Diskuse:Jaroslav ze Šternberka

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Snek01 v tématu „Sloučit sem článek "Mongolský vpád na Moravu"

Fiktivní postava[editovat zdroj]

Fiktivní postava Jaroslav ze Šternberka se objevuje listině z dohod o příměří v květnu 1284 (RBM II. č. 1317, s. 570)

My Ojíř z Lomnice, nejvyšší komorník království českého, Hroznata z Húžic, purkrabí pražský, Záviš z Falkenštejna, Vítek z Krumlova, podkomoří království českého, Jindřich z Rožmberka, Oldřich z Hradce, Sezema se Stráže, Hynek z Dubé, stolník, Jaroslav ze Šternberka, číšník a purkrabí na Bítově, Hynek z Lichtemburka, Albert (Albrecht) ze Žeberka, Mutina z Kostomlat, Ondřej z Kavčí Hory, Půta ze Mšeného, Vilém z Miličína, Půta z Potštejna, Soběhrd z Lititc, Holen z Wildštejna a všichni i jednotliví bratři, přátelé a příbuzní naši, beze vší lsti, úskoku i zlé vůle, pravověrně slibujeme panu Václavovi, pánu a dědici Království českého a Markrabství moravského, věrnost a slib věrnosti a jeho za pána a krále svého mít budeme a mít vždy chceme závazně, věrně a oddaně a jeho jsme poslušni a budeme mu sloužit ve všem jako králi a pánu svému přirozenému. Slibujeme také vskutku věrně mír a svornost s Purkardem z Winterberch, Zbyslavem z Třebouně, Zdislavem z Lewenberch, Sezemou z Krašova. Tobiášem z Bechyně, Benešem z Wartenberka, Bohuslavem z Klingenberka, Heřmanem z Hoembercha a Tobiášem z Klingenberka a všemi i jednotlivými bratry, přáteli a příbuznými jejich a s ostatními lidmi a obyvateli království českého neporušené věčně zachovávat. .

Překlad listiny RBM II. č. 1316 s. 569:

