Chlumecká tabule
| Chlumecká tabule | |
|---|---|
 Hořiněveské lípy | |
| Nejvyšší bod | 352 m n. m. (Na šancích) |
| Rozloha | 552,7 km² |
| Střední výška | 249,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Východolabská tabule |
| Sousední jednotky | Cidlinská tabule Pardubická kotlina Středolabská tabule Orlická tabule Jičínská pahorkatina Železné hory |
| Podřazené jednotky | Velichovecká tabule Libčanská plošina Barchovská plošina Krakovanská tabule Dobřenická plošina Urbanická brána |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sediment, spraš |
| Povodí | Bystřice → Cidlina → Labe |
| Souřadnice | 50°9′45″ s. š., 15°37′54″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-1B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlumecká tabule je geomorfologický podcelek v střední části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové, Trutnov a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kuks a Jaroměř (na severovýchodě), Lázně Bohdaneč (na jihovýchodě), Týnec nad Labem a Kolín (na jihozápadě) a Nechanice (na středozápadě). Zcela uvnitř podcelku leží titulní město Chlumec nad Cidlinou a větší obce Velichovky, Libčany, Všestary, Krakovany a Dobřenice.[1]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Podcelek Chlumecká tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–1B) náleží do celku Východolabská tabule. Dále se člení na šest okrsků: Velichovecká tabule (VIC–1B–1) a Libčanská plošina (VIC–1B–2) na severovýchodě, Barchovská plošina (VIC–1B–3) uprostřed, Krakovanská tabule (VIC–1B–4) na jihozápadě, Dobřenická plošina (VIC–1B–5) a Urbanická brána (VIC–1B–6) na jihu.
Tabule sousedí s dalšími podcelky Východolabské tabule: Cidlinská tabule na severozápadě a Pardubická kotlina na východě a jihu. Dále sousedí s celky Středolabská tabule na jihozápadě, Orlická tabule na severovýchodě, Jičínská pahorkatina na severu a Železné hory na jihu.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Východolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Dobřenické plošiny je Na šancích (352 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Na šancích | 352 | Velichovecká tabule |
| Chlum | 338 | Libčanská plošina |
| Chloumek | 337 | Velichovecká tabule |
| Svíb | 331 | Libčanská plošina |
| Hořiněveské lípy | 320 | Libčanská plošina |
| Hořička | 312 | Velichovecká tabule |
| Libiny | 309 | Velichovecká tabule |
| Jehlický vrch | 302 | Libčanská plošina |
| Prašivka | 301 | Velichovecká tabule |
| Velká Dorota | 292 | Dobřenická plošina |
| Lhotáček | 290 | Dobřenická plošina |
| Soudný | 288 | Dobřenická plošina |
| Chlum | 284 | Barchovská plošina |
| Homole | 279 | Krakovanská tabule |
| Kozí hůra | 272 | Krakovanská tabule |
| Dománovický vrch | 269 | Krakovanská tabule |
| Tátrum | 263 | Dobřenická plošina |
| Sušina | 259 | Dobřenická plošina |
| Chlumec | 257 | Krakovanská tabule |
| Oktaviánov | 225 | Urbanická brána |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Chlumecká tabule na Mapy.cz
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
