Diskuse:Izrael

Článek byl 22. 7. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 13. 9. 2008 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Izrael byla v období od 15. do 30. listopadu 2008 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Izrael chová ryby v poušti?“

Článek týdne

Tento článek byl v 20. týdnu 2009 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

První prezident Izraele

Prvním prezidentem státu Izrael se stal Chaim Weizmann, nikoliv David Ben Gurion, který byl prvním premiérem (ministerským předsedou).

Omlouvám se, ale v článku jsem ani o jednom z těchto dvou pánů nenašel ani slovo, tak nevím, na co přesně narážíte. Možná na jiný článek? S pozdravem Daniel Baránek 16:41, 4. 9. 2007 (UTC)

Jvanův "normálnější" text

a) plot se staví proti teroristům a ne Palestincům (Palestinci jsou v Izraeli potřebnou pracovní silou. Zeď má znemožnit obcházení kontrolních bodů izraelské armády a ztížit až znemožnit vstup do izraele pašerákům zbraní a nežádoucích osob - teroristů a těch, co jsou z teroristismu podezříváni. b) můžete mi vysvětlit, proč vám tak vadí specifikace, proč je plot podle Haagského tribunálu nelegální, že tu informaci chcete vymazat???

Cinik 12:07, 27. 5. 2005 (UTC)

Nutné úpravy češtiny

1. Začínat článek Izrael slovem Israel je dost divné.
2. Izraelci se vždy píše s velkým I. Židi (lépe zní Židé) se mohou v některých případech psát s malým, ale v našem textu to IMHO není. Podobně Arabové.
3. Používání zkratek jako např. nebo tzv. není moc hezké, lepší je použít celého slova (není na to nějaké pravidlo?).
4. Historie státu Izrael zní divně, Historie Izraele zní IMHO lépe.
5. Ve válečném stavu můžete být s někým, nikoli z někým.
6. 0.2 miliónu vypadá divně, lepší by bylo 200 000. Navíc, v češtině se používá čárka, nikoli tečka.

Mrzí mě, že zbytečné souboje mezi Wikipedisty vyústily k zamčení stránky. Jinak bych výše napsané chybičky ihned opravil. Člověk by předpokládal, že Češi jsou natolik vzdáleni od konfliktu, že dokáží o tématu diskutovat věcně a s nadhledem (útoky výše jsem smazal). --Miraceti ✉ 17:24, 27. 5. 2005 (UTC)

Nadpis tabulky

Nehledě na to, že osobně se mi Dějiny něčeho líbí víc než Historie něčeho, nemůže se někdo kouknout jak u něj vypadá druhá řádka nadpisu tabulky státu? Po onom M tam mám nahoru posazené e, a ty řádky se do sebe tak nějak vlívají. -jkb- ✉ 18:01, 27. 5. 2005 (UTC)

V MSIE jsou druhý a třetí řádek příliš blízko sobě a téměř se slévají, v Mozille to vypadá dobře. --Beren 18:11, 27. 5. 2005 (UTC)

Aha. No já mám IE6. Jenže u dalších států jako Daman a Diu nebo Goa (stát) se mi to neslívá. A jak je to s tím super-E? -jkb- ✉ 18:21, 27. 5. 2005 (UTC)

To se mi zdá v pořádku, ve zdrojáku stránky je ^e, a výstup tomu odpovídá. --Beren 18:40, 27. 5. 2005 (UTC)

Jo, já si zdroják neprohlíd, sorry. pokud je tam ^e tak se mit to jako ^e taky zobrazuje, v tom případě se bude jednat o jakýsi mně neznámý přepis hebrejštiny do češtiny - vypadá to prostě trochu divně. -jkb- ✉ 18:47, 27. 5. 2005 (UTC)

Kategorie

Možná je to jen maličkost ( nebo sem něco nepochopil?), ale proč je článek Izrael zároveň jednou z položek kategorie Izrael a zároveň hlavním článkem kategorie Izrael? Není to tak trochu motání se v kruhu? Nechci provádět rekategorizaci, abych nevyvolal revertovací smršť. Jen se tak ptám :)--Kixx 23:09, 27. 3. 2007 (UTC)

