Diskuse:Antisemitismus

myslim, ze se tu patla dohromady nekolik veci. zidovstvi muze znamenat nabozenstvi, muze znamenat narodnost, muze oznacovat nabozenskou prislusnost předku, muze znamenat "rasu". ja bych ten pojem vyhradil pro posledni pripad. Chomsky nepochybne opovrhuje pejzatymi reakcionari - to zdaleka nemusi znamenat, ze opovrhuje sam sebou, vzdyt on k te skupine rozhodne nepatri. ja mam take mezi predky katoliky, nemam rad katolickou cirkev - znamena to snad, ze bych nemel rad sam sebe? ale vubec ne. --Jvano 06:55, 23. 8. 2005 (UTC)

Obrázky nacistické propagandy

Obrázek byl zde i na anglické Wikipedii označen jako postrádající zdroj (Šablona:No source). Následně se na anglické části objevilo vysvětlení a obrázek byl vrácen do článku en:Anti-Semitism. Vzhledem k tomu, že byl odstraněn i ze zdejšího článku a smazán, nahrál jsem ho znovu s příslušnými informacemi a označil ho nově vytvořenou šablonou Šablona:PD-because. --Aleš Tošovský 07:21, 8. 8. 2006 (UTC)

Rozdělení článku

Na anglické Wikipeii byl článek rozdělen na části: en:Anti-Semitism » en:Racial anti-Semitism a en:New anti-Semitism. Tady zatím prosím nedělit, dokud nebude dokončená alespoň podstatná část překladu. Znesnadňovalo by to konečnou korekturu. Díky. --Aleš Tošovský 09:44, 11. 10. 2006 (UTC)

Útok na křesťanství

Zdá se mi, že se v tomto článku úmyslně napadá křesťanství bez toho, aby byly uvedeny protiargumenty. Uvědomme si, že naše dějiny byly úmyslně zkreslovány tak, aby byla katolická církev ve špatném světle. Mám za to, že je tento článek subjektivní. – Tento příspěvek přidal Vasek7,20:59, 13. 5. 2007 SE(L)Č

Co konkrétně se Vám nezdá? Můžete uvést nějakýý příklad nebo více příkladů? --Luděk 19:14, 13. 5. 2007 (UTC)

Jednak ad Luděk, jednak, s tím se musíte smířit, protože kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost atd. Wikipedie se musí přidržovat objektivní a důvěryhodnými zdroji podepřené skutečnosti. Jinak: editujte s odvahou za zachování principu NPOV. Váš --Mostly Harmless 08:09, 14. 5. 2007 (UTC)

Například "Křížové výpravy byla papežem podporovaná vojenská tažení". To je sice pravda, ale šlo o to, že tamní křesťané byli prodáváni do otroctví. Křížové výpravy byly obranou proti tomu. – Tento příspěvek přidal Vasek7,20:05, 27. 5. 2007 SE(L)Č

Nešlo spíš o získání Božího hrobu a Jeruzaléma do křesťanských rukou? Váš --Váš Mostly Harmless 08:08, 28. 5. 2007 (UTC)

To skutečně nebyl primární důvod, alespoň ne té první křížové, ta reagovala na dobytí města Seldžuckými turky, kteří byli o mnoho krutější než do té doby tam žijící Arabové a na následné vyeskalování situace. Prvotní nápad se vlastně měl zrodit u východních křesťanů, že západní křesťané jim přijdou napomoc. Ve srovnání s následujícími k. výpravami byl alespoň u této výpravy vcelku čestný, u ostatních to bylo horší. viz také křížové výpravy#Příčiny vyhlášení 1. křížové výpravy (potěšilo mne, že to tu je, ale moje poznámka, byla psána ze znalostí na článku nezávislých ;-) ) Reo ⁺ | ^✉ 11:36, 2. 6. 2007 (UTC)

Mno: tamní křesťané byli v Jeruzalémě tolerováni až do doby, než křižáci to město dobyli a místní křesťany pobili. Nejsem si jist, jestli to byl ten správný způsob obrany. --Postrach 08:30, 28. 5. 2007 (UTC)

