Diskuse:Juliánský kalendář

NPOV

Ve zdůvodnění výhod a nevýhod převažuje pohled křesťanů preferujících juliánský kalendář. Tato zdůvodnění zabírají 2/3 stránky. chybí protiargumenty. --Postrach 22:45, 14. 1. 2007 (UTC)

Tohle zdůvodnění mi přijde poněkud zcestné, když výhody juliánského kalendáře uznávají i obyčejní, tedy ne-křesťanští historikové. Viz starší ročníky ĎaSu.

Souhlasím s Postrachem. Z textu jsem nabyl dojmu, jako kdyby juliánský kalendář měl být snad lepší než gregoriánský. V textu se vyskytují ve spojení s gregoriánským kalendářem výrazy jako "nešikovný", "primitivní", "nemotorný" a podobně. Navíc nazvání částí textu "Výhody juliánského kalendáře", "Nevýhody gregoriánského kalendáře" a absence opaků je silně tendenční a nepřesné. Osobně mne (a myslím, že většinu populace) nějaký svátek Pascha, slavený z globálního hlediska celkem zanedbatelnou skupinou lidí, příliš nevzrušuje, nevím, proč zmínky o něm zabírají tolik místa a je používán k opěvování "dokonalosti" juliánského kalendáře. Odkaz v literatuře je očividně na nějakého pravoslavného autora, takže je zřejmé, odkud vítr vane. Je pravda, že juliánský kalendář má blíže k orientaci na stálice, z toho ovšem plyne, že za pár tisíc let by u nás zima začínala v únoru, což je dle mého názoru velmi podstatný nedostatek. Navíc ta orientace není přesná (narozdíl od gregoriánského kalendáře, který je odvozen přesně od tropického roku - mimochodem nechápu, co autor myslí větou "Matematický obraz tropického slunečního roku je méně stálý než hvězdného"; domnívám se, že toto tvrzení postrádá jakýkoliv smysl), takže po nějaké době by neměl juliánský kalendář nic společného ani s pozemskými periodami, ani se stálicemi. Juliánský kalendář je méně přesný než gregoriánský ze zcela objektivních důvodů! Je sice algoritmicky jednodušší a symetričtější, avšak s dostatečnou přesností nepopisuje žádnou fyzikální realitu. Výhody juliánského kalendáře pro historiky jsou zřejmé - při pátrání v minulosti pro ně odpadá "hlavolam" kalendářní reformy a přepočítávání přestupných roků kvůli umístění dne v týdnu v datech typu "V Praze, na sv. Řehoře, L.P. 1584" a pod. Takový argument však v žádném případě nemůže obstát před fyzikálním pozorováním - jde pouze o jakousi pohodlnost nebo lenost historiků. Text hesla na mne působí nevyváženě, tendenčně a manipulativním dojmem. Domnívám se, že encyklopedická hesla by měla být založena na vědeckých závěrech a ne na jakýchsi náboženských dogmatech a v tomto ohledu bych doporučoval přepracování textu. 24. 2. 2007 (Fyzik)

---

Článek jsem psal já a jsem pravoslavný křesťan. Nepopírám, že článek jsem sestavoval, jak je problematika viděna ze zorného úhlu pravoslavné církve. Proto jsem také podkapitolu, ve které rozvíjím argumentaci, nadepsal: "Z pohledu pravoslaví", aby bylo jasné, že je to jeden z možných pohledů a že heslo čeká, až někdo doplní další pohledy. Jenže vzhledem k tomu, že juliánský kalendář je dnes spojen ponejvíce s pravoslavným křesťanstvím, je v praxi pravoslavný pohled na juliánský kalendář nejfrekventovanější.

Jestli někomu schází popis výhod gregoriánského kalendáře, pak (jak se domnívám) je proto toto téma vhodné navštívit (a případně doplnit) heslo "gregoriánský kalendář" - tam lze nalézt ty protiargumenty (konec konců, dalo by se říci, že samotné principy gregoriánské kalendářní reformy jsou vlastně "protiargumentem" vůči juliánskému kalendáři). S tématem "juliánský kalendář" souvisí tedy spíše ony v textu uváděné nevýhody gregoriánského kalendáře, protože ty jsou spojeny s důvody, proč se nadále někde používá kalendář juliánský - jinými slovy: příčina proč je juliánský kalendář stále používán je totožná s důvody, proč byla ve východní církvi odmítnuta gregoriánská reforma.

Na otázku, který kalendář je lepší, nedostaneme pochopitelně jednoznačnou odpověď. Pravoslavní křesťané řeknou, že lepší je juliánský - a mají pro takové tvrzení své důvody, které jsem chtěl představit. Nic více, nic méně.