Pokud tomu dobře rozumím tak hlavní článek kategorie do kategorie patří také. --che 23:28, 27. 3. 2007 (UTC)

62.245.94.81

Jenom bych chtěl poznamenat, že poslední dobou člověk z této IP adresy neustále přepisuje část o izraelské zdi a území Izraele označuje jako okupované. Jeden způsob je ho zablokovat, druhý je (pokud je to vůbec možné) najít kompromis. Hidalgo944 12:49, 27. 8. 2007 (UTC)

Dneska byl na mou žádost zablokován. Myslím, že k hledání kompromisu nedojde, neboť uživatel zatím nejeví žádnou známku ochoty komunikovat. --Daniel Baránek 13:06, 27. 8. 2007 (UTC)

Článek byl na určitou dobu polozamčen. Uvidíme, jeslti si IP najde jinou zábavu a nebo jestli ne. V tom případě bude nutné vymyslet jiný způsob. --Chmee2 09:24, 31. 8. 2007 (UTC)

ODPOVĚĎ: A podle Vás není označení Palestinců za teroristy citově podbarvené?! Palestinci pouze bojují těmi prostředky, které jim dovolují okolnosti (kdyby měli tanky, loďstvo či vzdušné síly, použili by je). Řekněme např., že skupinka palestinců vypálí kdesi z olivového háje v Gaze raketu, která spadne někam poblíž židovské osady (obvykle nikoho nezraní). Pak přitáhnou všemocní židi, zničí pár budov v osídlené čtvrti jako demonstraci síly a nikdo se nad tím v ČR ani nepozastaví. Mám takový pocit, že obrázky postřelených a mrtvých palestinských dětí vídáme v TV mnohem častěji? Tak kdo je terorista?! Ten slabší?! Slovo palestinský bojovník je mnohem neutrálnější než terorista, proto budu v této činnosti pokračovat a lidé s objektivním pohledem mi to nebudou vyčítat. V případě zablokování IP adresy, použiji připojení s dynamickou IP adresou!!! Má matka je Palestinka a toto je jedna z "humanističtějších" metod, jak bojovat s bezprávím, které se tam děje! Za pár generací stejně slavný židovský stát přestane existovat :) Palestinci, kteří jsou nyní izraelskými občany (tuším 15%), zvítězí v populační válce, stejně tak jako Albánci v Kosovu. Hmm .. tak zkusme těm židům najít nějaké lepší místo na pokojný život! Co třeba Patagonie?

p.s. Hmmm ... koukám, že jste zablokovali přístup i pro nové uživatele. Myslím, že zakladatel Wiki by nebyl moc nadšený z vašeho CENZORSKÉHO PŘÍSTUPU!!! V podstatě jsem neudělal nic, jen slůvko terorista nahradil bojovník, co ja na tom špatně? Židovský stát má jaderné zbraně, unaší příslušníky jiných národností v cizině .. není toto důvod označit "israel" jako světového TERORISTU č.1 (resp. 2 po USA). Ať je mé politické smýšlení jakékoliv, psal jsem nezaujatě. Těmito skutky mi dokazujete, že mám pravdu a v podstatě jsem vyhrál! – Tento příspěvek přidal(a) Saharan, 03:27, 2. 9. 2007 SE(L)Č

Vážený pane. Nehodlám s Vámi diskutovat o Izraeli a jeho boji s teroristy, kteří si budují PR na tom, že se schovávají za své vlastní ženy a děti, aby po boji mohli jásavě prohlásit, že jich izraelští vojáci zase několik zabili. Ona zeď, o níž se bavíme, má bránit v pronikání na území Izraele lidem, kteří mají za hlavní "ojovou metodu" postup, při němž obtíženi náložemi nakráčí do davu či autobusu (nejlépe školního) a odpálí tam sebe i všechny okolo. Cíleně vraždit civilisty je terorismus a nic jiného. To je fakt prostý jakéhokoliv citového zabarvení. Snaha udělat z těchto teroristů bojovníky, je brutální lež, kterámusí urazit každého skutečného bojovníka. --Cinik 04:27, 2. 9. 2007 (UTC)

