Diskuse:Chudoba
Přidat téma
NPOV[editovat zdroj]
Článek je zcela jednoznačně zaměřen na jednu z teorií vzniku chudoby, jedná se o teorii odpovědnosti někoho jiného, jsou však i opačné teorie, které viní jednotlivce z nedostatečné aktivity (teorie osobní zodpovědnosti), zcela jsou vypuštěny informace o teoriích, které hovoří o pozitivních dopadach chudoby. Zcela je vypuštěno tzv. subjektivní hledisko chudoby, tzn. ne každý kdo je označen za chudého to tak cítí.
Vyrovnanost ekonomik v roce 1800 je idealistická nepravda, navíc srovnání Afrických zemí a Velké Británie v roce 1800 je složitější a to výrazně než je zde prezentováno, problematika spočívá mj. v tom, že jsou srovnávány oblasti pouze pod přímým britským vlivem (města), zatímco místa, které VB ovládala, ale nespravovala jsou z tohoto hlediska nesledovatelená. Srovnání vývoje od roku 1800 je navic značně problematické (proto je zvoleno), je třeba si uvědomit, že roky kolem 1800 jsou roky napoleonských válek, tzn. období, kdy zrovna VB přišla o řadu trhů a utrpěla velké ztráty, které dokonce vedly k zavedení obilných cel. Roku 1783 (plus minus, hledat to nebudu) uznala Anglie ztrátu USA, která sice fakticky byla již 1781 ztrátou Yorktownu. Vláda Jiřího III. byla špatná a parlament posiloval svou moc. V zemi prostě probíhala krize. Africkou ekonomiku navíc posilovalo otrokářství, a protože USA potřebovaly otroky, to vedlo k odlivu chudého obyvatelstva do vyspělých zemí, kde byli ještě chudší, jejich majetek si v Africe samozřejmě rozdělili podle tamních zvyklostí. Přesunem chudých jeden region ekonomicky (okamžité hledisko) chudne a druhý bohatne. Protože však jeden získává pracovní sílu a druhý ji ztrácí je třeba to hodnotit v širších perspektivách, nikoli v úvaze výdělek na hlavu. Informace o 4x vyšším výdělku tak na jedné straně zpracovávají pouze ekonomicky silnější skupinu (Afrika, velká část kontinentu v r. 1800 ani neznala peníze) a na druhé straně pracují i s relativně přesnými údaji, ovlivněnými krizí (GB) a značným množstvím otroků (USA) navíc u GB je otázkou co všechno do ní v r. 1800 počítáme. Japonsko byla zaostalá země, západní Evropa procházela válkou. Životní úroveň se mezi roky 1000 a 1800 změnila poměrně výrazně, změnil se způsob výroby, způsob organizace práce, Evropa prošla cechovním systémem, zefektivnilo se měření času, což má opět dopad na organizaci práce.
Vyjádření růstu především do jisté meze (řekněme vydávání papírových peněz a opuštění zlatého standardu) je velmi problematické, neboť nebylo využíváno inflace k různým politickým čachrům. Růst této doby se vyjadřuje jinak. Dalším problémem, který je třeba pro takovéto čachrování s čísly brát v úvahu je, že vyspělé země dosahly ideálního poměru mezi potřebnou kalorickou hodnotou a vyodukovanymi potravinami až zhruba deset let po WWII. Z toho je IMHO patrné, že úvahy o fiskální pasti jsou přeceněné (resp. jedním z mnoha pohledů), protože např. před velkou krizí rozhodně nebyl problém ve fiskální politice, přesto chudoba existovala. Důvody zde jmenované podporují pouze jednu z mnoha teorií, navíc nerespektují poznatek, že každé období i společenství si stanovuje svoje kritéria chudoby, toto individuální pojetí je zde nahrazeno jednostranným pojetím.
Za další chudoba není definována jako hmotný nedostatek, ale jako neuspokojení základních životních potřev, čímž se projeví právě vysoce společensky individuální ráz chudoby, protože jiné hledisko platí pro domorodé kmeny na Papui, jiné pro žebravé svaté muže v Indii, jiné pro Somálsko a jiné třeba pro západní Evropu. Vrba 22:33, 2. 9. 2007 (UTC)
V České republice existuje pouze chudoba neohrožující život člověka...
A co jsou umrzlí bezdomovci?