Diskuse:Gustáv Husák

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 rokem od uživatele Skasal v tématu „@Vojtasafr: Adresa gymnázia "na Grösslingovej ulici"

70. léta[editovat zdroj]

Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva po masivní emigraci po roce 1968) prosadil obrovské zvýšení přídavků na děti-na 1 dítě 300 Kč/měsíc. Rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kč/měsíc přídavky na děti-v dnešních cenách asi 2.000.Kč/dítě/měsíc.nebo 6.000.Kč/3 děti/měsíc. Generaci dětí narozených od r.1970 do r.1980 se říká Husákovy děti.

Neměl by být tento odstavec upraven? Stylistika, gramatika i některé údaje trochu pokulhávají...

Na začátku 70. let (jako odpověď na pokles počtu obyvatelstva po masivní emigraci po roce 1968) prosadil obrovské zvýšení přídavků na děti - na 1 dítě 300 Kčs/měsíc (rodina se 3 dětmi tedy brala 900 Kčs/měsíc, v dnešních cenách asi 2.000 Kč/měsíc, respektive 6.000 Kč/měsíc). Generaci dětí narozených od r.1970 do r.1980 se říká Husákovy děti.

Neříkám, že je tato úprava geniální, ale zdá se mi lepší. Zpochybnil bych aktuálnost výše přepočtu přídavku a možná bych i vyřadil násobek. Pokud se Vám moje úpravy zamlouvají, vložte je prosím na příslušné místo. --Zomp 15:04, 7. 6. 2007 (UTC)

Koukám, ono by toho bylo potřeba editovat víc :'( --Zomp 15:09, 7. 6. 2007 (UTC)

Udělal jsem úpravu této části. Mám pocit, že to sem někdo dal proto, aby ukázal, že za Husáka jsme se měli lépe. Snažil jsem se do toho aspoň trochu vnést nezávislý pohled. Nevím, jestli je vůbec vhodné do biografického článku dávat informace o tom, kolik si někdo mohl za své přídavky tehdy a kolik teď (formulace typu „v dnešní době“ jsem změnil na rok 2007 podle data vložení příspěvku, nekontroloval jsem faktickou správnost těchto informací). Navrhoval bych tyto informace z článku vypustit. Stačí konstatovat, že se za jeho vlády zvýšily přídavky, narodilo se (nás) hodně dětí, kterým se říkalo Husákovy děti. Tečka. --Pajast 12:43, 9. 11. 2007 (UTC)

  • Co se týče zdroje toho, že unikl trestu smrti, vycházím z jednoduché logiky, že Clementis byl ve stejném procesu souzen roku 1952 a dostal trest smrti (viz jeho heslo na wiki), kdežto Husák roku 1954 doživotí. Dovoluji si z toho vyvozovat, že kdyby byl Husák souzen dříve, dostal by patrně stejný trest jako Clementis. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 212.158.130.35 (diskuse)
= vlastní výzkum --89.24.183.177 20. 5. 2013, 19:59 (UTC)

Husákovy děti[editovat zdroj]

Tuto část psal někdo, kdo v té době vůbec nežil a vůbec neví o čem vlastně psal - hrůza. ** --MiroslavJosef 11. 9. 2008, 19:59 (UTC)

Ač jsem tuto dobu plně prožil, s tímhle pojmem "Husákovy děti" se tady setkávám poprvé. Komunistické vedení se tehdy holedbalo "svojí úspěšnou sociální populační politikou" a i když zvýšení příspěvkú na děti mohlo mít určitý pozitivní vliv na porodnost, obdobný vývoj lze tehdy pozorovat i v jiných zemích, především protože se tou dobou dostávaly do reprodukčního věku děti z poválečné populační exploze. -- 213.160.54.14 17. 12. 2017, 06:37 (CET)Odpovědět

Augustin x Gustáv[editovat zdroj]

Máme nějak doloženo

  • 1. Původní jméno.
  • 2. Druhý křest, když se v článku hovoří o původním křestním jméně.
  • 3. Změnu jména?