Saharan: Vidím, že jste se už i zaregistroval. Napsal jsem Vám však také nějaké vysvětlení na Wikipedista diskuse:62.245.94.81. --Luděk 05:29, 2. 9. 2007 (UTC)

Saharane, běžte bojovat někam jinam. Tady se nebojuje. Wikipedie není bojiště. A pokud chcete psát, prosím zdrojujte. Je to důležité. Díky. --Miraceti ✉ 06:19, 2. 9. 2007 (UTC)

Tak pořád mi nikdo neodpověděl, proč "israel" není rovněž považován za teroristický stát. Před nedávnem na YouTube bylo k vidění video, jak židovští teroristé (vy jim říjejte třeba regulerní isr. armáda) přišli do libanonské vesnice. Po údajných ozbrojencích ani stopa, jen hlouček lidí, kteří drželi v ruce transparenty s nápisem ODEJDĚTE. Načež tito demonstrující byli vyzvání k tomu, aby se rozešli ... pochopitelně neuposlechli, neboť byli ve své vlastní vísce. Odpovědí byla střelba do civilistů, min. 1 mrtvý Libanonec. Ve své podstatě je jedno, jestli civilista zemře v autobuse, kde vybuchne bomba, anebo kulkou. Jde mi jen o to, aby se tu dodžoval takový nějaký statut nezaujatosti, což označení terorista není. Za Hitlera byl také Gabčík s Kubišem označen za teroristy, jen pro to, že bojovali ze zálohy ... nechtějte, abych si myslel, že máte fašistické myšlení!!! Slovo bojovník vychází ze slovního základu BOJ, je to neurální výraz. Wikipedia opravdu ztrácí glanc, každý si sem může psát co chce ... ze svého odborného titulu mohu posoudit např. kvalitu geologickýh článků, to je katastrofa! Ještě, než to začnu přepisovat, jsem právě chtěl vyřešit otázku "israele", což je otázka, která mě trápí nejvíc. Máte vymyté mozky prožidovsko-americkou propagandou! Na pár zemí už kvůli jejich postoji padla kosa (ty slavný 2 paneláky v NY, Londýn, Španělsko ...) ... díky takovým, jako jste vy, bych se nedivil, kyby něco takového se stalo u nás! Mimochodem přes mou IP adresu chodí cca 30 lidí, takže můžete pokračovat v cenzorství ... jen do toho! Saharan – Tento příspěvek přidal(a) Saharan , 15:33, 2. 9. 2007 SE(L)Č

Saharan: Wikipedie není diskusní fórum. Pište na základě věrohodných zdrojů a dodržujte pravidlo ověřitelnosti. --Luděk 13:37, 2. 9. 2007 (UTC)

Luděk: jak přehraná deska, že? Zroje, dokonce i masová média už z větší míry přestali používat spojení "palestinský terorista", nýbrž do svého slovníku zařadili např. "palestinčtí ozbrojenci" (mimochodem ještě neutrálnější výraz), "přívrženci hnutí Fatah" atd. To samé platí i o situaci i Iráku. Tato skutečnost mě vede k tomu, že tady principy ověřitelnosti a nezaujatosti prostě nedodržují! Saharan – Tento příspěvek přidal(a) Saharan , 15:43, 2. 9. 2007 SE(L)Č

Saharan: Tak toto vnímám jako neslušnost z vaší strany. Máte právo na svůj názor, ale ventilovat ho v encyklopedickém heslu je nepřípustné. Toto (a další) jsou pravidla Wikipedie. Chtete-li do ní přispívat, budete se muset jim přizpůsobit. Hidalgo944 04:24, 12. 9. 2007 (UTC)

all: Je tohle věrohodný zdroj a mohlo by to být do článku zakomponováno (asi k větě, že se Izrael těší pomoci USA)?

