Deljatyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Deljatyn
Deljatyn – znak
znak
Deljatyn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška423 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastIvanofrankivská
RajónNadvirenský
Deljatyn
Deljatyn
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel8 386 (2019)[1]
Správa
PSČ78442
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deljatyn (ukrajinsky Делятин, rusky ДелятинDěljatin, polsky Delatyn) je sídlo městského typu v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. K roku 2011 v něm žilo přes osm tisíc obyvatel.

Poloha a doprava[editovat | editovat zdroj]

Deljatyn leží ve východním předhůří Karpat při ústí Ljubyžni do Prutu, levého přítoku Dunaje.

Ve městě je nádraží na železniční trati Marmarošská Sihoť – Ivano-Frankivsk, na kterou zde navazuje železniční trať Deljatyn – Stepanivka.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Deljatynu je z roku 1400. Do roku 1772 byl součástí Ruského vojvodství Koruny polského království. Pak byl do roku 1918 součástí rakouské Haliče. Po konci první světové války připadl do druhé Polské republiky, kde byl od roku 1921 součástí Stanislavského vojvodství.

Za druhé světové války jej nejprve obsadil Sovětský svaz a následně nacistické Německo, kde patřil v letech 1941 až 1944 do Haličského distriktu.

V roce 1945 po konci druhé světové války se se Deljatyn stal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V roce 1961 byl přejmenován na Diljatyn (Ділятин) a v roce 1989 zpět. Od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.

V březnu 2022 v rámci v rámci rusko-ukrajinské války ohlásilo Rusko úspěšný zásah vojenského skladu u Deljatynu střelou Ch-47M2 Kinžal.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deljatyn na německé Wikipedii.

  1. Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2019 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. červen 2019. Dostupné online. [cit. 2019-06-25].
  2. ŠVAMBERK, Alex. Vypálení Kinžalu na Ukrajině: hlavně show, test a varování. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-20 [cit. 2022-8-9]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]