Diskuse:Hejnice
Přidat témaPoslední komentář: před 3 lety od uživatele Jan Polák v tématu „Pomnožnost názvu“
Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita[editovat zdroj]
Mates[editovat zdroj]
Zatím pár prvních tipů k úvodu, je to ale moc hezky a čtivě napsané :-)
Vývoj názvu města je popsán zevrubně, ale není mi úplně jasné, jestli je správně ta Hejnice nebo ty Hejnice. V úvodní větě totiž je "Hejnice je město ve Frýdlantském výběžku", zatímco v iboxu pod obrázkem je popisek "Pohled na Hejnice z vrcholu Ořešníku"
- Děkuji za upozornění. Pojmu „Hejnice“ se věnuje také samostatná stránka na Wikislovníku. --Jan Polák (diskuse) 30. 12. 2013, 16:19 (UTC)
"...až na konci 19. století. Během tohoto století vznikaly..." – to je jen tak navíc, když se v té větě dále hovoří o rozvoji průmyslu, tak bych tam dal "Během století páry vznikaly v obci továrny...."
- Nevím, jak moc je zažitý obrat z filmu Marečku, podejte mi pero! o století páry a kolik lidí by vědělo, co je to za období. Ještě uvidím, zda to tam dám či nikoliv.
- Věta: "Rozvoj obce zapříčinil 31. července 1917 její povýšení na město." Možná je to jen nějaká moje úchylka :-), ale mně slovo zapříčinit navozuje spíše negativní význam, což mi úplně nesedí k povýšení statutu.
- v následující větě bych dal odkaz na první republiku
- "Po druhé světové válce (...) však počet obyvatel, i přes sestěhovávání rodiny z československého vnitrozemí, klesal." - sestěhování jedné rodiny? Možná je to překlep, ale raději to neopravuji rovnou, zrovna jsem dopsal článek o devítičlenné rodině a tehdy bývaly rodiny širší, tak třeba je to fakt jedna rodina :D.
- "Během (...) Akce K došlo k přepadení zdejšího kláštera a vytvoření z něho internačního tábora pro řeholníky - (slovo klášter už tam bylo dříve), ale přidal bych odkaz buď na klášter, nebo aspoň na řeholníky, a zadruhé ta věta by chtěla přeformulovat, zní to dost podivně, osobně bych tam raději dal vedlejší větu (např. přepadení kláštera, z něhož byl vytvořen internační tábor pro řeholníky). Jo a ještě mě napadl rozhodně odkaz z "internačního tábora" (ať je poznat, že tenhle eufémismus je slangově prostě lágr :-))
- pak mě napadá že bych napsal "nachází se na severním úbočí(úpatí?) Jizerských hor - ať je poznat jestli ty hory jsou na obě strany nebo jen na straně Ořešníku
- Upraveno. Já nad tou Tvou podobou uvažoval již dříve, jen se mi nepozdávalo spojení (…) nachází se v údolí na severním úbočí Jizerských hor (tak údolí nebo úbočí). --Jan Polák (diskuse) 30. 12. 2013, 16:19 (UTC)
- "Ke zdejším významným stavbám patří vedle kláštera a baziliky, jež jsou památkově chráněné stejně jako barokní boží muka a silniční most u kostela." - téhle větě moc nerozumím, asi tam chybí to "co patří k významným stavbám" ne? Nebo to je ten most a barokní boží muka? Jo a pokud ano, tak bych je prohodil (ten most a ta muka, ať to přeci jen díky dvojznačnosti nevypadá, že ten silniční most je barokní)
- další
síťař je ten, kdo dělá rybářské sítě? Možná jsem hloupý, ale mně to slovo není úplně jasné.
- Ta vedlejší vesnice, co z ní ten nemocný síťař byl, nemá tady článek, existuje ještě?
