Dům Pod skalou (Jinonice)
| Dům Pod skalou v Jinonicích | |
|---|---|
 Pohled na rodinný dům s vlašským krovem ve starých Jinonicích z ulice „Pod Vavřincem“ | |
| Účel stavby | |
Rodinný dům | |
| Základní informace | |
| Architekti | Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová |
| Výstavba | návrh: 2016; stavba dokončena: 2019 |
| Současný majitel | Nýdrle Michal, Nýdrle Pavla Ing. Ph.D.[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Jinonice, Praha 5,  Česko |
| Ulice | Pod skalou 251/29 |
| Souřadnice | 50°2′50,97″ s. š., 14°21′54,61″ v. d. |
  Dům Pod skalou Dům Pod skalou v Jinonicích na mapě Prahy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodinný dům Pod skalou v Jinonicích s č. p. 251[p 1] je realizací architektonického projektu,[2] jenž se stal vítězným v kategorii „Novostavba“[2] a zároveň byl vyhodnocen jako absolutní vítěz soutěže „Interiér roku 2019“[3][2] V soutěži „Interiér roku 2019“ vystupoval pod označením dům s vlašským krovem v Jinonicích.[2]
Původní stav[editovat | editovat zdroj]
Křižovatka ulic „Pod Vavřincem“ a „Pod skalou“ ve starých Jinonicích vytváří malý plácek oživený starou studnou.[4] V čele tohoto prostoru se původně nacházel opuštěný[5] kamenný dům, jenž byl později neuváženě rozšiřován formou několika drobných přístaveb a nástaveb.[4][2] Ty převyšovaly[4] původní kamenný dům, byly vybudovány ve svažité zahradě, byly v zanedbaném a neobyvatelné stavu[5] a dohromady s původní stavbou vytvářely jakýsi architektonicky a logicky nesourodý konglomerát.[4] Z tohoto původního „stavebního slepence“[4] zůstala zachována jen jeho nejstarší do ulice „Pod Vavřincem“ orientovaná kamenná část.[5][4]
Popis domu[editovat | editovat zdroj]
Projekt nového rodinného domu (tvořeného trojicí relativně samostatných leč vzájemně propojených objektů zasazených do svahu) byl vypracován v roce 2016[4] trojicí architektů (Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová,[4] Veronika Indrová[2]) z pražské kanceláře „Ateliér 111 architekti“[5][2][p 2] a jeho realizace byla dokončena v roce 2019.[4] Nejstarší kamenná část původního objektu tvoří vstupní prostor odkud je možno vystoupat (po minimalisticky pojatém hlavním schodišti[6][7]) do hlavního obytného podlaží.[4] To je tvořeno dvojicí[7] nových objektů,[4] jež mají oba přímou návaznost na prosluněnou svažitou zahradu.[4] (Zahrada je tak od ulice odcloněna hmotou domu,[4] což nabízí dostatek soukromí.[7]) Nejvyšší patro obsahuje dva dětské pokoje[7][4] v podkroví.[4] Níže se nachází malá pracovna, kuchyň, jídelna a obývací prostor.[4] Ve štítové stěně (v líci fasády) je umístěno nápadné velké fixní okno[4] s výhledem do ulice „Pod Vavřincem“. (V případě potřeby lze toto okno zcela zakrýt.[6][7])
Dům pro čtyřčlennou rodinu (s požadavkem na dostatečný prostor a soukromí) bylo nutno (v úzké ulici[2]) vtěsnat na stísněný pozemek[3] s nestabilním svahem.[2] Z celkové plochy parcely (251 m2[1]) tvoří zastavěná plocha 193 m2[4] při celkové užitné ploše rodinného domu, která činí 318 m2.[4]
Vnější popis[editovat | editovat zdroj]
Stará jakož i obě nové části rodinného domu jsou zvnějšku sjednoceny shodnou štukovou omítkou,[4] shodnými režnými keramickými taškami na střechách[4][2] a celek je pak tvarem i materiálovým řešením přizpůsoben okolní zástavbě,[4] od níž se ovšem poněkud liší určitým minimalistickým pojetím.[2][4]
Vnitřní popis[editovat | editovat zdroj]
Koncepce domu[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní prosvětlené prostory domu (docílené prosklenými plochami)[3] vytváří jednoduchý, čistý dojem[3] umocněný i tím, že z každého obývacího prostoru je průhled do zahrady s bazénem,[3] což vytváří koncept vesnického charakteru a klidné pohody[2] uprostřed rušného velkoměsta[3] s potřebnou a snadno dostupnou dopravní infrastrukturou[2] i dalším městským zázemím.[2]
