Cháchov
| Cháchov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Rokycany |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′18″ s. š., 13°33′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Rokycany (30,98 km²) |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
  Cháchov | |
| Další údaje | |
| Kód památky | 105566 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cháchov je zaniklá středověká vesnice, která stávala v jihozápadním cípu katastrálního území Rokycany. Osídlena byla od druhé poloviny třináctého století do patnáctého století, kdy zpustla a nebyla obnovena. Pozůstatky vesnice jsou od roku 2015 chráněny jako kulturní památka.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice zněl původně snad Háchov a byl odvozen pravděpodobně ze jména Havel, respektive jeho zkratek Hach, Hácha nebo Hašek. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Chachow (1379, 1412), Chachov (1454) a w Chachowie (1545).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379. Podle archeologických nálezů ves vznikla pravděpodobně už ve druhé polovině třináctého století, ale většina nalezené keramiky pochází ze čtrnáctého až první poloviny patnáctého století.[3]
Podle zprávy z roku 1379 platil pan Vilém ze svých vesnic Cháchov a Mokrouše generální berni ve výši devět hřiven stříbra.[4] Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století vesnici vlastnil Jenec z Čachrova, který ji v roce 1412 prodal pražské kapitule.[5] Roku 1420 byl Cháchov mezi vesnicemi, které král Zikmund Lucemburský zastavil Bohuslavovi z Rýzmberka a z Janovic.[6] Někdy během husitských válek nebo v době válek za krále Jiřího z Poděbrad vesnice zpustla.[3] Roku 1493 sice patřila Mikuláši a Janovi Bohuchvalům z Hrádku, ale byla uváděna jako pustá. Další zápisy o pusté vsi Cháchov pochází z let 1542 a 1545.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vesnice stávala na severním úpatí vrchu Maršál ve Švihovské vrchovině.[4] Měla trojúhelníkový nebo lichoběžníkový půdorys a domy obklopovaly ústřední náves. Podle terénního průzkumu v ní stálo devět usedlostí, a řadila se tak ke středně velkým vesnicím.[7] Šířka usedlostí se pohybovala od 35 do 45 metrů.[8] Domy měly nejspíše dřevohlinitou konstrukci, která stávala na kamenné podezdívce, ale některé objekty byly zděné a v jejich konstrukci se kromě kamene uplatňovaly cihly.[3] V severovýchodní části vsi snad stával hospodářský dvůr.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zaniklá ves Cháchov. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Cháchov, s. 3–4.
- ↑ a b c VAŘEKA, Pavel; BURAČINSKÁ, Miroslava; ROŽMBERSKÝ, Petr; VESELÁ, Renata. Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku. Příprava vydání Pavel Vařeka, Petr Rožmberský. Díl II. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zaniklá ves Cháchov, s. 25. Dále jen Archeologie zaniklých vesnic II (2008).
- ↑ a b c Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 3.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. S. 266. Dále jen Sedláček (1893).
- ↑ Sedláček (1893), s. 63.
- ↑ Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 24.
- ↑ a b Archeologie zaniklých vesnic II (2008), s. 23.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VAŘEKA, Pavel; BURAČINSKÁ, Miroslava; ROŽMBERSKÝ, Petr; VESELÁ, Renata. Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku. Příprava vydání Pavel Vařeka, Petr Rožmberský. Díl II. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2008. 146 s. ISBN 978-80-87170-03-8. Kapitola Zaniklá ves Cháchov, s. 3–25.
