Dům U zlaté hvězdy (Olomouc)
Dům U zlaté hvězdy | |
---|---|
Měšťanský dům, k němuž se váže domovní znamení, a to zlatá hvězda | |
Účel stavby | |
obytný dům, reprezentativní budova města Olomouce | |
Poloha | |
Adresa | Olomouc, Česko |
Ulice | Školní |
Souřadnice | 49°35′37,25″ s. š., 17°15′8,24″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 13614/8-3611 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům U zlaté hvězdy v Olomouci se nachází na Horním náměstí čp. 202. Patřil mezi právovárečné domy a uzavíral skupinu 15 domů označovaných „Pod bohatými krámy“. Znamení U zlaté hvězdy je poprvé zmiňováno roku 1807, ovšem později z domu zmizelo a jeho tehdejší přesná podoba není známa.[1][2] Znovu bylo obnoveno roku 2006, kdy byla na průčelí umístěna keramická hvězda zlaté barvy Jany Bébarové.[3][4]Dům U zlaté hvězdy patří mezi kulturní památky.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověký kupecký dům s podloubím je v písemných pramenech poprvé zmiňován roku 1549.[1] [2] Zůstaly zachovány gotické sklepy s valenou klenbou a malým kamenným portálem. V roce 1557 dům koupil Jan Hirsch, senátor a bývalý purkmistr.[2] Někdy po roce 1558 byl dům renesančně přestavěn a rozšířen, o čemž svědčí dochované segmenty ve dvorním traktu. Kamenné konzoly, z nichž jednu podepírá šroubovitě stočený sloupek, byly zřejmě součástí dřevěného ochozu ve dvoře. Jeho majiteli byli významné osobnosti města, jako byl např. královský rychtář Jiří Biretta z Brandenfelsu. [2][6] V roce 1724 dům koupil obchodník Peter Paul Pino a přistoupil k jeho přestavbě. [1] Další úpravy byly provedeny v polovině 18. století. Překlenutím Školní uličky došlo ke spojení dvou vedlejších budov, bylo upraveno průčelí do náměstí se šesti okenními osami a atikou. Dvoupatrová fasáda byla členěna pilastry zakončenými sedmi kamennými bustami na atice. Strop v jedné z místností v prvním patře byl vyzdoben bohatou štukovou dekorací. Později bylo uzavřeno podloubí v přízemí domu. [1][6]
Od roku 1908 byla majitelem nemovitosti Erste Olmützer Vereinsbuchdruckerei (první olomoucká asociace knihtiskařů). V roce 1928 byl dům zvýšen o třetí patro, nad které byla přenesena atika s bustami. Autorem projektu byl Heinrich Czechner. [1][6] Přízemí bytového domu bylo upraveno pro obchodní provoz.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dům se nachází na jižní frontě Horního náměstí, jeho boční dlouhé křídlo je orientováno do Školní ulice vedoucí na Michalské návrší. Je dvoupatrové s dvanácti okenními osami a hladkou fasádou. Vchod ze Školní ulice vede do chodby zaklenuté křížovými klenbami k novodobému tříramennému schodišti. V průchodu do ulice Školní jsou ve stěně nalezeny a odkryty detaily původní cihlové gotické klenby loubí a profilované okenní pískovcové ostění.[5]
Část směřující do náměstí má tři patra a reprezentativně upravené průčelí se šesti okenními osami. Fasáda v přízemí je členěna pásovou rustikou s částečně přiznanými oblouky původního loubí, v nichž jsou vstupy do prodejních jednotek. Průčelí je členěno pilastry s kompozitními hlavicemi, nad profilovanou korunní římsou je atika s pískovcovými bustami římských vládců. Okna prvního patra jsou orámována členěným štukovým ostěním s profilovanými šambránami a trojúhelnými frontony, v druhém patře římsovými supraportami a v třetím pouze profilovanými šambránami.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 162-164.
- ↑ a b c d NATHER, Vilém. Kronika olomouckých domů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1585-7. S. 300-308.
- ↑ KOLÁŘ, Bohumír. Historická Olomouc opět o trošku zkrásněla a zatraktivněla. www.olomouc.cz [online]. 2007-12-06 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online.
- ↑ GRAČKA, Vladimír; LISICKÁ, Helena; ZÁMEČNÍČEK, Karel. Domovní znamení v Olomouci. Olomouc: Poznání, 2008. ISBN 978-80-86606-80-4. S. 50.
- ↑ a b c měšťanský dům U zlaté hvězdy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c MICHNA, Pavel; HAJN, Jan; KONEČNÝ, Pavel. Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce. Olomouc: Památkový ústav, 1996. ISBN 80-901473-9-9. S. 29-30.