Diskuse:Kolektivismus

Dávám celkově zpochybněno článku chybí zdroje navíc systematicky vytváří dojem že jakýkoliv kolektivismus nevyhnutelně směřuje k totalitě a masovým hrobům. Článek ignoruje fakt že každá společnost sídlící ve městech se nutně musí chovat kolektivisticky jinak by žádná města nevznikla. I v moderní době neexistují jiné než kolektivistické systémy zdravotního pojištění či sociálního zabezpečení. Nelze zapomenout ani na kolektivní (ne)vyjednávání zaměstnaneckých odborů a zaměstnavatelských svazů. Nebo projekty v oblasti informačních technologii od Ubuntu po Wikipedii. Hayek a jeho následovníci mají v mnohém pravdu avšak nejsou jediní, kdo má na kolektivismus názor. --Jenda H. (diskuse) 3. 4. 2013, 12:55 (UTC)

Máte pravdu, že chybí zdroje, ale jinak se IMHO mýlíte. Kolektiv není totéž co společnost nebo společenství: vesnice byla vždycky společenská, dokud nepřišla kolektivizace. Kolektivismus je podobný omyl jako individualismus, jen opačným směrem, a je horší tím, že lidi do kolektivů nutí, případně násilím nacpe. Lidé ve městě se ovšem spolčují a chovají společensky, ale ne kolektivisticky. Ostrou kritiku kolektivismu byste našel i u takových autorů, kteří rozhodně nebyli neoliberálové, jako je Maritain nebo Petrusek. Viktor Frankl napsal, že v kolektivismu je člověk "nejen neindividuální, ale nelidský", protože nemá žádnou odpovědnost. "Kolektivisticky" se možná chovají fanoušci na fotbale, ale i ti tam šli dobrovolně. Pokusím se nějaké zdroje najít, ale nebude jich tolik, kolik jste tam nasypal flagů :) Zdraví --Sokoljan (diskuse) 3. 4. 2013, 16:51 (UTC)

Ale co pak s tíhle [1]? Co s poslední větou anglického úvodu? Jistě v případě armády lze hovořit o nelidskosti, ale co s těmi družstvy (nebo teď mě napadají kibuci) a jinými dobrovolnými kolektivismi (tedy pokud existují?). Nenarážíme tu na nějaký rozdíl ve společensko vědní tradici/terminologii? Možná na to koukám moc moc sociologicky, ale pokud skutečně lze kolektivismus stejne jako individualismus „měřit“. Tak mi příjde zavádějící v úvodu článku popsat pouze výlučně jeho extrém a nezminit ostatní projevy (třeba socialní pojištění mi i do vynucené definice zapadá). Jasně extrémní kolektivismus (např: Rudí Khmérové) je zrůdnost, ale IMHO není dobré pro extrém zanedbávat naší každodenost. --Jenda H. (diskuse) 3. 4. 2013, 19:13 (UTC)

Právě proto, že v terminologii spol. věd je takový binec, snažím se ho nezvětšovat a držet se uznané autority, v tomto případě Petruska. Je také jasné, že stejný názor na kolektivismus nemůže mít Frankl, Orwell nebo Wojtyla a dnešní američtí sociologové, kteří koncentráky ani JZD nezažili. Ale jak se totalitní zkušenost vzdaluje, možná na tom, co píšete, něco je. Jiné Wiki také chápou kolektivismus šířeji a Němci považují za K. skoro každé společenství (Gemeinschaft podle Tönniese), dokonce i rodinu. Francouzi rozlišují K. politický, ekonomický a libertární. Ani rozlišení vertikální X horizontální ale IMHO nevystihuje hlavní rozdíl: ten je právě v té (ne)dobrovolnosti. To by se do článku mělo nějak napsat. Editujte s odvahou, já se také o něco pokusím. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 4. 4. 2013, 20:12 (UTC)