Někde jsem četl (ale už to bohužel nemůžu dohledat) že stavba zdi zkomplikuje existenci 480'000 Palestinským zemědělcům/chovatelům a Světovému potravinovému programu OSN. Pokud to někdo najde... tak si myslím, že to ke zmínce o zdi taky patří. Hidalgo944 04:55, 12. 9. 2007 (UTC)

Odkazovaný zdroj je IMHO všechno jen ne věrohodný. Lze ho použít jen jako inspiraci co hledat v seriózních a oficiálních zdrojích. --Cinik 10:21, 12. 9. 2007 (UTC)

Ozbrojenci či teroristé?

Já vás nechápu, hrajete si na společnost směšných intelektuálů, kteří ani nepřednáší, ani nepíší impaktované publikace, zato otravují na Wikipedii nesmysly. Já jen chci, aby TERORISTA byl nahrazen slovem ozbrojenec. Proč házíte všechny do jednoho pytle? Jak jsem řekl, v médiích se výraz palestinský terorista objevuje už po málu. Je terorista ten, kdo zaútočí an vojenský konvoj?! Není ... je to ozbrojenec. Ten, kdo se opásá výbušninami a jde do busu plného školáků je v záp. civilizaci, ale i jinde terorista, to nepopírám. Vy tu ale všechny házíte do jednoho pytle. Spor je o to, zda zeď brání vstupu teroristů do Izraele. To je pravda jen z části. Zeď brání vstupu teroristů a polovojenských ozbrojených skupin na území Izraele. To je 100% pravda, kterou nechcete slyšet. Ale skutečný WIkipedista bude stát na mé straně. Copak tam stojí hlídka a dělá průzkum veřejného mínění s tím, kdo je terorista a kdo ne? Většina přislušníků např. hnutí Fatah, by dítě nikdy nezabilo a vy z nich děláte teroristy. Nechť spravedlnost vládne i zde.

– Tento příspěvek přidal(a) Saharan, 15:17, 12. 9. 2007 SE(L)Č

Chápu vás. Jenže: 1) slovo terorista se nachází v citovaném dokumentu, nemůžete jej nahradit jiným, to by bylo pokřivení citace; 2) bylo by jistě přínosné, kdybyste přinesl pro svá tvrzení zdroje. Jsem nakloněn věřit vám, že útoky jsou i na vojenské cíle, jenže toto nestačí - tvrzení je potřeba opřít o zdroje. Zdroje, zdroje, zdroje. V ideálním případě by to byla nějaká statistika útoků palestinských ozbrojenců na izraelské civilní a vojenské cíle. Nevím, jestli něco takového existuje, ale jistě by se našlo alespoň něco jiného - třeba několik zpráv z médií, které hovoří o útoku Palestinců na izraelské vojáky. Věřím, že se něco takového najde. S pozdravem a přáním pěkného dne Daniel Baránek 13:40, 12. 9. 2007 (UTC)

Kdo chce psa bíti, bič si vždy najde. Má tvrzení vycházela ze reality, z toho, co se ve skutečnosti děje, pokud tu někdo chce válku citací, tak prosím. Jdu hledat a pak to opět bude o konfrontaci názorů a neústupnosti.

– Tento příspěvek přidal(a) Saharan, 15:53, 12. 9. 2007 SE(L)Č

Já se tady s vámi nebudu mazlit. Beztak stát israel neuznávám a dohoda koukám, že není možná. Své názory si budu šířit prostřednictvím své webove prezentace, prostřednictvím rozhovorů a činů. Blokněte mi IP, na kterou je napojeno 15 domácností, přičemž vím i o mnohých sousedech - wikipedistech. SAHARAN – Tento příspěvek přidal(a) Saharan , 17:33, 12. 9. 2007 SE(L)Č

Ujišťuji Vás, že Wikimedia Foundation o šíření názorů zájem skutečně nemá. Ani cizích, ani Vašich. Bude to tedy to nejlepší, co můžete udělat. --Martin Kozák 15:53, 12. 9. 2007 (UTC)

