefiltruji sem tam nějaké info, které je pro Wikipedii přínosné. Je ale pravda, že témata, která si vybírám, musím hodně zbavovat ideologického nánosu a to na obou stranách. V tom je ta práce nejtěžší. Ale ještě k tomu hroznému trestu být vyloučen z HJ. Před nějakým rokem, jsem se seznámila s jednou rakouskou spisovatelkou (v pozdním věku) a ta třeba v BDM nebyla. Což mě zajímalo a nechala jsem si její příběh převyprávět. Musel byste to vidět s jakým nadšením vyprávěla, jak to navlékla, že ji ty holky mezi sebe nechtěly a tudíž ji nikdo neotravoval a dál ji neuháněli. Náš problém je, že posuzujeme tu problematiku (nechtěně) přes naše české brýle. Na Rakousku jsem si uvědomila, kolik máme my Češi s rakouskými Němci v mentalitě společného. Ale na to přicházím v běžném životě, to v literatuře faktu nenajdu. --Lenka Lyalikoff 22. 3. 2015, 10:49 (CET)

@I.Sáček, senior:@Lenka Lyalikoff: Na tom, že článek pochválil člen Adolfova fanklubu, vydávající se za historika, nic pozitivního nevidím. Jeho moudra (a propagandistický žvást z dobového tisku, také převzatý z Beerova hnědého blogísku) jsem z článku odstranil a přidal odpovídající šablonu. Zdrojování blogem považuji za naprosto nepřijatelné. Úvahy výše o dobrém článku jsou za současného stavu čistá scifi.--Rosenfeld (diskuse) 4. 9. 2016, 13:52 (CEST)