Také viz článek, byli tolerováni po staletí, ale v souvislosti s válkou mezi Turky a Araby, přestali být tolerováni jakoukoliv muslimslou stranou. Křížová výprava přišla asi 2 dekády po příchodů Turků do oblasti. Reo ⁺ | ^✉ 11:36, 2. 6. 2007 (UTC)

Celá řada křížových výprav byla posílána proti Českým zemím... také se tu prodávali křesťané do otroctví? Křížové výpady byly prosté dobyvačné války římskokatolické církve, nic jiného. Azazel 89.102.239.162 8. 2. 2009, 18:29 (UTC)

Mě tu spíše dlouhou dobu vadila formulace : Křesťanský antisemitismus je "obecně založen" na předpokladu, že židé zavinili smrt Ježíše Krista. Oporou pro takové tvrzení jsou např. slova Písma: A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“

Působí totiž dojmem, že jde o běžný a platný křesťanský předpoklad. Ve středověku byl laickou veřejností skutečně velice často uplatňován, ale ani ve středověku nebyl plně přijímán teology - kteří víru vykládali, takový výklad totiž přímočaře odporuje ne jenom tak nějakým veršům, ale hned celým kapitolám a celkovému smyslu Pavlových epištol.

A to hned ve dvojím duchu,

• 1 Jednak o tom, kdo je zodpovědný za ukřižování. Veškeré křesťanské (myslím tím katolické i pozdněji evangelické - o pravoslavných to nevím) teologie přenášeli vždy zodpovědnost za ukřižování na celé lidstvo a na jednotlivého kajícího se křesťanského hříšníka. Podstatou zdělení je, že podle této teologie Ježíš zemřít musel a viníkem je ten, kvůli němuž se musel obětovat - hřešící křesťan, Tedy nikoliv ten, kdo ho o život fyzicky připravil, ten byl jenom nástrojem - ve smyslu kdyby Ježíš - jakožto Boží syn nemusel a tedy nechtěl zemřít za hříšníky, jistě by se nenechal zabít.
• 2 a za druhé hlavně, jsou tam celé pasáže věnované správným vztahům mezi křesťany a židy, Pavel tam na jednu stranu odsuzuje zatvrzelost židů v odmítání Krista, ale velice emotivně křesťany varuje před povyšováním se nad nimi. (Schválně si přečtěte co např Římanům 11 1 překlad jiný překlad (kap.11)). To se prakticky nedá jinak interpretovat. Když někdo chce hlásat opak, tak to už se jen může snažit to mlčky přejít a obejít. Tedy jen tehdy, když už někdo chce židy persekuovat a hledá nepřímé verše jako záminku.

Problém pak, ale není v textech bible a základní věrouce, předcházel mu. Podle některých historiků byl částečně problém v tom, že v době, kdy žili někteří z významných církevních otců na začátku křesťantství, tak a) nestudovali kompletní Bibli, tak jak ji známe my. Ty texty nyní přítomné v NZ byli známé, ale tou dobou ještě nebyli kodifikované do jednoho závazného sborníku. b) Mnozí z C. Otců vycházeli z řeckého prostředí a byli docela antisemicky naladění, byli možná i více ovlivněni řeckou filozofií než apoštolskými texty. [1] Bohužel to bylo všechno v situaci prvotních vnitrocírkevních sporů, kdy se vůči sobě vymezovali křesťané konvertovaní z pohanů a křesťané konvertovaní z židů, dále se církev jako celek bránila častýému napadání z venčí a při tom zřejmě řešila pendlování některých svých členů mezi církví a synagogou. Tito C. Otcové pak byli pro křesťany autoritami, nicméně nikdy ne na úrovni vlastní Bible. Od nich se pak táhne linka s argumenty o bohovraždě, která zůstala v učení do jisté míry vždy přítomná.

