Diskuse:Řeporyje

nesouhlasím se sloučením --Kirk 23:33, 20. 2. 2007 (UTC)

Jak to je se vznikem severní hranice městské části?

Jestliže Řeporyje se Zadní Kopaninou tvořily někdy obec Řeporyje, tak co vedlo k tomu, že se severní hranice městské části odchýlila od hranice původní obce? Vždyť obce připojené k Praze po roce 1974 měly i nadála vlastní MNV, ne? Ať prosím někdo zapracuje do článku příslušné pasáže. Děkuji. --Kirk 1. 10. 2010, 16:23 (UTC)

Železniční trať

K uvedenému popisu o zřízení železnice přes Řeporyje do Berouna chci doplnit, že trať přes Řeporyje prvně vedla ze Smíchova přes Most až do Moldavy (1871-1874), šlo o tzv. Pražsko-duchcovskou dráhu. Spojení z dnešní Rudné na Beroun tak vzniklo až následně. (hzdenek)

Opraveno. O Pražsko-duchcovské dráze je tu článek, odkázal jsem na něj. Takové úpravy můžete zkusit i sám. --109.80.233.174 20. 4. 2012, 09:27 (UTC)

německý název Řepora

Německý název Řeporyjí byl do roku 1939 Řepora s "ř", viz např. Lotos, Mapy.cz, Vývoj zeměpisných názvů na našem území. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 62.168.13.101 (diskuse • bloky) 8. 6. 2020, 00:16‎ (CE(S)T)

Zajímavé. Když tedy za Rakouska-Uherska docházelo k nedokonalému úřednímu poněmčování (i vč. zachování ř), jak uvádí poslední zdroj, dají se takové názvy označit za německé? Navíc, „Řepora“ v posledním zdroji není. A zde se uvádí, že se používaly lidové zkráceniny jako „Řepory“: Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 1, s. 24 – Řeporyje. —Mykhal (diskuse) 8. 6. 2020, 07:59 (CEST)

1) Německé (rakouské) názvy jsou německé i s háčky a mohly znít stejně v češtině a němčině. 2) O počeštění (Bruntál) nebo poněmčení (Radlitz) se mluví, když je řeč o původu názvu. 3) Článek v časopise Naše řeč je o českém názvu, nikoliv o německém názvu. 62.168.13.101 8. 6. 2020, 10:49 (CEST)