- Pak mi není jasná ta pověst, on tam podle pověsti pověsil na strom obrázek, ale do kaple strčili sošku? :-)
- ten pruh obcí bych dal s odkazy, Frýdlant, Raspenava, Luh, Lužec; další IO, co mě napadají: Melchior z Redernu (koukám, že je níže už, tak je to asi jedno, možná lépe ho přesunout k první zmínce), Bílý Potok, urbář, Štolpich, hamr, Redernové (vím, že je to v úvodu, ale já většinou ty odkazy v dalších sekcích opakuji), Abrahám Leuthner, ambit, Franz Fritsch, kopec Na chatkách, Lázně Libverda
"Redernové totiž patřili k protestantům a všechny kostely na jimi spravovaném území měnili z katolických na protestantské. Avšak vhledem ke skutečnosti, že se k hejnickému kostelu konaly pravidelné poutě, nechali tuto stavbu zavřít úplně." - tam bych dal jiné napojení než přes "avšak", přecejen ty věty si moc neodporují, naopak spíš ta druhá stupňuje tu první
- V září roku 1600 se po smrti dosavadního majitele panství Melchiora z Redernu stala majitelkou panství jeho vdova Kateřina z Redernu. - zde jenom zvýrazňuji navrhovanou změnu a pokud se nepletu, tak rozhodně bez čárky (jména samotná nemohou myslím být přístavkem, lze "Karel Čtvrtý, český král a římský císař, žil v letech...", ale nikoliv "Český král a římský císař, Karel Čtvrtý, žil v letech..."
- V následující větě je v té závorce chybný tvar slovesa umístit, buď tam přijde umístila, nebo umístili (nevím zda to ona přímo pověsila na hák, spíš bych viděl, že jen hýřila rozkazy, muréna jedna stará! :-))
- Máš pravdu, byla tam chybka. --Jan Polák (diskuse) 30. 12. 2013, 16:19 (UTC)
- Pro ochranu poutníků při nepřízni počasí nechali ke kostelu v roce 1679 Abraháma Leuthnera přistavět ambit, - to bych nějak přeformuloval, oni si tu stavbu asi objednali nakonec u toho Leuthnera, ale určitě to nějak schvalovali ne? Dal bych tam nechali přistavět ambit, který postavil A. Leuthner a v roce 1694 upravil Marek Antonius Canevall.
- dále ten klášter mohl být předán k užívání, podle mého "do užívání" zní divně, to by šlo maximálně třeba přeneseně předán do rukou františkánů.
- Stavba probíhala podle návrhu Tomáše Haffeneckera[p 2] zednickým mistrem Johannem Fogenauerem. – stavba dle mého nemůže probíhat zednickým mistrem :-), dal bych tam třeba pod vedením zednického mistra... ono upřímně sám to asi taky nestavěl cihličku po cihle :-).
- "Vzniklý velkolepý barokní chrám vysvěcený roku 1725[15] dostal..." - zvaž, zda je třeba opravdu klasifikovat jako těsná přívlastek to "vysvěcený roku 1725", nebo zda to neoddělit čárkami jako volný.
- "a díky zabezpečení vyhlídky na Ořešníku o tři roky později z něj mohli turisté shlížet na Hejnice." - jen zvýrazňuji, jak bych to přepsal, původní verze může nastiňovat, že ta železniční stanice a škola jsou na té hoře. (nebo aspoň mi to tak přišlo, když jsem to četl poprvé)
- pozor na střední rody (stává se často v případech, kdy odkazuješ třeba na "armády", ale napíšeš vojska atd.) patří tam vždy "a" (když teda není podmětem něco něco jiného ještě)
Možná mě ještě něco napadne, jak budu číst dál, je to dlouhé :-) Zdraví --Mates (diskuse) 30. 12. 2013, 12:38 (UTC) Doplnil jsem i sekci historie do Poválečný vývoj včetně. Zatím pauza, musím taky něco dělat jiného :-) --Mates (diskuse) 30. 12. 2013, 13:39 (UTC)
- Děkuji za první nástřel. Článek je možná dlouhý, ale kvalit Mingské ekonomiky ještě nedosahuje. :-) Dobrá, pokud si dáváš pauzičku, jdu se tedy prokousávat návrhy Tvých úprav, ať se nedostaneme do editačního konfliktu.--Jan Polák (diskuse) 30. 12. 2013, 16:19 (UTC)
Jana Lánová[editovat zdroj]
- do externích odkazů dát aspoň oficiální stránky města
- přesto, že je v článku uveden odkaz na Wikislovník, bych do kapitoly název dala, jestli jsou to ty/ta Hejnice
- Během první republiky Hejnice prosperovaly a měly čilý kulturní ruch. nebylo by lepší nahradit slovo „měly“ třeba „vládl zde/panoval“
- Po bitvě na Bílé hoře (1620) získal zdejší panství Albrecht z Valdštejna. a co se stalo s tou Kateřinou z Redernu, byl jí majetek konfiskován nebo jak se dostal k Albrechtovi?