Poslední informace o izraelském útoku na Sýrii nejsou oficiálně potvrzeny. Bylo by možné to zdůraznit? Zprávu o tom, že likvidoval zbraně určené pro Hizballáh, jsou čirá spekulace, jiné zdroje uvádějí, že šlo o útok na jaderné zařízení, další popírají, že vůbec šlo o útok. – Tento příspěvek přidal(a) secessio, 21:17, 17. 9. 2007 SE(L)Č

Osobně bych to nechal pár dní být s tím, jak se celá situace vyvrbí (Izrael údajně má své stanovisko teprve zveřejnit). Jiná věc je, jestli je to encyklopedicky natolik významné, aby to v článku o Izraeli mělo být.Úplnou pravdu se asi nedozvíme a "teorií" co ten útok znamel může být spousta. --Kixx 20:43, 17. 9. 2007 (UTC)

Arabský přepis názvu

Mohu se zeptat, proč byl arabský přepis názvu státu Izrael Dawlat Isrā'īl nahrazen méně přesnou počeštěnou formou Daulat Izra'íl, která neodpovídá ani výslovnosti v arabštině? Majkl.tenkrat 15. 8. 2009, 00:17 (UTC)

Neb šlo o anglický přepis arabského názvu. Pokud znáš lepší český přepis arabského názvu, tak jej klidně nahraď. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 8. 2009, 08:12 (UTC)

Obávám se, že se nejedná ani o „anglický přepis“ a v případě „daulat Izraíl“ ani o „počeštěnou“ formu. Dawlat Isrā'īl je standardní přepis podle pravidel přepisu, jak byla vypsána v Základech moderní spisovné arabštiny autorů Fleissig - Bahbouh. Jiná pravidla (nebo pravidla, která by byla nějak zásadně odlišná) mě osobně známa nejsou. Je možné zvážit přepis dawlat - daulat, ale přepis s w se mě osobně zdá vhodnější. Například v přepisech děl v publikcích Kropáčka nebo Bouška se používá přepis spojky wa-, nikoli ua-. Dále je možné diskutovat nad tím, zda používat klasické dlouhé samohlásky (á) nebo samohlásky s plochou čárkou nad (ā). Fleissig a Bahbouh používají ploché čárky nad, stejně tak např. slogvníky, encyklopedie (Encyclopedia of Islam, např.) v českých publikacích se ale často objevují dlouhé vokály s obyčejnou čárkou nad. Přepis Izraíl se z je ale špatně, arabské konsonanty zní (hamza)alif-sín-rá-alif-hamza-já-lám. --Thomazzo 29. 10. 2009, 17:19 (UTC)

pasmo gazy

Dobry den, v uvodnich vetach se pise: "K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy". Co znamena "prileha"? Ma takova informace jeste smysl po jednostrannem stazeni z Gazy? Franp9am 23. 10. 2010, 22:13 (UTC)

Přiléhá znamená sousedí. Nejde však o suverénní státy. --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 10. 2010, 00:15 (UTC)

Hlavní město

Navrhuji, aby byl jako hlavní město uveden Tel Aviv. I Ministerstvo zahraničních věcí ČR uznává jako hlavní město Tel Aviv a také vzhledem k tomu, že si Jeruzalém nárokují dva státy. Tominay (diskuse) 14. 11. 2013, 18:02 (UTC)

Naštěstí o hlavním městě státu rozhodují státní orgány dotyčného státu a ne státní orgány jiného státu. "Neuznání" hlavního města ze strany ČR a dalších zemí by mělo být (a je) v článku uvedeno, včetně zmínky o Tel Avivu.--Shlomo (diskuse) 13. 11. 2013, 19:15 (UTC)

OK Tominay (diskuse) 14. 11. 2013, 18:02 (UTC)