Dovoluji si odmítnout argument: "za pár tisíc let by u nás zima začínala v únoru, což je dle mého názoru velmi podstatný nedostatek". Ani gregoriánský kalendář není absolutně dokonalý (a to ani vůči tropickému roku, na který je orientován), ale má svou chybu, která "za pár tisíc let" nadělá jistou "paseku". (Argumentace Fyzika: "narozdíl od gregoriánského kalendáře, který je odvozen přesně od tropického roku" je mylná; tak "přesně" to opravdu není.)

Co se týče spjatosti mého článku s náboženským užíváním kalendáře. Kalendáře, už od těch prvních v dávnověku, byly spojeny nejen se zemědělstvím, ale i s náboženstvím. Proto se domnívám, že hodnotit kalendář z náboženského hlediska, je regulérní a je to zcela po právu jeden z úhlů přístupu ke kalendářní problematice.

Pokud někdo prohlásí, že "encyklopedická hesla by měla být založena na vědeckých závěrech a ne na jakýchsi náboženských dogmatech", pak bychom nemohli mít snad žádná encyklopedická hesla s církevní, náboženskou nebo prostě duchovní tematikou. Ostatně náboženská dogmata - čili teologie - byla odedávna považována za vědní obor. Neklaďme rovnítko mezi "materialismus" a "věda".

Trochu mne zamrzela Fyzikova věta: "Osobně mne (a myslím, že většinu populace) nějaký svátek Pascha, slavený z globálního hlediska celkem zanedbatelnou skupinou lidí, příliš nevzrušuje, nevím, proč zmínky o něm zabírají tolik místa..." Paschu - čili velikonoce - slaví veškeré křesťanstvo - a to snad není tak zanedbatelná skupina lidí (ba dokonce ani z globálního hlediska). Je to klíčový křesťanský svátek - navíc úzce spojený s kalendářní problematikou. A jestli někoho tento svátek nevzrušuje, pak má na to jistě plné právo, ale snad by to neměl brát důvod, proč mu upírat místo v encyklopedii.

Omlouvám se, jestli jsem toho napsal moc.

Píši sem pod šifrou IOO (6.4.2007) Velký pátek (to je pátek před Paschou)

Už dávno (přinejmenším od neblahých dob Rosse Hedvička) jsem nečetl na wikipedii něco tak hrůzně nejen neobjektivního, ale zavádějícího a nepravdivého. Nevím, jestli mám vypisvat chyby po jedné ale zkusím aspoň začít:

Siderický (tj. hvězdný) rok. Celý odstavec je nesmyslný, druhá věta popírá první, termín "faktor hvězd" by zasluhoval vysvětlení - nejsem si ale jist, jestli autor sám ví, co tím myslel.

Tropický rok Mimořádně nešikovná formulace, která navádí k představě, že tropický rok je od jarní do podzimní rovnodennosti a opačně. Slova "faktorem je slunce" by si opět vyžadovala vysvětlení, které zná (pokud někdo) asi jen autor sám. Totéž platí o "matematickém obrazu tropického slunečního roku" a proč má být "méně stálý než hvězdného".

Anomalistický a drakonický rok do vysvětlení solárního kalendáře nepatří vůbec.

Kalendářní rok jen v některých solárních kalendářích je jak je popsáno.

Proč je JK "orientován je spíše na siderický" rok než tropický? Má s nimi společného jen to, že oba vyjadřuje zhruba stejně nepřesně - proti siderickému je o 0,0064 dne kratší, proti tropickému o 0,0078 dne delší. Zatímco za tropickým zaostane o 1 den za cca 128 let, siderický předběhne o 1 den za 156 let. Přesný není ani vůči jednomu.

Datum narození Krista a všechna hlavní data jeho života rozhodně nejsou zaznamenána dle JK (a oslavována jsou podle něj jen v některých církvích). Nejsou zaznamenána vůbec - jediný jakžtakž přesný časový údaj v evangeliích je to, že Ježíš byl ukřižován v pátek před svátkem Pesach, tedy 14. měsíce Nisannu. Pochopitelně podle židovského lunisolárního kalendáře, což byl zřejmě jediný, který Ježíšovi přátelé znali. JK mohli vnímat tak leda jako vnucovaný okupační správou. Redukce na JK nebo jakýkoli jiný kalendář je ovšem nemožná, protože 1) neznáme rok a 2) židovský kalendář v Ježíšově době nebyl založen na matematických pravidlech, ale na pozorování, ovlivňovaném kromě astronomických i meteorologickými a agrotechnickými jevy. Délka konkrétního měsíce ani konkrétního roku není známa - takže můžeme jen odhadovat.