- Kratzerova porcelánka, avšak po svém obnovení vyráběla své výrobky bych zvýrazněné nějak přeformulovala
- proč a kdy přesně ukončila provoz Kratzerova porcelánka nikde není?
- proč je v odstavci Zdejší přívrženci Heinleinovy strany jsou ve své nesnášenlivosti vůči Čechům ještě horlivější, než jejich vládní úřad v Ústí nad Labem... přítomný čas?
- Během roku 1945 odešlo 1116 osob a v průběhu roku 1946 úhrnem 1179 osob doplnila bych, že šlo o odsun (nebo ne?)
- Hranice území probíhá (při popisu od severu dále ve směru chodu hodinových ručiček po jižních svazích hřbetu oddělujícího město od Lázní Libverdy. chybí ukončení závorky
- v sekci Zastupitelstvo a starosta bych po prvním použití plného názvu stran (aspoň ČSSD a KDU-ČSL) bych pak používala jen zkratky
- k městských symbolům - není někde zmíněno, proč ve znaku mají tyhle symboly?
- zemědělská výroba tu žádná není?
- ze tří mateřských škol, které se na území města nacházejí. Největší z nich, o kapacitě 70 dětí, se nachází u místního městského úřadu v Nádražní ulici v objektu číslo popisné 65. Druhá ze školek se nachází v parku aspoň jedno z „nachází se“ nahradit něčím jiným
- Základní odborná škola československého textilního průmyslu. Určena byla pro šedesát studentů, kteří se v ní vzdělávali ve svém oboru. není ta zvýrazněná část trochu zbytečná, čemu by se jinému vzdělávali?
- Pravidelně 29. prosince pořádají „Silvestrovské závody“, jež se řadí k nejstarším závodům v České republice bylo by od kterého roku?
- odbočka Klubu českých turistů fakt je to odbočka?
- proč v sekci Bazilika a okolí není odkaz na článek o ní?
- nebylo by lepší z kapitoly Boží muka udělat samostatný článek a do článku o Hejnicích dát jen výcuc?
- do historie dát, kdy byli založeni místní hasiči
Jinak moc pěkný článek --Jana Lánová (diskuse) 31. 12. 2013, 16:18 (UTC)
- Děkuji za hodnocení i závěrečnou pochvalu. Většinu jsem již vyřídil, na zbylé sice znám odpovědi, ale teď ve tři ráno půjdu raději spát. :-) --Jan Polák (diskuse) 3. 1. 2014, 01:57 (UTC)
JAn[editovat zdroj]
- U zdejšího kostela roste památný strom lípy srdčité (Tilia cordata) pojmenované Lípa v Hejnicích. je podivná formulace. Možná by stačilo odkázat jen na konkrétní strom, než na lípu obecně U zdejšího kostela roste památná lípa srdčitá (Lípa v Hejnicích, Tilia cordata).
- Po roce 1990 se osamostatnily Lázně Libverda a Bílý Potok, které byly součástí obce od roku 1980. V tom případě by mohly být v tom roce uvedeny v přehledu počtu obyvatel, ne?
- Ferdinandov byl součástí obce až od roku 61, do té doby by tedy v tabulce být neměl. Nebo byly tyto vesnice součástí obce již někdy dříve (obce vzikaly po roce 1850)? + doplnit do článků o nich.
- Zrovna v tomto místě (slučování/osamostatňování obcí) bych očekával odkaz na ně, první odkaz na Lázně Livberda je až v sekci Doprava.
- Da sekce pamětihodnoti zvážit odkaz (
{{viz též}}) na Seznam kulturních památek v okrese Liberec#Hejnice - Poměrně dlouhý úvod, hlavně histrie hodně duplikuje další sekce. Třeba informaci o vyhoření a přestavbě baziliky bych tam s klidem oželel.