--Rosičák (diskuse) 25. 2. 2013, 17:40 (UTC)

Jména Augustín i Gustáv jsou ozdrojována. Komančové vystupovali nečekaně často pod jinými jmény, než měli v křestním listě, aniž by se s nějakými formalitami obtěžovali. Když vynecháme Lenina a Stalina, tak u nás jistě znáte Milouš Jakeš -> Miloš. --Tommasel (diskuse) 25. 2. 2013, 18:02 (UTC)

Husákova role během "normalizace"[editovat zdroj]

Článek vyzní tak, že Husák by zastáncem stranických čistek a stagnace po srpnu 1968. V knize Lubomíra Štrougala "Paměti a úvahy" je zřejmé, že tomu tak nebylo. Husák byl zastáncem společenských i hospodářských reforem nastartovaných v lednu 1968 a po tzv. invazi stále patřil k jejich zastáncům, jako protiváha ke skupině "dogmatiků" v čele s Vasilem Biľakem, kteří skrze Moskvu reformy odmítali a stáli např. za vylučováním členů ze strany na základě nesouhlasu s "invazí" apod.

Smíření s Bohem...[editovat zdroj]

Právě jsem viděl dokument "Ta lidská bezmoc" a podle toho, co tam zaznělo, je tvrzení, že se skutečně navzdory proklamovanému ateismu odhodlal ke katolickému obřadu, přinejmenší nepřesné. Nebyl by k tomu lepší zdroj, než je blog a nedostupný novinový článek? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 94.112.221.247 (diskuse)

Článek je dostupný v archivu zde (zjistil kolega @Martin Urbanec:)--Rosičák (diskuse) 29. 5. 2016, 17:30 (CEST)Odpovědět
@Rosičák: A to Vám tento zdroj a ta informace tak jak je podaná stačí? Mně ne. Celoživotní bojovník proti církvi Gustav Husák absolvoval krátce před smrtí jakýsi církevní obřad či co. Toto tvrzení podle mě vyžaduje v rámci pravidla Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy potvrzení od respektovaného historika, raději dvou. Nikoli zpravodajského webu, napojeného na parlamentnilisty.cz, tedy nevalné úrovně, který podle všeho nemá ani redakční strukturu. Podle mě tu informaci ani není možné takto podat, Husák v ležel v nemocnici v kritickém stavu, pravděpodobně už nevnímal okolí a v tomto stavu ho navštívil kněz (či jiný cirkevní hodnostář), který by samozřejmě rád věřil tomu, že ho Husák vnímal. Viz zde [1] Kde je pravda? Těžko něco říci na 100%, můžeme, řekl bych, jenom spekulovat a nebo převzít analýzu někoho nezávislého (zmínil jsem ty historiky) a ne to takto podat. --Remaling (diskuse) 31. 5. 2016, 00:52 (CEST)Odpovědět
Víte ono když jde do tuhého i motyka spustí... Nakonec žádný ateista když umírá nevzývá Lenina, aby mu přispěchal na pomoc. Volá většinou Pánaboha, který tu moc dle věrouky má. Nezapomínejte na to, že byl v římskokatolické víře vychován, ministroval, ovládal latinsky liturgii...
Zde jde vlastně jen o to, zda byly ty uvedené svátosti uděleny. K tomu hodnověrné zdroje jsou. K udílení některých svátostí je vždy zapotřebí souhlas a spolupráce a řekněme kognitivní schopnosti zaopatřovaného na určité úrovni.
Odkazovaný dokument jsem shlédnul také. Arcibiskup Ján Sokol, který svátosti udělil, potvrdil, že byly uděleny. Z pohledu Římskokatolické církve je tedy věc jasná a uzavřená. Arcibiskup církve je dostatečná autorita v oboru církevních záležitostí vlastní církve.--Rosičák (diskuse) 31. 5. 2016, 17:43 (CEST)Odpovědět
Takže by se tam ta informace měla vrátit tak jak byla? --Remaling (diskuse) 31. 5. 2016, 18:50 (CEST)Odpovědět
Neměla. Mělo by tam být uvedeno asi toto: A.G. zaopatřil těsně před smrtí arcibiskup J.S. nad tímto vyjádřila nejbližší rodina údiv a ošetřující lékař ?? zpochybnil kognitivní schopnost A.G. při obřadu. --Rosičák (diskuse) 31. 5. 2016, 19:41 (CEST)Odpovědět
Ještě jedna věc, máme nějaký doklad či náznak, že A.G. z církve vystoupil, nebo byl exkomunikován? Nebo i zdroj, že byl celoživotním bojovníkem proti církvi?--Rosičák (diskuse) 31. 5. 2016, 19:41 (CEST)Odpovědět
Osobně bych tam nevkládal nic, podle mě se i v tomto případě bude jednat o spekulaci (i když informačně výživnější), která vlastně s životem Gustava Husáka až tolik nesouvisí. I když určitou informační hodnotu má. Otázka je, zda nevhodně nepoužijeme primární zdroj, jak říkám, raději bych analýzu odborníka. Pokud to vložíte, mazat to zřejmě nebudu (alespoň v danou chvíli to tak vidím).
Termín celoživotní bojovník proti církvi používám pouze v rámci diksuze, domnívám se, že vzhledem k funkcím, které G. H. zastával na něj sedí a řekl bych, že s církve vystoupil minimálně svými činy. Zdroje k tomu doma nemám, orientuju se podle dokumentů na netu a toho co jsem si tu a tam půjčil v knihovně. Ale žádnou kvalitní (vlastně vůbec žádný jako samostatnou knihu) životopis jsem nečetl a nejsem si jistý zda vůbec nějaký je. --Remaling (diskuse) 31. 5. 2016, 21:06 (CEST)Odpovědět
@Remaling, Rosičák: Jestli byl celoživotním bojovníkem proti církvi, to bych si netroufal říci. Surovým potlačovatelem církve nepochybně byl. Byl organizátorem prešovského lžisoboru, který sjednotil řeckokatolickou a pravoslavnou církev na Slovensku. Myslím, že druhý den, když mouřenín odvedl svou práci, byl zatčen a funkci církevního tajemníka převzal Laco Holdoš. Následky zmanipulovaného a z hlediska církevního práva neplatného sloučení se snad podařilo napravit až na konci devadesátých let, ale hořkost na obou stranách přetrvává dosud. Jestli prozřel, to bych si nedovolil spekulovat. Věcně, v době věznění měl jiné starosti a proti církvi bojovat nemohl. Po propuštění měl jiné starosti, šplhal zpátky k moci a na boj proti církvi mu chyběly pravomoci. Technolog moci (příkladný) a ke stáří brepta, nebyl mstivý, ale nepomohl ani kamarádům, když to potřebovali. Silně pochybuju o jeho upřímnosti v jakémkoli směru.--Tomas62 (diskuse) 31. 5. 2016, 21:29 (CEST)Odpovědět
"nepomohl ani kamarádům, když to potřebovali" - no nevím. Již dávno jsem slyšel, že to byla Husákova zásluha, že Dubček nešel sedět - 213.160.54.14 17. 12. 2017, 03:50 (CET)Odpovědět
A ohledně jeho vztahu k víře: Před časem jsem četl vyprávění kohosi (už si nevzpomínám, kdo to byl), kdo neměl s "normalizátory" zrovna dobrý vztah, jak z nějakého důvodu vstoupil do jakési komunistocké budovy (myslím že VŠ při ÚV KSČ) a ve vrátnici se ohlásil s pozdravením "podravuj vás pámbu". Načež nastalo obrovské tóčo, protože tam takhle vždycky při svých návštěvách zdravil Husák - 213.160.54.14 17. 12. 2017, 04:01 (CET)Odpovědět

