Boleslav II. Malý

Boleslav II. Malý
Boleslav II. Malý
Narození	květen 1308
Úmrtí	28. července 1368 (ve věku 60 let) nebo 1368 (ve věku 59–60 let); Svídnice
Místo pohřbení	Klášter Křesobor
Povolání	aristokrat
Choť	Anežka Habsburská (od 1338)
Rodiče	Bernard Svídnický a Kunhuta Lokýtkovna
Rod	slezští Piastovci
Příbuzní	Jindřich II. Svídnický, Alžběta Svídnická a Konstancie Svídnická (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav II. Malý často také Bolko II. (1312 – 28. července 1368) byl svídnicko-javorský kníže z dynastie slezských Piastovců, manžel Anežky, dcery rakouského vévody Leopolda I.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bolko II. byl nejstarším synem javorského knížete Bernarda Svídnického a jeho manželky Kunhuty Lokýtkovny, dcery polského krále Vladislava Lokýtka. Stejně jako jeho královský děd Vladislav, také Bolko byl vzrůstem nevysoký - jako už naznačuje jeho přídomek.

Jako mladý jinoch bojoval na straně císaře Ludvíka IV. Bavora v bitvě u Pavie.^[2] Knížetem se Bolko stal v roce 1326 po smrti svého otce. Protože mu bylo teprve čtrnáct let, zpočátku se o vládu dělil se svými dvěma strýci Boleslavem Minsterberským a Jindřichem Javorským, stejně jako se svou matkou. Vlády se plně chopil v roce 1328.^[3] Po smrti strýce Jindřicha získal Javorsko a dostal se tak mezi nejmocnější šlechtu v kraji a jeho knížectví se stalo nejbohatším v celém Slezsku.

V roce 1338 se oženil s Anežkou Habsburskou, dcerou rakouského vévody Leopolda I.

Boleslav vzdoroval mocenskému pronikání českého krále Jana Lucemburského do Slezska, s Lucemburky se ale sblížil formou provdání své neteře Anny za českého krále Karla roku 1353. Tím byl dokončen obrat k Lucemburkům nepřátelského knížete na jejich spojence. Bolkovi se podařilo do konce svého života zůstat suverénním panovníkem. Roku 1356 se i polský král Kazimír III. Veliký zřekl práv na svídnicko-javorské knížectví. V roce 1361 odkoupil od těšínského knížete Přemysla Nošáka Seveřsko a od svého českého zetě získal do doživotní zástavy polovinu Hlohovska se Stínavskem.^[4]

Vzrůstem malý kníže zřejmě zemřel bez dědice 28. července 1368, pochován je v cisterciáckém klášteře v Křešově, nedaleko českých hranic. Správkyní knížectví se stala jeho manželka Anežka.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 91. Dále jen Neznámá země.
↑ Neznámá země, s. 90
↑ Neznámá země, s. 94