Schodiště[editovat | editovat zdroj]
Výrazným prvkem domu je především prosklený strop[7] chodby v původní přízemní kamenné části, jenž je spojena schodištěm s horním hlavním obývacím prostorem.[6] Přízemní kamenná část „staré“ budovy byla obnažena až na původní cihlu[2] a obohacena o funkční točité schodiště, jehož bílá kovová konstrukce je vyložena dubovým obkladem.[2] Spojovací chodba s proskleným stropem umožňuje výhled na oba horní „nové“ objekty a se zbývajícím prostorem je sjednocena použitím dubové podlahy.[2]
Dřevo, desky, obklady a dlažby[editovat | editovat zdroj]
Severskou atmosféru vlastního interiéru domu navozuje dominantní použití světlého dřeva[3] (dub, smrk) v jeho přírodní podobě.[2] Za velkým fixním oknem (ve štítu domu) s výhledem do klidné ulice „Pod Vavřincem“ se nachází malé pracovní zákoutí. To bylo navrženo (s ohledem na klid a soukromí) tak, že je snadno oddělitelné od ostatního prostoru za použití posuvné stěny z bělené biodesky.[2] Smrkové biodesky se uplatnily také v případě konstrukce dřevěné stěny s knihovnou.[2] Jejich použití lze nalézt rovněž i v dětských pokojích, které mají svoji půdičku na hraní.[2] Dlažby a obklady v celém interiéru domu Pod skalou sjednocuje použití hexagonálního tvaru evokujícího dojem voskových buněk včelích pláství.[2]
Vlašský krov[editovat | editovat zdroj]
Hlavní obytná místnost domu vytváří dojem výrazné lehkosti i tím, že je otevřená do krovu tzv. vlašské soustavy,[2] jehož použití se stalo i charakteristickým pro označení celého projektu domu (dům s vlašským krovem v Jinonicích) v soutěži „Interiér roku“. Tento jeden z nejstarších typů krovů se původně používal zejména u střech s nízkým sklonem,[2] ale později se uplatňuje i u střech s vyšším sklonem nebo i u domů s obytným podkrovím a to především tam, kde jsou podkrovní prostory záměrně otevřeny až do hřebene střechy s cílem optického zvětšení vnitřního prostoru pod střechou. V případě domu v Jinonicích se vlašské krokve staly i významným interiérovým prvkem.[2][p 3]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Umístění a zhodnocení v soutěži[editovat | editovat zdroj]
Tento „dům s vlašským krovem“ se stal vítězem v kategorii „Novostavba“[2] a zároveň i absolutním vítězem soutěže „Interiér roku 2019“.[3][2] Rodinný dům s vlašským krovem ve starých Jinonicích v Praze ocenila porota soutěže především z pohledu skvělého vyřešení stísněné situace v lokalitě a respektováním genia loci daného místa realizace.[9] Mezi přednosti oceněné stavby porota započítala zejména formální čistotu i praktičnost interiéru a maximální zachování soukromí majitelů domu.[9]
Soutěž[editovat | editovat zdroj]
Slavnostní předávání cen 5. ročníku[9] této soutěže se uskutečnilo 22. září 2020 na mezinárodním kongresu o bydlení, architektuře a designu „Living Forum“ v Centru současného umění DOX.[2] Tato soutěž (založená Petrem Tschakertem[9]) již od roku 2015 každoročně monitoruje a hodnotí vnitřní prostory realizovaných architektonických projektů.[3] V pátém ročníku soutěže „Interiér roku“ (pro rok 2019) vybírala vítěze mezinárodní osmnáctičlenná porota[9] (vedená českým architektem, designérem, bývalým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP) profesorem Jiřím Pelclem) z celkového množství 218 nominovaných projektů interiérů českých a slovenských architektů a interiérových designérů.[2] Záštitu nad 5. ročníkem soutěže „Interiér roku“ poskytli: předseda Senátu, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo kultury, Magistrát hlavního města Prahy a starosta městské části Praha 7.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dům se nachází na adrese: Pod skalou 251/29, 158 00 Praha 5 - Jinonice[1]