Podstatný z tohoto všeho, ale je, jak tedy máme posat vztah křesťanství - antisemitismus. Podle toho co jsem četl ( a vcelku jsem se snažil), byl antisemitismus v křesťanství přítomný přinejmenším v latentní podobě už od doby C. Otců, ale byla to forma nedefinovaná, nepožehnaná autoritami, v době perzekucí a vlastních pogrom převládl lidový prvek, který byl vděčný za každou záminku, kterou si mohl odůvodnit svoje xenofobní chování. Ale teologické autority, byli v tomto smyslu názorově proti proudu, povětšinou ovšem bohužel dosti potichu. V některých případech, jako například při pogromech v raně středověkém Německu Arcibiskup (biskup? už nevím) Kolínský měl být někým, kdo ze své pozice, v té době ojediněle židům zajišťoval útočiště před útoky, masivními pogromami a četl jsem i podobné jiné příběhy, které mě z počátku překvapovaly.

(Teď jsem přišel na to, že v článku toto zmíněno je, a to konkrétně v kapitole Antisemitismus#Křížové výpravy, kteréž doby se mnou zmiňovaný příběh skutečně týkal) vsuvka> Reo On 00:49, 19. 6. 2007 (UTC)

Takhle jsem se sem rozepsal protože mne problematika dost zajímala doma mám přečtený 3 knížky o antisemitismu, 2 o Izraelcích jakožto národu a čítal jsem nesčetně komentářů o vztahu křesťanství - Judaismus/židé/ nebo antisemitismus. , před asi 4 lety jsem byl tzv. živý křesťan a dost aktivní, rozčilovali mě rádoby křesťané na internetu, kteří své ryze antisemické paranoidní výpady OPÍRALI O "OBHAJOBU KŘESŤANSKÝCH HODNOT". Ti "učenci" byli obvykle pro svá tvrzení opřeni o výše uvedený citát nebo některý z přesně limitovaného počtu, které se dají opakovat stále dokola, přestože antisemitická interpretace jde na ně namontovat jen stěžka, jen když to tam člověk vidět chce. Věřte mi, že v přímé diskusi (a několikrát jsem si ji vychutnal) jsem je ve všech případech argumentačně zatlačil do kouta a ve všech případech (no byl jich asi tucet, různí schizoidní američani, němec a holanďan, ne že bych to zvládnul vícekrát) z nich vylezlo, že přestože mluví za křesťany, za křesťanskou společnost apd. tak že oni křesťané nejsou, jsou jen hrdí "obhájci křesťanství" nebo "obhájci křesťanských (tedy tradičních) hodnot" nebo tak něco, přestože nevěří a zbytek bible (ani podstata, - ta už vůbec ne) je nezajímá.

Můj závěr je takový, že pro věřící křesťany jako takové, antisemitismus je nyní zcela tabu, z křesťanského učení opravdu sám nevyplývá a součástí teologického učení nebyl ve větší míře nikdy a ani nemohl, zato křesťanská společnost jako celek byla opravdu velice náchylná na podléhání prudkým xenofobních averzím a v té nejtemnější době to rádi vůči židovské komunitě přikrmovali i kněží. Já vím, že tento můj příspěvek se nebezpečně blíží Vlastnímu výzkumu, právě proto do vlastního textu článku zasahovat asi nebudu, ale možná vám tento názor pomůže vidět další aspekt problematiky.

Reo ⁺ | ^✉ 11:36, 2. 6. 2007 (UTC) P.S. Článek je kvalitní, velice se mi líbí, jen kapitolka Antisemitismus#Antijudaismus v Novém zákoně se snaží říct - implikovat jakoby vliv na antisemitismus vyplýval víceméně už ze samotné podstaty křesťanského učení. Tak tomu není.