Gregoriánský kalendář se soustředí jen na Slunce, k němuž přistupuje z pozice geocentrické - JK snad přistupuje ke Slunci z jiné posice? Pochopitelně ne. Spojitost s hvězdami jsem už komentoval.

O GK nezačali v Římě uvažovat s vyhlídkou na tisíciletí dopředu, stačilo, že se rozešel se skutečností o 10 dní za několik set let - a jak vidno, ač Ježíš slíbil „Přijdu brzy.“ (Zjevení 22,20), za skoro 2000 let to nestihl. Takže počítat s tisíciletími se neukazuje tak nesmysným.

JK není výsledkem práce Alexandrijců, výsledkem jejich práce je kalendář alexandrijský, základ koptského a etiopského - Etiopané by ostatně pana autora asi hnali s jeho JK a "datem narození Krista" - oni ho mají úplně jindy. JK je pokusem o částečné zpoužitelnění starořímského kalendáře, pro který platilo "římští vojevůdci vždy vítězili, ale nevěděli kdy". Pokud se autorovi líbí logický kalendář, měl by se obrátit k onomu alexandrisjkému a odvozeným. Nebo ještě lépe ke staroegyptskému, který neměl přestupné roky vůbec. když nezáleží na přesnosti... Povídání o židovské diaspoře v Alexandrii je v této souvislosti už vůbec zbytečné - vliv Židů na astronomii a chronologii byl v té době minimální. Nakonec - nedokázali uspořádat ani svůj vlastní kalendář.

Co autor míní "tzv. skutečným pravým rokem", opět netuším. GK vyjadřuje poměrně přesně tropický rok, JK nevyjadřuje přesně vůbec nic.

Celkový dojem - tento článek postrádá téměř vše, co by k JK mělo být napsáno, v definicích se čato mýlí, mlží a nemohu se zbavit dojmu, že byl napsán výhradně jako apologie pravoslavného názoru na JK a GK. Měl by být zařazen pod patřičným názvem. Uveden pod názvem Juliánský kalendář jen diskredituje wikipedii a čím dříve zmizí, tím lépe. PS - o víkendu se snad přinutím cosi neutrálního (a pravdivého!) o JK napsat. Tento článek je tak strašný, že dokázal dokonce pohnout mou leností. Za což autorovi děkuji. Ale pouze za to...

N.Vitezslav 11:13, 26. 7. 2007 (UTC)

upravy

Nedá mi to, jsem totiž pomalejší a dovídám se stále nové a nové věci:

1. Myslíte, že apoštolové neznali římany používaný kalendář? Já bych řekl, že ano, tedy Jan evidentně počítal hodiny podle římského způsobu, tak bych čekal, že zná i kalendář a u Matouše bych také čekal, že se s tím potkal.
2. Myslíte, že 6. 7. 1415 bylo v převodu 19. 7.?
3. Staroegyptský kalendář Vám přijde logický?
4. L. P. 1584 v Praze na svatého Řehoře, oko historikovo zajásá, zvláště pokud je text psán moravákem
5. Ono něco popisuje nějakou fyzikální realitu? Nemám pocit, že lidstvo prahne po fyzikální realitě, mám pocit, že fyzikové se nám snaží podsunout, že něco takového existuje, stačí se podívat na definice metru. :)
6. Co je skutečný a pravý rok?
7. K čemu je dobrý nepřesný střed mezi siderickým a tropickým rokem?
8. [[Velikonoce|Pascha]] - urkitě? Nějak jsem myslel a ve škole se učil, že pascha je řecky pesach

No nic vyházel jsem z článku věci evidentně přesahující zdravou míru NPOV, přidal pár drobností, dále jsem odmazal úvod do kalendářní problematiky, který tu asi nemá co dělat a nevýhody gregoriánského kalendáře, které sice úplně nevnímám jako nevýhody, alepokud to někam patří, tak rozhodně ne do tohoto článku, ale do článku gregoriánský kalendář Vrba 14:17, 31. 7. 2007 (UTC)

To jsem z toho jelen

Cituji: V roce 1582 se namísto Juliánského kalendáře začal používat kalendář Gregoriánský. Prosazení tohoto kalendáře bylo vcelku bezproblémové, neboť ho používala Římská říše pro svoji správu, což vedlo k tomu, že se tento kalendář prosadil jako jediný používaný kalendář. Po reformě roku 1582 došlo k jeho postupnému přijetí v římskokatolických zemích...

tohoto, ho, tento, jeho Navrhoval bych nahradit zájmena konkrétním "Juliánský kalendář" a "Gregoriánský kalendář". Nahradil bych to sám, ale nevyznám se v tom. Takhle to vypadá, že Římská říše používala Gregoriánský kalendář, což se mi nezdá.