- ↑ Atelier 111 architekti vznikl v roce 2007, zakladatelem byl Jiří Weinzettl.[2] Mezi hlavní tvůrce tohoto ateliéru patří trojice: Veronika Indrová, Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl.[2] Kancelář se zaměřuje hlavně na tvorbu bytových a občanských staveb (a to včetně návrhu jejich interiérů) a rovněž i na úpravy městských veřejných prostranství.[2] „Atelier 111 architekti“ má působiště nejen v Praze ale také i v jižních Čechách.[2]
- ↑ Obecně se u dřevěných staveb a srubů používají tyto tři základní typy krovů: vaznicový krov, vazníkový krov a vlašský krov.[8] Posledně jmenovaná tzv. vlašská soustava je jednou z nejstarších a používali ji již staří Římané.[8] V základě jde o vytvoření soustavy plných vazeb se šikmými podpěrami, samotné krokve se kladou vodorovně a jsou podepřeny těmito podpěrami.[8] Vlašské krovy se původně používaly především u střech s nízkými sklony, ale tento typ krovu lze užít i u střech s vyšším sklonem (strmějších) nebo u domů, kde je obytné podkroví.[8] Různě modifikované verze vlašských krovů jsou časté ve srubech.[8] Nosné prvky těchto srubů jsou masivní, tvoří nápadné podhledy, což přispívá k dojmu „bytelné“ srubové konstrukce a zároveň to umocňuje i celkový interiérový dojem.[8] Vlašské krovy tvoří prostory otevřené do hřebenů střech, což opticky zvětšuje vnitřní prostory podkroví.[8] Použití masivní kulatiny v konstrukci podélných krokví umožňuje realizovat střechy s velkými přesahy přes štíty (a to i 150 cm či více).[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Nahlížení do katastru nemovitostí: Informace o pozemku: Obec: Praha [554782]; Katastrální území: Jinonice [728730]; Parcelní číslo: 27; Číslo LV: 727; Výměra [m2]: 251 m2; Mapový list: DKM. Informace o rodinném domě (stavbě), jenž je součástí pozemku: Budova s číslem popisným: Jinonice [490091] (č. p. 251); Stavba stojí na pozemku: p. č. 27; Stavební objekt: č. p. 251; Ulice: „Pod skalou“; Adresní místo: Pod skalou 251/29. Vlastnické právo: Nýdrle Michal, Jednořadá 451/4, Bubeneč, 16000 Praha 6; podíl: 50 %. Vlastnické právo: Nýdrle Pavla Ing. Ph.D., Jednořadá 451/4, Bubeneč, 16000 Praha 6; podíl: 50 %.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag Nejlepší interiér roku 2019: architekti vsadili na dřevo a minimalismus [online]. www idnes cz (bydlení, architektura), 20-09-25 [cit. 2020-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i BEŇOVÁ, Bibiana. Dům, kde budete chtít bydlet. Nahlédněte dovnitř nejkrásnějšího interiéru roku [online]. forbes cz, 2020-09-23 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w ATELIÉR 111 ARCHITEKTI. Rodinný dům ve starých Jinonicích podle návrhu Ateliéru 111 architekti tvoří trojice propojených objektů [online]. www earch cz, 2020-03-04 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MEDKOVÁ, Magdalena. Perla ve starých Jinonicích. Mladá rodina oživila v Praze chátrající stavení. [online]. magazín aktuálne cz, 2020-03-13 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pavla Halamová. „Nadčasový dům v Jinonicích – Pos skalou“ in „Jinonický kurýr“, srpen 2020, číslo 37, ročník VIII (www.jinonickykuryr.cz), strana 3.
- ↑ a b c d e f HALAMOVÁ, Pavla. Dům v Jinonicích (Nadčasový domov ve vyzrálé zástavbě) [online]. archizoom cz, 2020-03-17 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h JAVORSKÝ, David, Ing. (stavitel srubů a roubenek). Který krov je nejvhodnější pro sruby a roubenky? (sekce: Vlašský krov) [online]. www drevostavby cz, 2017-12-05. Článek vyšel v Časopise sruby & roubenky 4/2017. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Nejlepší interiéry roku 2019. Zvítězil dům s vlašským krovem v Praze [online]. www idnes cz, 2020-09-23 [cit. 2020-09-29]. Dostupné online.