Nejsem znalec dějin, jsem zaměřen hlavně na techniku, ale to, co mi na článku vadilo, shrnul velice výstižně a stručně Reo: "antisemitismus vyplýval víceméně už ze samotné podstaty křesťanského učení". Když článek nebude takto vyznívat, budu spokojen. – Tento příspěvek přidal Vasek7, 20:30, 18. 6. 2007 SE(L)Č

Citát "Krev na Vás a Vaše děti..." skutečně viní Židy z vraždy Krista. Smysl bible je ale odpuštění a vykoupení, proto citát vytržený z kontextu může být argumentací k pogromu, samotná Křesťanská věrouka ovšem nikoliv. 213.175.37.98 13:58, 29. 1. 2008 (UTC)

Mně osobně vadí jako těžké POV už nerozlišování křesťanského antijudaismu - nepřátelsví vůči židovské víře (který může být pro křesťana v mnoha oblastech zcela legitimní, ač ho řada lidí poněkud hloupě označí za antisemitismus) a antisemitismu - rasové nenávisti (který jde proti nejzákladnějším pravdám křesťanské víry). Že se ty pojmy opravdu nekryjí, dokazuje např. sv. Maxmilián Kolbe, který byl na jedné straně až přehnaně tvrdým antijudaistou (dnes by mu jeho kázání o zednářích a Židech v řadě zemí vynesla jistě řadu úspěšných žalob od organizací chránících lidská práva), na druhé straně ale za druhé světové války pomohl s útěkem a hledáním úkrytu před nacisty stovkám Židů. Z filosofického hlediska je zde ovšem navíc ještě jeden problém: antijudaismus by se měl především týkat židovského náboženství, ne jeho vyznavačů. --Cinik 10:11, 23. 5. 2008 (UTC)

Ciniku, máte pravdu, ale problém je, že pokud by se to mělo brát podle referencí, tak je v tom naprostý terminologický guláš. Za antisemitismus je označován takřka vše a to jak nacistická nenávist k Židům, púrostý antisemitismus, lidová karikatura Žida, antisionismus, zákaz týrání zvířat při porážce, křesťanský antijudaismus či třeba snaha o křesťanskou misii mezi židy. Na druhé straně označení za antisemitu většina lidí odmítá a to včetně některých z těch, kteří jimi opravdu jsou. Celé to dělení nadepsané formy antisemitismu na náboženský antijudaismus, rasový antisemitismus a nový antisemitismus je nesmyslné, jelikož antijudaismus stojí vedle antisemitismu, i když tyto názory často prolínají, jako samostatný jev a ne jako jeho podskupina. Výraz "nový antisemitismus" je pak jen politická nálepka a mělo by o něm být spíše pojednáno v textech o politických sloganech. --Milan M. 25. 8. 2008, 21:31 (UTC)

Nejsem sice odborník, ale domnívám se, že rozdělení na kategorie jakýsi smysl má. Jde o to, že zmíněné 3 kategorie mají společný původ -- nenávist k Židům. Projevovalo se to vždy v takové formě, jaká byla v dané době přípustná a možná. Když ještě neexistovali rasové teorie, útočilo se na náboženství. Dnes, když rasové teorie nejsou populární a náboženství téměř nikoho nezajímá, útočí se na stát Izrael. Samozřejme, v mnohých případech se může jednat o výhrady vůči náboženství nebo státu, které s nenávistí vůči Židům nemají nic společné, ty ale pod pojem antisemitizmus nepatří.Franp9am 30. 8. 2008, 21:22 (UTC)

1492

Ve Španělsku v roce 1492 katolická Veličenstva Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská vydala Všeobecný edikt o vyhnání židů a mnoho sefardských židů uprchlo do Osmanské říše, případně Izraele. - Do Izraele tedy určitě v roce 1492 nikdo neuprchl, o to bych se i vsadil :-) 213.175.37.98 13:58, 29. 1. 2008 (UTC)

Opraveno, díky za upozornění. --Daniel Baránek 10:48, 23. 5. 2008 (UTC)

Dovolím si upozornit že židovství je v pravém slova smyslu HLAVNĚ náboženství nikoliv rasa nebo národnost (pochybuji že nějaký Izraelec má v pase napsáno Žid...)-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.102.239.162 (diskuse)

Pletete jablka s hruškami. Židovství není jenom náboženství, ale je to i kultura a příslušnost k židovskému národu. Člověk může být Žid aniž by byl věřící. --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 2. 2009, 19:19 (UTC)

