Diskuse:Elektrická trakce

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 rokem od uživatele 2A00:1028:9192:71F2:B872:EACF:5E0E:D6EC v tématu „250 V pro podzemní dráhy???

Navrhuji stránku urychleně smazat a případně napsat znovu. Je to taková snůška nesmyslů a polopravd, že to snad ani nemá smysl opravovat. Pokud někdo cítí potřebu zde takovou stránku mít, bylo by lepší napsat znovu. Leotard (diskuse) 29. 5. 2012, 11:14 (UTC)

Taky myslím. 1789, 1860, ... Směle založte normální DoS. --62.84.154.40 29. 5. 2012, 11:24 (UTC)
A co Vám brání stránku zgruntu přepsat již teď? IMHO vůbec nic. MiroslavJosef (diskuse) 29. 5. 2012, 11:26 (UTC)
Místo psaní této poznánmky jste mohl už začít. --62.84.154.40 29. 5. 2012, 11:35 (UTC)
Myslím, že tato stránka je nadbytečná, já osobně necítím potřebu ji tady mít. Proto nehodlám ztrácet čas přetahováním se s autorem o data a termíny. Na druhou stranu, tato stránka, pokud by byla fakticky správná, také může být pro někoho zajímavá, i když je to jen souhrn jinde uvedených faktů. Proto navrhuji kompromis: současnou verzi plnou chyb smazat a napsat znovu, správně. Leotard (diskuse) 29. 5. 2012, 11:58 (UTC)
O Vašem názoru o nadbytečnosti článku se dá s úspěchem pochybovat, protože už v 70. letech jsem já sám vystudoval středoškolský studijní obor "elektrická trakce a kolejová vozidla v železniční dopravě" a krom toho jsem pak o 4 roky později týž předmět "elektrická trakce" měl i ve 4. ročníku na ČVUT při studiu silnoproudé elektrotechniky. Jde o zcela běžný terminus technicus, který je zažitý. Myšlenku o nadbytečnosti čehokoliv ve Wikipedii pokládám de facto za vlastní výzkum reality (a ten je zde stále velmi nežádoucí). Mě se zde nelíbí stovky článků o, pro mě osobně zcela marginálních věcech, ale to že mě to nezajímá, nebo že se mi to nelíbí, ještě neznamená, že se to nemůže líbit někomu jinému. ** Zdravím vespolek. MiroslavJosef (diskuse) 7. 6. 2012, 07:25 (UTC)
Faktografické chyby se dají odstranit ihned, může zde zůstat jen pahýl o několika větách. Obecný úvod by měl týt trochu méně "středoškolský" s odbornějším stylem i terminologií. ** Jde o běžně užívaný technický pojem, který zde má bezpochyby své místo "jisté" . Rád Vám vypomohu i když už jsem ze školy více jak 30 let pryč. Zdravím MiroslavJosef (diskuse) 29. 5. 2012, 12:08 (UTC)

Neozdrojováno[editovat zdroj]

Článek jsem vyzdobil požadavky na ozdrojování v místech, která považuji za sporná nebo přímo chybná. Zdrojovat takto moderní obor Ottovým slovníkem považuji za znevažování elektrotechnického školství v ČR! Leotard (diskuse) 3. 6. 2012, 19:30 (UTC)

Zřejmě se ve věci vyznáte. Co kdybyste to zkusil raději ozdrojovat? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 6. 6. 2012, 19:27 (UTC)
Nevyznám se natolik, abych mohl ozdrojovat něčím spolehlivým. Ale mám pochybnosti. Právě proto jsem místo bezhlavého přepisování a případných sporů s původním autorem přidal požadavek na ozdrojování. Leotard (diskuse) 7. 6. 2012, 05:57 (UTC)
Nic proti požadavkům na zdrojování - text jsem si přečetl a nenašel jsem v něm žádné zásadní chyby. Podle mého lze jen polemizovat s tím diselelektrickým pohonem v üvodním odstavci, jinak se mi zá být všechno celkem správné. Zdravím vespolek. MiroslavJosef (diskuse) 7. 6. 2012, 06:02 (UTC)
Je zde několik míst s výrazy, které zde vidím poprvé, např. "Křižíkova napájecí soustava" - neznám a proto žádám uvedení zdroje. Dále zde jsou některé nepřesnosti: soustava 15 kV/16,7 Hz původně byla definována pro 16 2/3 Hz, tedy 50 : 3; trolejbusy v Praze jezdily v letech 1936 až 1972. Prostě zde popisovaná problematika je mnohem precizněji zpracována v článcích "Železniční napájecí soustava" a "Trolejbus" a "Elektrická lokomotiva" a dalších. To je důvod, proč považuji tuto konkrétní stránku za nadbytečnou. Obtížně se v ní hledá něco nového, co by už nebylo zpracováno jinde na české wiki. Většinou lépe. Leotard (diskuse) 7. 6. 2012, 11:17 (UTC)

