Carl Wurzbach-Tannenberg
| Carl Wurzbach-Tannenberg | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Poslanec Kraňského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1871 | |
| Zemský hejtman Kraňska | |
| Ve funkci: 15. listopadu 1866 – 1871 | |
| Zemský prezident Kraňska | |
| Ve funkci: 19. května 1871 – 27. června 1872 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 28. října 1809 Lublaň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. května 1886 Lublaň  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Maximilian von Wurzbach-Tannenberg a Josefina Wurzbachová z Tannenbergu |
| Příbuzní | Constantin von Wurzbach, Erasmus von Wurzbach-Tannenberg, August von Wurzbach-Tannenberg, Julius von Wurzbach-Tannenberg, Maria von Wurzbach-Tannenberg, Maximilian von Wurzbach-Tannenberg junior a Samuel von Wurzbach-Tannenberg (sourozenci) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Carl Wurzbach-Tannenberg (28. října 1809 Lublaň – 16. května 1886 Lublaň[1]) byl rakouský politik z Kraňska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, zemský hejtman Kraňska, později kraňský zemský prezident.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl právník Maxmilian Wurzbach-Tannenberg, matkou byla Josefa Pinterová. Vystudoval v letech 1820–1825 gymnázium a v letech 1826–1827 filozofii v Lublani. Pak studoval na Vídeňské univerzitě, kde 4. prosince 1832 získal doktorát z filozofie a 29. července 1833 i titul doktora práv. Od 2. května 1833 dlouhodobě působil v Zemědělské společnosti v Lublani (v letech 1869–1886 byl jejím předsedou). Jako statkář se zasazoval o rozvoj zemědělství. Od roku 1852 byl rovněž členem kraňské spořitelny. V důsledku zrušení poddanství během revolučního roku 1848 byl následně v roce 1849 jmenován do státní komise pro reformu daní, v níž zasedal do prosince 1853. I později byl opakovaně členem různých odborných komisí zaměřených na systém pozemkových daní.[1][2]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Kraňského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Kraňsko (kurie velkostatkářská).[3] K roku 1861 se uvádí jako náměstek zemského hejtmana a statkář, bytem v Lublani.[4] 9. dubna 1864 na mandát rezignoval, ale již 13. dubna 1864 byl za velkostatkáře opětovně do parlamentu delegován. Zůstal tam pak do konce funkčního období.[2] V Říšské radě se přiklonil k německým liberálům (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). V roce 1863 ovšem přiznal, že jeho mateřštinou byla slovinština a na zemském sněmu v některých otázkách podporoval slovinské jazykové požadavky.[1]
Od 3. dubna 1861 do roku 1866 vykonával funkci náměstka zemského hejtmana a od 15. listopadu 1866 do roku 1871 byl zemským hejtmanem Kraňska (předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy). Pak opustil zemský sněm a 19. května 1871 byl jmenován zemským prezidentem Kraňska (nejvyšší představitel státní správy, v jiných korunních zemích tento post byl nazýván místodržícím). Tento post zastával do roku 1872, kdy rezignoval ze zdravotních důvodů. Rezignaci bylo vyhověno 27. června 1872. Získal zároveň titul barona a opustil aktivní politiku.[2] Coby zemský hejtman i prezident se snažil vyrovnávat s národnostní polarizací v Kraňsku.[2]
Po odchodu z politických funkcí se věnoval správě svého statku[2] a dobročinným aktivitám. Již roku 1866 věnoval takto 6000 zlatých na péči o válečné invalidy.[1] V roce 1862 mu lublaňská obecní rada vydala děkovný list, získal i čestné občanství některých kraňských měst. Odmítal slavizaci a podporoval německé školství a kulturu. V roce 1868 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[2]
Jeho bratrem byl encyklopedista Constantin von Wurzbach.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Carl Wurzbach-Tannenberg [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b c d e f g Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 59. Wien: [s.n.], 1890. Dostupné online. Kapitola Wurzbach-Tannenberg, Karl Freiherr, s. 23. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=153