- Od krajského a současně též okresního města Liberce - co to zjednodušit?
- Obecní správa - co takhle seznam dřívějších starostů? aspoň od roku 1990 by se hodil.
Jinak opravdu pěkný článek, sám bohužel takový nesvedu :-) JAn (diskuse) 3. 1. 2014, 10:17 (UTC) JAn (diskuse) 3. 1. 2014, 10:17 (UTC)
- Děkuji za upozornění na chyby. A s tím psaním to snad nebude tak hrozné, ne? :-) --Jan Polák (diskuse) 3. 1. 2014, 14:16 (UTC)
Jan.Kamenicek[editovat zdroj]
V hesle jsem provedl pár typografických oprav:
- není důvod psát tvrdé mezery po letopočtech
- v žádném případě se tvrdé mezery nepíší po dvoupísmenných předložkách
- Já jsem si to myslel také, leč kolega Udrzbar mi tvrdil, že se tam mají dávat a všude je také umístil. Když jsem se ho pak z vlastního zájmu pro rozšíření svých vědomostí ptal, podle jaké poučky či pravidla tak činil, neodpověděl mi. --Jan Polák (diskuse) 11. 1. 2014, 22:00 (UTC)
- Své vyjádření postnu ještě sem. Takto (psaní nezl. mezer za dvoupísmenné předložky) to mám naučené ze SŠ, kde jsme museli ve všech referátech/seminárkách takto dělat nezlomitelné mezery. Omlouvám se, protože to asi je chyba a příště už budu zas o něco chytřejší. Díky za jejich opravení a ještě jednou se omlouvám, že jsem vám znepříjemnil práci. --Udrzbar (diskuse) 12. 1. 2014, 06:38 (UTC)
- Já jsem si to myslel také, leč kolega Udrzbar mi tvrdil, že se tam mají dávat a všude je také umístil. Když jsem se ho pak z vlastního zájmu pro rozšíření svých vědomostí ptal, podle jaké poučky či pravidla tak činil, neodpověděl mi. --Jan Polák (diskuse) 11. 1. 2014, 22:00 (UTC)
- ve spojeních typu „silnice II/290“ nepatří tvrdá mezera za „II/190“, ale spíše mezi „silnice“ a „II/290“. Podobně u popisných čísel domů.
- je-li pomlčka oddělena po obou stranách mezerami, patří tvrdá mezera před pomlčku.
- také jsem pomlčkami nahradil pás spojovníků. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 1. 2014, 22:49 (UTC)
Faigl.ladislav[editovat zdroj]
Tak tedy:
- úvod: méně by se mohla opakovat slova zde, zdejší
- To k místu přilákalo další poutníky a na tomto místě
- Ten ale za šest let kompletně vyhořel a Kateřina sama při něm o vlásek unikla možné smrti. – že by vypadlé slovo?
- Nemyslím si. Odstranil jsem slovo „sama“, ale myslím, že to tam mohlo být. Chtěl jsem uvést, že liberecký zámek, v němž byla ta soška z Hejnic deponována, vyhořel a při tom požáru málem Kateřina zemřela. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 02:16 (UTC)
- Sama tam zrovna zůstat mohlo, ale spíš mohlo být slovo „něm“ nahrazeno za „požáru“. --Faigl.ladislav (diskuse) 12. 1. 2014, 10:10 (UTC)
- Nemyslím si. Odstranil jsem slovo „sama“, ale myslím, že to tam mohlo být. Chtěl jsem uvést, že liberecký zámek, v němž byla ta soška z Hejnic deponována, vyhořel a při tom požáru málem Kateřina zemřela. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 02:16 (UTC)
- Během 19. století vzniklo v Hejnicích několik průmyslových podniků. Roku 1874 vznikla vedle baziliky tkalcovna Franze Fritsche.
- O pět let později došlo ke zřízení telefonní centrály na místním úřadě a o další dva roky později
- Po první světové válce nastal rozvoj města. – a předtím snad nebyl?