Nevím, kolik z původně kritizovaného už z této stránky zmizelo, ale rozhodně by měl zmizet ten nesmysl, že drážní vozidlo s deselovým motorem a generátorem spadá do kategorie "elektrická trakce/nezávislá". Diseleová lokomotiva zůstane vždy dieselovou lokomotivou, generáltor a elektrické motory znamenají pouze to, že jde o dieselovou lokomotivu s elektrickým přenosem výkonu. Pisálek 83.240.20.16 18. 7. 2017, 14:40 (CEST)Odpovědět

Celkově zpochybněno[editovat zdroj]

Vidím že se tady dlouho nic nedělo. Článek není dobře napsaný. Nemám moc času, ale pokusím se článek upravit. Nějaké odpovědi k výše položeným otázkám. Pojem trakce je latinského původu a je odvozen od slova trahere (tahat,vozit,táhnout). Elektrickou trakci lze definovat jako pohon hnacího vozidla elektromotorem. Proto je diselelektrická lokomotiva zařazena do nezávislé elektrické trakce. Tyto lokomotivy mají právě ten elektromotor na pohon. Prosím kolegu Uacs451 o doplnění zdůvodnění vložení šablony. Děkuji předem. Snad se nám společnými silami podaří článek upravit. --Podroužek (diskuse) 23. 9. 2018, 14:04 (CEST)Odpovědět

Mnoho už bylo zmíněno, pokusím se shrnout:
  • Základní problém článku je, že původní autor zřejmě ve snaze podat téma nějak konzistentně nerespektuje zažitou terminologii oboru. Ta konzistentní není a autor se tak dopouští vlastního výzkumu. Zavádí pojem "kombinovaná trakce", hned v úvodu - zní to hezky, ale vidím to poprvé. Podobně dieselelektrická lokomotiva - je sice, jak uvádíte, poháněna elektromotory, elektrickou trakci lze opravdu definovat jako pohon hnacího vozidla elektromotorem, jenže výraz "elektrická trakce" se pro dieselelektrické lokomotivy (ani lodě a nic podobného) nepoužívá.
  • "S vynálezem křemíkových usměrňovačů a výkonových polovodičů se konstrukce střídavých pohonů velmi usnadnila a vznikla norma 25 kV při 50 Hz." u tohoto byl požadavek na zdroj, který prof. Sokol odstranil, protože mu to znělo logicky. Není to ale pravda, norma 25 kV 50 Hz je starší než polovodičové usměrňovače a první generace lokomotiv měla usměrňovače rtuťové.
  • "15 kV 16,7 Hz ...dodnes používá například v Německu, Rakousku a skandinávských zemích" - nepřesné, pokud jde o Skandinávii, používá se v Norsku a Švédsku, ty by bylo vhodnější jmenovat jednotlivě, tak je to dole uvedeno znovu.
  • Křižíkova napájecí soustava - už to zaznělo výše - to je co?
  • A vůbec duplicity s článkem Železniční napájecí soustava - je nevhodné udržovat informace na více místech, když to tu s editory vypadá tak, jak to vypadá.
  • Trolejbusy v Praze jezdily do roku 1972.
  • "... akumulátorová vozidla se však dlouho používala k posunu nebo na krátkých tratích..." - pouze zcela okrajově.

--Uacs451 (diskuse) 23. 9. 2018, 14:50 (CEST)Odpovědět

Tak děkuji za informace. Je toho hodně. Bude to dlouhá práce. Podívám se na tu diselelektrickou lokomotivu. Zatím jsem našel dva zdroje, které uvádí: Nezávislá elektrická trakce - zdroj elektrické energie je umístěn na vozidle. Ale to je asi chybně. Nejspíš se stala někdy dávno chyba, a různé články a knihy tu chybu opakují. Upravuje to tato norma: ČSN 280001 Kolejová vozidla železniční. Základní termíny a definice. Podle této normy je motorová trakce označení pro všechna hnací vozidla vybavená spalovacím motorem. Podívám se na to hlouběji. Některé pasáže článku nejsou dobré. Projdu si to a uvidíme. Postupně budu sem psát. Děkuji za spolupráci. S pozdravem --Podroužek (diskuse) 23. 9. 2018, 16:14 (CEST)Odpovědět

250 V pro podzemní dráhy???[editovat zdroj]

Nějak si nedovedu představit jak velký proud by musel téct do vozu. Ve světě je běžně používané 600 V (např. viz metro v Londýně) či 750 V (třeba metro v Praze)... 2A00:1028:9192:71F2:B872:EACF:5E0E:D6EC 4. 11. 2022, 11:02 (CET)Odpovědět