Nevím zda to nečemu pomůže, ale podle mého názoru téměř žádné zdroje netvrdí že Tel Aviv je hlavní město Izraele a netvrdí to ani české ministerstvo. Jsou spory o tom, jak se postavit k Jeruzalému, je pravda že to není mezinárodně uznané, to vše je ale v článku spomenuto a může to být spomenuto i důrazněji. Koukak jsem na několik "běžných" zdrojů: například online Encyklopedia Britannica spomíná Jeruzalém s poznámkou že to není mezinárodně uznané, ale není tam ani slovo o Tel Avivu. Koukal jsem na cnn fast facts a tam je Jeruzalém. Google mapy mají taky Jeruzalém, i když to možná není dobrý zdroj. Poslední stanovisko ministerstva ČR je tady, kde se říká to samé jako v Britannice, opět ani slovo o tom že by Tel Aviv byl hlavním městem. Počáteční informace Valachové byla opravena a myslím že se i omluvila, na tom nejde stavět pokud nedodáte důvěryhodné zdroje pro Tel Aviv (proč ne třeba Haifa?) Franp9am (diskuse) 8. 9. 2016, 14:34 (CES;)

Stabilita

@Faigl.ladislav, Shlomo, Palu:, či kolik vás ještě bylo. Rád bych upozornil na kritérium pro NČ z Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria: Je stabilní, není předmětem zásadních sporů a editačních válek (reverty vandalů se nepočítají), neobsahuje dlouhodobě neřešené údržbové šablony. Takže se domluvte, protože takto to kritérium Stabilita jasně neplní + šablona {{Dvě verze}} v NČ?! Nerad bych, aby bylo denominováno. OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 13:50 (CEST)

Pokud by udělení puclíku znamenalo, že ve vyznamenaném článku nelze požadovat doložení informace věrohodným zdrojem a bránit se proti zametení takového požadavku pod koberec, pak bych upřednostnil onu "denominaci". Osobně jsem ale přesvědčen, že WP:O,WP:VZ a další doporučení platí i pro dobré a nejlepší články. Ba co víc, že by pro ně měly platit ještě ve větší míře, než pro články "standardní", "špatné" či "nejhorší".--Shlomo (diskuse) 8. 9. 2016, 14:09 (CEST)

Ano, to je další kritérium. Ale budu rád, pokud přestanete všichni revertovat a začnete tady diskutovat. Dík. OJJ, Diskuse 8. 9. 2016, 14:11 (CEST)

Problém je, že pokud je požadavek na zdroj či upozornění na jeho nevhodnost z textu článku odstraněn(o), nikdo již necítí potřebu k problému diskutovat... Domníval jsem se, že je vhodnější požadavek nějakou dobu ponechat (třeba se najde někdo další, kdo nějaký zdroj má...) a poté vyhodnotit, jaké zdroje se podařilo nalézt a zda jsou dostačující k podepření uvedených tvrzení. Všechny požadavky však jsou v rozmezí minut či hodin odstraňovány, případně jsou místo nich vkládány pseudo-zdroje, které v "nejlepším článku" (a IMHO ani ve "standardním") nemají co dělat.--Shlomo (diskuse) 8. 9. 2016, 14:36 (CEST)

Napsal jsem pár slov do vlákna o sekci výše. Franp9am (diskuse) 8. 9. 2016, 14:38 (CEST)

Nechci nic říkat, ale revertační válku vedl jen Fanoušek kopané, a to s dost vulgárními shrnutími, takže jsem to považoval za prostý vandalismus. Další editace už byly dolaďováním určité informace, nikoliv revertační válkou. --Palu (diskuse) 10. 9. 2016, 11:28 (CEST)