- úspěšně sestřelil dvě nepřátelská letadla – do závorky: spojenecká
- Doplněno. Děkuji za tip. Je to takové divné, když se na situaci díváš tou obrácenou optikou – většina děl u nás je prezentována stylem, že spojenci byli za války ti hodní a Němci (nepřátelé) ti zlí. A tady je pod pojmem „nepřítel“ vlastně myšlen někdo úplně jiný… --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 02:16 (UTC)
- Sjednoť si používané názvy. Jednou píšeš Německo, podruhé Třetí říše.
- Tito lidé, bydlící v některých školách a penzionech přeměněných na lazarety, odsud odešli mezi prvními. – Myšleno do odsunu? To by chtělo přeformulovat, aby: a) bylo zřejmé, že nešli na vandr, b) byla jasná vážnost odsunu/vysídlení/vyhnání.
- Do města začaly přicházet i rodiny z československého vnitrozemí – zmínit, že se tak dělo v rámci dosidlování pohraničí
- V pátek 5. ledna 2001 byl objekt za účasti církevních hodnostářů – má nějaký hlubší význam, že to bylo v pátek, či proč je to takto zbytečně podrobně popsáno?
- postrádám informace o biogeografickém a fytogeografickém členění + zmínku o potenciálně přirozené vegetaci
- Zaletí sem také… – na výlet? Ne, teď vážně. Tahle formulace evokuje, že se tam trvale žádný z těch druhů nezdržuje.
- Tabulka s počtem obyvatel a domů je dost nepřehledná. Navíc sumy se vždy uvádějí na konci.
- Sumy jsem hodil naspod, ale napadá Tě, jak tabulku zpřehlednit? --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 02:16 (UTC)
- Teď to určitě vypadá lépe. Ještě by bylo dobré do poznámky (možná přímo pod tabulku) nějak vysvětlit, že jsou ty vynechané části řádků u jednotlivých částí dány tím, že v té době nebyly součástí Hejnic. Nemusí to být na první pohled zřejmé. --Faigl.ladislav (diskuse) 12. 1. 2014, 10:10 (UTC)
- Sumy jsem hodil naspod, ale napadá Tě, jak tabulku zpřehlednit? --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 02:16 (UTC)
- Držel bych se variant odpovědí censu. Tj. bez náboženské víry. Navíc jsi nepochopitelně nezmínil největší podíl odpovědí – totiž lidí, kteří na otázku neodpověděli.
Pročteno po část „Náboženský život“. Zítra (respektive již dneska) budu pokračovat. --Faigl.ladislav slovačiny 12. 1. 2014, 00:10 (UTC)
Pokračuji:
- Cyklostezky a turistické trasy imho do dopravy nepatří a vhodnější je pro ně sekce sport.
- Dělal jsem to podle vzoru, který jsi zpracoval Ty s Janou Lánovou. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 16:01 (UTC)
- Já navrhl strukturu. Na tom, co je na wikiprojektu uvedeno jako její obsah, jsem se nepodílel. Jinak již z principu: turistické trasy nemají s dopravou vůbec nic společného. U cyklostezek by se o tom dalo polemizovat, ale spíše sklouzávají jinam. Na druhou stranu obé je bezesporu součástí sportu – ať již pěší turistiky nebo cyklistiky. Až budu mít víc času, tak na toto nesmyslné zařazení určitě poukáži i na wikiprojektu. Díky za upozornění. --Faigl.ladislav (diskuse) 12. 1. 2014, 23:20 (UTC)
- Dělal jsem to podle vzoru, který jsi zpracoval Ty s Janou Lánovou. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 16:01 (UTC)
- To ovšem promítá pouze během letních měsíců. – imho zbytečná vata. To se u letních kin tak nějak předpokládá, ne?
- Myslel jsem, že přírodní památky budou blíže rozebrány v části „Pamětihodnosti“, když jsou v části „Ochrana životního prostředí“ zmíněny tak minimalisticky. Byť si tedy myslím, že podrobněji by měly být rozebrány právě v části o ochraně ŽP. Zbytek článku je dosti podrobný, přesto v případě CHÚ ses omezil na prostý výčet. U jednotlivých chráněných území by tedy bylo vhodné zmínit datum vyhlášení (zatím pouze u CHKO Jizerské hory) a předmět jejich ochrany (ani u jedné!). Jinak určitě by měly být zmíněny i v části „Pamětihodnosti“, jelikož tou není pouze kulturněhistorická stavba, ale rovněž tak přírodní památka.