Antisemitismus (přesněji: antijudaismus) předkřesťanský

Vůbec ve článku není pojenán, ani zmíněn. Antisemistismus nevznikl jako výsledek náboženské netolerance křesťanů. Už antika byla plná averze k židovství (Strabón aj.). Starověký "antisemitismus" byl výsledkem rozpaků Řeků z mojžíšovských zákonů, zejména z obřízky a zákonů stravovacích; útočil rovněž na nechuť Židů podílet se na antických náboženských kultech a také na semknutost a soudržnost Židů, kterou nežidovské národy vnímali jako výraz pohrdání ostatními, pohrdání celým lidstvem. S pozdravem Vergniaud

Obrázek - San Francisco 2009

Nezdá se mi moc vhodné dávat do článku o antisemitismu obrázek z protestů v San Franciscu roku 2009 "Jews are terrorist". Kouzlem nechtěného ani autor českého popisku nedodržel shodu podmětu s přísudkem, ale o to samozřejmě nejde. Protesty proti bombardování spadají do legitimní kritiky zahraniční politiky každého státu. Izrael není výjimkou. Výrok "Židé jsou terorista/té" by byl jistě antisemitský, kdyby ovšem Izrael neměl zákonem stanovenou nulovou nežidovskou imigraci. Těžko tudíž mohl Gazu bombardovat někdo jiný než "Židé" (asi se shodneme, že palestinské obyvatelstvo Izraele by o tom rozhodlo jen stěží). Ten výrok je sice expresívní a nepřesný (např. zahrnuje i Židy/židy s jiným občanstvím), ale řekl bych že v stále rámci parametrů. Když dnes někdo řekne: Rusové/Číňané/Korejci jsou nebezpečím pro svět, tak se to také jako diskriminace obvykle nebere. Doporučuji obrázek smazat, prozatím jen opravena ta shoda Po. s Přs. v komentáři.--Upíří historik (diskuse) 15. 6. 2018, 16:27 (CEST)

Zrovna tak tam nepatří fotka Mein Kampf v knihkupectví, o čem ta má vypovídat? A vůbec celá „Galerie“ je nepatřičná, toto není typ článku, kde pár obrázků co se nevešly do textu zaokrouhlí sumu informací. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 6. 2018, 16:55 (CEST)

Absolutní souhlas! Navíc, kdo Mein Kampf četl, ví, že antisemitská politika nacionálního socialismu čerpala z řady zdrojů, ale z Mein Kampfu to moc nešlo. Adolf Hitler se v té knize držel v tomto směru dost zpátky. Pokud už vůbec Galerii, tak opravdu jen jasně antisemitské výjevy, které nějak tematizují stereotipy o židech (náboženské) nebo Židech (etnikum). Jinak je plakátový bulvár. Děkuji a s pozdravem--Upíří historik (diskuse) 15. 6. 2018, 17:06 (CEST)

8.1.1 Česká republika

"nicméně nejvíce antisemitských incidentů se odehrávají v českých muslimských a katolických komunitách. Nejvýraznějším antisemitismem na české scéně je antisemitismus levicový – tzn. otevřený odpor vzniku izraelského státu."

To jako myslíte vážně? Je snad obecně známo, že antisemitismus je přítomen především u krajně-pravicově smýšlejících lidí, zatímco levice proti antisemitismu otevřeně bojuje. A snad muslimové a židé jsou právě ty dvě komunity, které čelí ze strany krajní pravice největším útokům, tak o jaké nevraživosti muslimů vůči židům je tu řeč? Celá zmíněná pasáž vypadá jako by ji psal právě nějaký vyznavač krajní pravice, a to s cílem zaútočit na levici a na muslimy. Že krajní pravice dokáže předstírat, že jí jde o dobro těch, které ve skutečnosti nenávidí (obviňování jiných z antisemitismu), dle toho jak se jí to hodí, je snad také již známý fakt a toto je jeho ukázkový příklad. Vážně tu chcete takové tvrzení nechat?

Dash3698 (diskuse) 25. 12. 2020, 17:27 (CET)