Hlavni mesto 2

Elm prosazuje do clanku formulaci ze "vsechny staty sveta povazuji Tel Aviv za hlavni mesto izraele". Jak jsem psal vyse, neni to pravda. Velvyslanectvi jsou v Tel Avivu ne proto ze by nekdo povazoval Tel Aviv za hlavni mesto ale jsou tam docasne kvuli nevyjasnenosti statutu Jeruzalema. Takto je to ve vsech zdrojich a zadny duveryhodny zdroj IMO netvrdi ze "Tel Aviv je hlavni mesto". Pokud se mylim, at Elm doda takove (duveryhodne) zdroje. Neni jasne ani co by takove tvrzeni melo znamenat (co znamena "hlavni mesto"?). Dale ta epizoda s Ruskem je cela zalozena na jedne poznamce ruskeho ministra zahranici a je hodne nafoukla: Rusko nijak zasadne svou politiku nezmenilo, neplanuje presun ambasady do zapadniho jeruzalema, a cela rada mirovych procesu a navrhu---v nekterych figurovalo i Rusko---zcela konzistentne tvrdi, ze vysledek statutu Jeruzalema ma byt vysledkem vyjednavani a budouci mirove smlouvy.

Verim ze to Elm mozna i dobre mysli, ale jeho posledni editace jsou povrchni, nahodile, a jeho formulace nemaji oporu ve zdroji ktery uvadi. Nechci podruhe revertovat, at to prosim udela nekdo jiny. Franp9am (diskuse) 2. 6. 2017, 11:19 (CEST)

@Uživatel:Elm, ke Speciální:Diff/15044843: Omlouvám se za nesprávné označení vámi dodaného zdroje jako "nedostupného"; z mobilu jsem se k článku opravdu nedostal, tak jsem se domníval, že je dostupný pouze po předplatitele. V "nemobilním" prohlížeči je ale článek běžně přístupný, takže z tohoto hlediska je zdroj v pořádku. Z hlediska věcného ovšem nikoli; informaci o uznání Tel Avivu jako hl. města ani o neuznání Jeruzaléma jako hl. města z hlediska OSN článek neobsahuje, informaci o tom, že Jeruzalém jako hl. město neuznal žádný stát sice článek obsahuje, ale neuvádí, odkud ji čerpá, a tato informace je v rozporu s jinými zdroji se srovnatelnou (Only Guatemala and El Salvador have officially recognized Jerusalem as the capital of Israel) či vyšší (JEA 1995, Sec. 2(1), 2(2)) věrohodností, takže by neměla být v článku prezentována jako doložená a nerozporovaná.--Shlomo (diskuse) 2. 6. 2017, 11:50 (CEST)

Navic by se melo rozlisovat mezi neuznanim Jeruzalema a tvrzenim ze "Tel Aviv je hlavni mesto". Franp9am (diskuse) 2. 6. 2017, 12:17 (CEST)

Jistě, ovšem formulaci ohledně Tel Avivu už po upozornění sám Elm odmazal, takže v tomto bodě předpokládám spor již není.--Shlomo (diskuse) 2. 6. 2017, 12:24 (CEST)

Děkuji Franp9am za důvěru, že to myslím i možná dobře. I love your attitude, man. Takže všechny státy kromě Guetemaly, El Salvadoru a Ruska, které uznává Západní Jeruzelém, neuznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele + případ USA. Takže co ponechat v textu dosavadní text o většinovém neuznání a v poznámce uvést, které země (i částečně) uznávají Jeruzalém jako hlavní město? Údaj, že je hlavní město mezinárodně neuznáno je ovšem informace podstatná, která by měla být uvedena i bez klikání na poznámku, tak jak je to na en wiki. --Elm (diskuse) 5. 6. 2017, 03:49 (CEST)

Ne, kolego, tak jednoduché to není. Především obecně platí, že rozhodnutí, zda stát bude mít hlavní město, popřípadě kolik, kde a jak se bude(budou) jmenovat, je záležitostí vnitrostátního práva a nevyžaduje mezinárodního schválení nebo uznání. Není mi známo, že by nějaký stát vydal oficiální prohlášení o tom, že uznává Bratislavu jako hlavní město Slovenska - přesto nikoho nenapadne tvrdit, že žádný stát neuznal Bratislavu jako hlavní město Slovenska. Přitom - čistě technicky vzato - by takové tvrzení bylo zřejmě pravdivé.