- Ten citovaný internetový zdroj je regionální Liberecký Deník.
- Přiznám se, že teď nevím, co máš na mysli. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 16:01 (UTC)
- V celé řadě refů máš jako vydavatele uvedenou společnost Deník. Články ale vyšly v regionální verzi Liberecký deník.--Faigl.ladislav (diskuse) 12. 1. 2014, 23:20 (UTC)
- Přiznám se, že teď nevím, co máš na mysli. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2014, 16:01 (UTC)
- Druhý EO dát do šablony.
- Bylo by hezké doplnit šablonu
{{Geografické okolí}}
Takže toliko mé připomínky k článku. Oceňuji kvalitu a hloubku zpracování, která rozhodně přesahuje rozsah DČ, a určitě proto podporuji snahu o NNČ. --Faigl.ladislav slovačiny 12. 1. 2014, 10:10 (UTC)
- Děkuji za hodnocení a děkuji též za vyjádření podpory. --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 19:56 (UTC)
Silesianus[editovat zdroj]
Jen mě tak napadlo, dalo by se k té první písemné zmínce zjistit, v rámci čeho byla? --Silesianus (diskuse) 30. 1. 2014, 10:37 (UTC)
- Bylo to v urbáři Frýdlantského panství. Je to takový charakteristický rok první písemné zmínky pro snad všechny obce na Frýdlantsku. Je jen málo obcí (například Bílý Potok nebo Nové Město pod Smrkem), jež byly založeny později a nejsou tudíž v tomto urbáře zmíněny. Domníval jsem se, že je tento údaj v článku uveden, leč není. Zřejmě vypadl při kompilování textu z více zdrojů. Každopádně děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 15:56 (UTC)
Palu[editovat zdroj]
V článku se píše, že kostel byl povýšen na baziliku minor, ale v Seznam menších bazilik v českých zemích není. Taky o tom není psáno v článku Bazilika Navštívení Panny Marie (Hejnice), kde bych čekal daleko víc podrobností ke kostelu než v článku o městě. --Palu (diskuse) 12. 2. 2014, 09:32 (UTC)
- V odkázané referenci je tento údaj uveden. Pravdou ale je, že to jsou spolu s článkem na portále Rozhlas jediné zdroje s touto informací, který jsem našel. Zkusím se zeptat kolegy Davídka, zda by o tom něco nevěděl. Každopádně díky za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 10:47 (UTC)
- Co o té věci vím je, že údaj o povýšení na baziliku minor je zřejmě mylný. Když jsem zjistil, že článek má takový název, nechtělo se mi to hned měnit, ale je to, podle mých informací tak, že už před II. světovou válkou byla velká snaha o povýšení hejnického kostela na baziliku minor a již to bylo "na spadnutí". Snad proto se kostelu říká už od těch doba bazilika. Architekturou je to bazilikální typ stavby, ale k povýšení nedošlo. Naposledy se o kanonicko-právní řešení pokoušel Miloš Raban, s odvoláním na předválečnou žádost, která byla odeslána do Říma, ale nepodařilo se mu to dotáhnout, než zemřel, takže věc je otevřena. Uvidíme zda se toto povýšení podaří dotáhnout Pavlu Andršovi. Proto jsem ji také jako baziliku neuváděl při doplňování článku Diecéze litoměřická. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 12. 2. 2014, 10:58 (UTC)
Nabídka[editovat zdroj]
Kdybyste chtěl, rád článek jazykově zrediguju - mám k Hejnici také vztah. Ale až odstraníte "Pracuje se". Zdraví --Sokoljan (diskuse) 30. 12. 2013, 15:28 (UTC)
- Bude mi ctí. Mimochodem, smím být a zvědavý a zeptat se na Váš vztah k Hejnicím? --Jan Polák (diskuse) 30. 12. 2013, 16:19 (UTC)
Značky turistických cest[editovat zdroj]
Vidím, že se zde revertují dva tábory kvůli umístění značek turistických cest přímo do těla hesla. Osobně se kloním spíše k názoru, že tyto značky se hodí někam do infoboxu, ale nikoliv přímo do textu, zvláště když se některé často opakují (jedna z nich dokonce 5x, z toho 3x ve 3 po sobě jdoucích větách). Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 2. 2014, 22:24 (UTC)
