Christian Dittmann
| Christian Dittmann | |
|---|---|
| Narození | 1639 Lauenstein–Altenberg, Sasko |
| Úmrtí | 26. prosince 1701 Praha  České království |
| Národnost | saská |
| Povolání | malíř, rytec, kreslíř |
| Děti | Jan Ludvík Dittmann |
| Hnutí | baroko |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Christian Sebastian Dittmann, také Kristián Šebestián Dittmann z Lavensteinu, (kolem 1639 Lauenstein–Altenberg (Sasko) nebo Krupka, 26. prosince 1701 Praha) byl česko-německý malíř a kreslíř období raného baroka v Praze.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z východního Krušnohoří z česko-německého pomezí. Do Prahy přišel po roce 1660, roku 1664 získal městské právo na Starém městě. V roce 1672 se připomíná jako člen staroměstského malířského cechu, od roku 1674 byl členem cechu malostranských malířů. Roku 1692 byl hejtmanem Malé Strany. Téhož roku k němu do učení vstoupili Karl Nathaly a Antonín Mansfeld, [1], dále ještě Pieter Keck a Anton Hybel Pravděpodobně byl otcem malíře Jana Ludvíka Dittmanna, činého v Praze v letech 1716-1727.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Malba[editovat | editovat zdroj]
- Dvanáct obrazů - scén z legendy o sv. Prokopovi, pro kostel Všech svatých na Pražském hradě (1668-1669)
- Čtyři portréty Šternberků (1877) pro zámek v Rychnově nad Kněžnou, později převezeny do Zásmukː Václav Jiří, Jan Václav, Eleonora Marie Klára Šternberková, rozená z Trauttmannsdorfu a Uršula Polyxena ze Šternberka rozená z Martinic (olejomalba poprsí na plechu, na zadní straně erb, jméno portrétovaného a signatura malíře).
- Obraz Zakladatelka a první abatyše Svatojiřského kláštera Mladaː v popředí předává papežskou listinu svému bratrovi Boleslavu II., v pozadí uprostřed scéna z Lateránského paláce, kde papež Mladě předává dvě berlyː jednu pro prvního pražského biskupa a druhou pro ni; v pozadí vpravo Mlada jednu berlu předává biskupu Dětmarovi. Jiřský klášter na Pražském hradě (1673-1675)
- Dva lunetové obrazy pro Dušičkovou (Černínskou) kapli a pro kapli Kinských v poutním ochozu na Svaté Hoře u Příbrami (1677-1678).
- Čtyři oltářní obrazy pro kostel sv. Mikuláše v Lounech již nestihl dokončit a domaloval je J. J. Schlemmer.
- Autoportrét (Národní muzeum v Praze)
Kresby[editovat | editovat zdroj]
- Množství jeho portrétních kreseb posloužilo jako předlohy k mědirytinám, někdy užívaným k ilustraci knih. Vytvářeli je zejména Johann Borcking, Gerard de Groosː (Císař Leopold II. a jeho rodokmen)[2]
- Předlohy ilustrací pro Johanna Ulricha Krauseː Knížecí zrcadlo ("Fürstenspiegel") Johanna Jakoba von Weingarten z roku 1673.[3]
- Kresba interiéru katedrály sv. Víta v Praze při korunovaci rakouského císaře českým králem; rytinu provedl Andreas Matthäus Wolfgang[4]
- Fürsten-Spiegel oder Monarchia deß höchlöblichen Ertz-Hauses Oesterreich... Prag: Bey Johann Arnold von Dobroslawina, 1673.
- Dvě bozetta (trojrozměrné miniatury) oltářů pro kostel sv. Mikuláše v Lounech (Národní muzeum v Praze)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mittheilungen des Erzherzog Rainer-Museums in Brünn Nr. 11, 1914, s. 163.
- ↑ Rakouská národní galerie Belvedere Vídeň
- ↑ H. Saur (editor): Allgemeines Künstlerlexikon, svazek 28, München–Leipzig 2001, s. 23.
- ↑ Památky archaeologické a místopisné roč. 22, 1906-1908, s. 78, příloha 2
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění 3. (Dodatky), Anděla Horová (editorka). Academia Praha 2006, s. 410
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Thieme-Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, svazek 14, Lipsko 1907
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Christian Dittmann