Jelikož obecně neexistuje požadavek na mezinárodněprávní uznání města jako hlavního města, neexistují ani žádná pravidla či zvyklosti určující, jak by takové uznání mělo vypadat, který orgán státu je oprávněn je učinit, zda jednou vyslovené uznání lze "odvolat" apod. Takže při posuzování, zda stát XY uznal či neuznal Jeruzalém za hlavní město, není jaksi čím poměřovat. Platí vyjádření Lavrova jako ruské uznání, když není podloženo rozhodnutím dumy (nebo vlády, premiéra, prezidenta, co já vím koho)? Pokud stačí, nedaly by se i některé Zemanovy bonmoty chápat jako obdobné uznání? Stačí zákon schválený kongersem USA, když nebyl proveden americkou exekutivou? Stačí jako uznání hlavního města, když vrcholní představitelé státu (z pohledu MPV nejspíš prezident a ministr zahraničí) oficiálně navštíví své protějšky v jejich oficiálních sídlech v Jeruzalémě? O tom se mohou vést nekonečné debaty a jednoznačného závěru se (z výše uvedeného důvodu) nikdy nedoberou. Z tohoto hlediska považuji za problematická i ta vámi zmíněná čtyři "uznání".

Může být i řada dalších důvodů, proč ani státy, které s Jeruzalémem jakožto hlavním městem Izraele žádný problém nemají, nikdy žádné "oficiální" uznání nevyslovily - necítí se k tomu povolány, nemá to pro ně praktický význam a nechtějí vytvořit precedens, na základě něhož by v budoucnu jiné státy určovaly jim, kde mohou nebo musí mít ony své hlavní město.

I kdybychom odhlédli od neproveditelnosti zkoumání míry mezinárodn(ěprávn)ího uznání (potažmo dokládání spolehlivým zdrojem), argument, že 4 státy Jeruzalém za hlavní město prokazatelně(?) uznaly, rozhodně nelze vykládat tak, že všechny ostatní státy ho neuznaly. Existují státy, které se (prokazatelně…) nevyjádřily a státy, o nichž nemáme spolehlivé informace. Samostatnou kapitolou jsou pak státy, které neuznávají Izrael jako stát, a pro něž otázka uznání hlavního města nemá smysl; pokud by se totiž oficiální představitelé např. Kuvajtu oficiálně vyjádřili ve smyslu "Neuznáváme Jeruzalém jako hlavní město státu Izrael", bylo by to interpretováno jako uznání Izraele jakožto státu (což je záležitost, které má mezinárodněprávní relevanci a tím pádem i jakási pravidla, zvyklosti — a důsledky).--Shlomo (diskuse) 5. 6. 2017, 12:35 (CEST)

@Elm Je to skutecne tak, ze neni mozne udelat seznam statu kdo "uznal / neuznal" protoze staty se neumi domluvit ani mezi sebou, jak se k tomu postavit: napriklad i cesky parlament nedavno uznal Jeruzalem jako hlavni mesto, ale pochybuji ze by to melo nejaky vliv na Sobotkovu vladu. Osobne s formulaci "(mezinarodne neuznano)" nemam problem, k tomu se zdroje asi najdou. Jinak ja myslim ze mezinarodni spolecenstvi nema zadny problem s tim, kde si Izrael zvoli hlavni mesto, skutecny problem je ze nikdo nevi kde je presne hranice izraele, protoze zadna mezinarodne uznana hranice neexistuje. Proto jsou vsichni opatrny, kam umisti sva velvyslanectvi. Ten spor je o hranicich, ne o hlavnim meste. Franp9am (diskuse) 6. 6. 2017, 10:46 (CEST)

Aktualizace pro rok 2023

Ekonomická aktualizace: Od roku 2023 je Izrael na 29. místě v HDP a 13. v HDP na hlavu, nikoli na 41. místě, prosím aktualizujte.

IMF report 2023 --Qplb191 (diskuse) 11. 11. 2023, 20:56 (CET)

@Qplb191: Editujte s odvahou. --V0lkanic (diskuse) 12. 11. 2023, 14:40 (CET)