- Osobně s jejich používáním problém nemám. Samozřejmě záleží, na čem se komunita dohodne. Faktem nicméně je, že se takto v textu používají ve stovkách článků, a to i v DČ a NČ. Je tedy liché tvrdit, že jde o jakousi raritní záležitost. Bylo by záhodno toto vyřešit komplexně, jak jsem ostatně kolegu Tchoře vyzval. --Faigl.ladislav slovačiny 9. 2. 2014, 22:42 (UTC)
- Upřímně, nenapadá mne, do jakého infoboxu se umisťují. Každopádně jsem se s tímto problémem turistických značek setkal prvně u článku o jizerskohorském vrcholu Měděnec. Obrátil jsem se proto se žádostí o rozřešení na kolegu Jagra, autora oné šablony. A zde je jeho názor. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2014, 22:45 (UTC)
- @Jan.Kamenicek (po EK): Pak to ale musí jít přes Lípu, případně založit ŽOK. Šablona je použita ve stovkách článků; z náhodných pěti, na které jsem koukal, byla všude takto v textu. Má to tak uvedené i v dokumentaci: Vložení české či slovenské pásové turistické značky do textu. --9. 2. 2014, 22:46 (UTC), Utar (diskuse)
Otevřel jsem diskusi u šablony. --Tchoř (diskuse) 10. 2. 2014, 14:11 (UTC)
Otevřel jste diskusi, ovšem poněkud rychle jste i uzavřel, no a když se podívám na to, že zde opět hovoří @Jan.Kamenicek, chtěl bych pouze podotknout, že jedna mega úprava tu byla u železničních tratí, za kterou stojí týž člověk, bohužel problém nebyl doposud vyřešen a hle už se zase rubá někde jinde, skvělá práce :-D --Biedronka CZ (diskuse) 12. 3. 2014, 17:16 (UTC)
- Příznám se, že nerozumím. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 3. 2014, 21:22 (UTC)
Změny na Česko[editovat zdroj]
Prosím, zanechte oprav z výrazu „Česká republika“ na „Česko“. Toto téma je zde poměrně kontroverzní a již několikrát zde na Wikipedii proběhla diskuse, zda je lepší ta či ona varianta. Pokud vím, neupřednostňuje se ani jedna z nich. --Jan Polák (diskuse) 10. 5. 2016, 15:38 (CEST)
- Zdravím Vás, pane Poláku. Souhlasím, že toto téma je poměrně kontroverzní. To ale nic nemění na tom, že Wikipedie je vysoce postavené médium na poli informací na internetu a mělo by se dbát na to, aby zde byla používána oficiální (správná) terminologie. Jak jistě víte, název Česká Republika/ČR je určen propoužití v politicky zaměřených článcích. V ostatních situacích je korektní mnou užitá forma – Česko. O tom, do jaké míry jsou články „politicky zaměřené“, se dá diskutovat, ovšem v tomto případě Vám musí být zcela jasné, že článek pojednává o geografii. Tudíž kategorie, kde by se krátký název měl používat především. Každý má své osobní preference a vím, že tento článek je „Váš“, ale v rámci objektivnosti a korektnosti prosím co nejdříve opravte terminologii. Nebudu se s Vámi prát o RV editací, takže doufám, že jste dost rozumný na to, abyste to udělal sám. Carvin (diskuse) 22. 6. 2016, 12:37 (CEST)
Pomnožnost názvu[editovat zdroj]
Nechci rovnou editovat, ale rád bych vykopnul debatu na téma pomnožnosti názvu- jsem si na 99% jist, že Hejnice není pomnožný název (ty Hejnice), ale ženský jednotný (ta Hejnice). Oficiální web města (https://www.obechejnice.cz/) toto reflektuje. --81.200.57.145 28. 11. 2020, 18:24 (CET)
- @81.200.57.145: Děkuji za snahu o diskusi. Jak je v textu článku uvedeno, zmíněná pomnožnost názvu vychází z příručky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Vizte prosím tuto stránku: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Hejnice --Jan Polák (diskuse) 28. 11. 2020, 18:42 (CET)