Diskuse:Jidiš
Přidat téma
Nevyznam se sice v historii jidis tolik, abych mohla neco kategoricky tvrdit, ale nekolik veci me zarazilo: 1) V casti o abecede a vyslovnosti je asi omylem, ze waw slouzi jako znak pro a/o, zatimco se cte jako u. Rovnez ne kazde jod, i kdyz nema pod sebou hirek, se cte jako j - mezi souhlaskami je to samohlaska i. 2) Prizvuk neni na prvni, ale na predposledni, nebo se mylim? Jako v askenazske hebrejstine? 3) Myslim, ze oficialni zkratka Institutu je YIVO, ale u zkratek clovek nikdy nevi... 91.196.215.7 13. 1. 2009, 09:37 (UTC)
Česká slova pocházející z jidiš[editovat zdroj]
Pochybuji o faktické správnosti stati Česká slova pocházející z jidiš. Seznam uvádí slova, jež nejsou slova česká, a tím spíše nejsou ani českými slovy pocházejícími z jidiš. Konkrétně zpochybňuji položky dales, chucpe, mešuge, šábes, šikse a šiksa.:
- Lexikální jednotky dales, chucpe, mešuge, šikse a šiksa české kodifikační slovníky neznají. Lexikální jednotka šábes je uváděno pouze jako slovo židovského žargonu, nikoliv jako slovo českého jazyka národního.
- Podle letmého hledání na internetu se zdá, že nejsou užívány v běžných českých textech.
- Příruční slovník jazyka českého rovněž nemá o diskutovaném povědomí. Tedy nejde ani o přežilé české archaismy, jež vyšly z užívání.
- Ptal jsem se tří lidí s nadprůměrnou znalostí češtiny. Slova jim byla zcela neznámá a netroufali si odhadovat jejich význam.
Používají-li se skutečně tato slova, mělo by být v článku zmíněno, kde se používají (Slezko?, Brněnský hantec?...), kým jsou používány (čeští židé?, německá komunita?...), jak se používají (běžná komunikace?, tabuizovaná slova?...) a jestli mají ustálený význam.
Výběr položek mne překvapil. Stať se sotva týká běžné komunikace, snad jen slovo kibic. Seznam se sestává toliko ze slov popisujících židovské reálie (klezmer, šoulet, jarmulka...), slova kibic a slov expresivních, ba přímo vulgárních (póvl, šoufl, pajzl...). Proč seznam neuvádí běžně používá stylově neutrální česká slova? Znamená to, že z jidiše se přejímají jen slova popisující židovské reálie a slova užíváná v nekulturních projevech? Stať by měla obsahovat celkovou charakteristiku přejaté slovní zásoby doplněnou stylistickým poučením.
-- Tento komentář byl přidán 6. 3. 2014
Srozumitelnost severogermánských jazyků[editovat zdroj]
Vyhnul bych se formulacím jako "téměř úplně vzájemně srozumitelné" (v případě švédštiny, norštiny a dánštiny). Otázka je pro koho - pouze pro toho, kdo v tom má určitý trénink, a ne pro mluvčí těchto jazyků úplně stejně. A je také rozdíl mezi písemnou a mluvenou formou. Tyto jazyky jsou si určitě blízké, ale ta formulace výše není šťastná. 46.183.67.251 2. 9. 2023, 12:48 (CEST)