Citáty[editovat zdroj]

Pamatuju si na Husákúv projev přenášený televizí pezprostředně po "Bratislavské lyře" tuším 1969, kde Karel Gott získal stříbro s písní "Hej páni konšelé", kde se mj. zpívá »Hej páni konšelé, já bych rád měl ráj, na zemi ráj.«, které se v něm vysmál slovy: "Karel Gott by chtěl na zemi ráj - žít jako v kapitalizmu, ale pracovat jako v socializmu." A svoje občasné jazykové nedostatky při projevech přednášených v jinak v celku dobré češtině omlouval výrokem "Já jsem se česky naučil jenom na Pankráci a na Borech", maje na mysli známá 'nápravná zařízení' v Praze a v Plzni, kde byl vězněn. - 213.160.54.14 17. 12. 2017, 06:18 (CET)Odpovědět

@Vojtasafr: Adresa gymnázia "na Grösslingovej ulici"[editovat zdroj]

@Vojtasafr: Gymnázium, které Gustáv Husák studoval, se nachází na ulici, které není pojmenované podle osoby, jak vysvětluje stránka věnovaná této ulici na slovenské wikipedii [Grösslingová ulice]:

Ulica nie je pomenovaná podľa osoby a správne sa volá Grösslingová a nie Grösslingova, ako sa často mylne označuje.

Z toho plyne skloňování: gymnázium od r. 1908 sídlí na Grosslingové ulici (slovensky na Grösslingovej ulici, ale tam není rozdíl poznat).

Prosím o revert revertu.

Stepan Kasal (diskuse) 8. 2. 2023, 11:14 (CET)Odpovědět