Někteří baroni českého království Václavovi, králi českému věnost slibují. – My Purkart z Winterbercha (Janovic), Zbyslav z Třebouně, Zdislav z Lewenbercha, Sezema z Krašova, Tobiáš z Bechyně, Beneš z Wartenberka, Bohuslav z Klingenberka, Heřman z Hoembercha, Tobiáš z Klingenberga a všichni jednotliví bratři, přátelé a pokrevní příbuzní naši – slibujeme panu Václavovi, pánu a dědici Království českého a Markrabství moravského věrnost a slib věrnosti a jeho za pána a krále svého mít budeme a vždy mít chceme závazně, věrně a oddaně a jeho jsme poslušni, budeme se mu poddávat se ve všem, jako králi a přirozenému pánu svému. Slibujeme též na svou čest neporušeně ě trvale zachovávat mír i svornost s Ojířem z Lomnice, nejvyšším komořím českým, Hroznatou z Úžic, purkrabím pražským, Závišem z Falkenštejna, Vítkem z Krumlova, podkomořím království českého, Jindřichem z Rožmberka, Oldřichem z Hradce, Sezemou ze Stráže, Hynkem z Dubé, stolníkem, Jaroslavem ze Štenberka, číšníkem a purkrabím na Bítově, Hynkem z Lichtemburka, Albrechtem ze Žeberka, Mutinou z Kostomlat, Ondřejem z Kavčích Hor, Půtou z Mšeného, Viléma z Miličína, Půtou z Potštejna, Soběhrdem z Litic, Holenem z Wildštejna a všemi jednotlivými bratry, přáteli a příbuznými jejich a s ostatními lidmi a obyvateli království českého. Kdybychom však snad my nebo kdokoli z našich věrných upřímnou, čistou oddanost a dokonalou poslušnost řečenému pánu našemu Václavovi a mír a svornost nezachovali, tehdy chceme za křivopřísežníky, mimo zákon stojícími a bezectné ode všech být považováni a zajisté také exkomunikaci, papežem, mohučským arcibiskupem a biskupem pražským a olomouckým, kterou již za vyhlášenou a vynesenou uznáváme, od nynějška až na věky se podrobit a veřejně se hlásíme k vládě řečeného pana Václava a že majetky naše všechny, jak movité i nemovité nebo kohokoliv z nás, kdo dříve řečeného nezachová, ať jsou neporušeně tímto skutkem přiřknuty tomu samému pánu Václavovi, a „na něho a jeho dědice se přenese všechno právo, panství a moc, jež nad nimi máme, po vyloučení a vydědění našich synů a dědiců nebo všech následníků a že potom nikdy od toho samého pána Václava nebo jeho dědiců tytéž statky, jestliže my nebo někdo z nás deklarovanou věrnost, oddanost, mír a svornost, jak řečeno jest, nezachováme, nebudeme žádat zpět skrze nás nebo určenou osobu z nějakého důvodu nebo příčiny a nebudeme žádat o milost řečeného pana Václava buď jak pro nás nebo kohokoliv z nás, který zmiňovanou věrnost oddanost, mír a svornost nezachoval, jak řečeno jest, ať udělí milost, neobstaráme, ani téhož pana Václava nebudeme prosit/žádat nebo se o to starat, ani se zastávat, dokonce ho, cokoli výše řečené jak je řečeno, nezachová, budeme bojovat proti němu všemi svými muži a budeme se snažit pronásledovat ho jako nepřítele a všeobecného míru a svornosti narušitele, prohlašujíce touto listinou napsanou z vlastní vůle, jak všeobecně, tak jednotlivě vůči všemu právu a výjimce/výhradě, kterých aniž bychom se jim protivili z nějakého právního důvodu nebo skutečné příčiny (dosl.: podle práva nebo skutku z nějakého důvodu nebo příčin) a navíc aniž (bychom se stavěli proti) jakémukoli odpustku nebo listině papeže nebo císaře, kterých my nebo někdo z našich lidí jsme dosáhli nebo získali, abychom nebyli vázáni buď muset zachovat všechno nebo něco z výše jmenovaných věcí nebo abychom, při zbavení pout předchozích trestů byli vráceni zpět. Tento náš slib, pokud řečených trestů se týká nebo se může týkat, od svátku Letnic následujících po dobu čtyř let chceme, aby platil s neporušenou stálostí. (percompletum inviolabiliter volumus firmitare) Po uplynutí řečených čtyř let od tohoto slibu chceme být osvobozeni od tohoto závazku a prosti jakékoli služebnosti, nicméně přece ochotně věrnost, čistou oddanost a poslušnost dokonalou řečenému panu Václavovi zachováme a budeme dávat najevo, a mír a svornost s výše jmenovanými a dalšími lidmi království českého dodržovat budeme neustále, tak jak je výše dáno zřetelně najevo.

Dále Jaroslava ze Štenberka uvádí Jihomoravské muzeum ve Znojmě: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí

... K definitivní kamenné přestavbě Bítova včetně paláce u vstupní brány došlo za vlády Přemysla Otakara II., kdy zde jako purkrabí působil Smil z Bílkova (1253–1278). Po pětiletém habsburském intermezzu se purkrabím Bítova stal Jaroslav ze Šternberka, číšník nového českého krále Václava II.

--Lenka Lyalikoff 6. 10. 2015, 16:56 (CEST)

Sloučit sem článek "Mongolský vpád na Moravu"[editovat zdroj]

Článek "Mongolský vpád na Moravu" je velmi zmatečný. Popisuje fiktivní bitvu, ohehrávající se ve fiktivním roce, a fiktivního bojovníka. Proto navrhuji sloučit do do článku "Jaroslav ze Šternberka", což je také fiktivní postava. Z historického hlediska jsou všechny informace srozumitelně popsány ve článku Zdeslav z Divišova. --snek01 25. 5. 2019, 14:29 (CEST)Odpovědět