Božanovský Špičák
| Božanovský Špičák | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 781 m n. m. |
| Prominence | 117 m ↓ rozc. Machovský kříž[1] |
| Izolace | 3,5 km → Velká Hejšovina |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Broumovské vrchoviny |
| Poznámka | výhled |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Broumovská vrchovina / Polická vrchovina / Polická stupňovina / Broumovské stěny |
| Souřadnice | 50°30′51″ s. š., 16°18′52″ v. d. |
  Božanovský Špičák | |
| Hornina | pískovec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Božanovský Špičák (781[2] m n. m.), nejvyšší vrchol Broumovských stěn, se nachází nedaleko česko-polské státní hranice na katastrálním území obce Suchý Důl v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Vrcholové partie Božanovského Špičáku s četnými skalními útvary jsou součástí národní přírodní památky Polické stěny, která vznikla v roce 2009 vyčleněním z národní přírodní rezervace Broumovské stěny.[3] Uvedená maloplošná chráněná území jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, evropsky významné lokality Broumovské stěny, ptačí oblasti Broumovsko a zároveň také Geoparku Broumovsko.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Vrchol nesl v minulosti na státních mapách více názvů.
V 50. a 60. letech 20. století nesl ve státních mapách měřítka 1 : 5 000 název Špicberk.[5][6] Od dalšího vydání státní mapy v polovině 70. let 20. století do začátku let 90. nesl název Špičák.[7][8] Název Špičák též používaly vojenské topografické mapy z 50. až 70 let 20. století.[9][10]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Božanovský Špičák se nachází na území geomorfologického celku Broumovská vrchovina a je nejjižnějším výběžkem členitého hřebene Broumovských stěn. Jižní skalnatý svah Božanovského Špičáku spadá do Černého dolu, který odděluje Broumovské stěny od polského Národního parku Stolové hory s Velkou a Malou Hejšovinou.[3][11]
Samotné Polické stěny jsou považovány za unikátní geomorfologický útvar v kvádrových pískovcích svrchní křídy. Polické stěny včetně Božanovského Špičáku jsou tvořeny různými formami pseudokrasového reliéfu se skalními plošinami a skalními městy. Typické je složité členění hřbetů s výskytem skalních měst, skalních věží, soutěsek, kaňonů a jeskyní. Pro tuto krajinu jsou charakteristická specifická rostlinná a živočišná společenstva se zbytky přirozených lesních ekosystémů.[4]
V masívu Božanovského Špičáku se vyskytují skály nejrůznějších tvarů, včetně mnoha skalních hřibů,[12] skalních mís a různých typů škrapů. Podle tvaru skal, připomínajících nejrůznější zvířata, se vrcholovým partiím Božanovského Špičáku přezdívá Kamenná ZOO.[13]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Vrcholové partie včetně nejvyššího bodu Božanovského Špičáku obchází žlutě značená turistická stezka, která směrem na západ pokračuje do Bludiště a dále pak na jih k Machovské Lhotě. Z druhé strany od osady Slavný, části obce Suchý Důl, vede k rozcestí u Pánova kříže na severním úpatí Božanovského Špičáku tzv. Kamenná cesta neboli Hřebenovka, která je opatřená červeným turistickým značením a zároveň slouží jako cyklotrasa č. 4001. Hraniční přechod do Polska Machovský kříž/Pasterka je od jižního rozcestí pod Božanovským Špičákem vzdálený po červené Hřebenovce zhruba 600 metrů.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mapy.cz: Turistická mapa: Národní přírodní památka Polické stěny [online]. Seznam.cz [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Polické stěny [online]. AOPK ČR [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. Státní zeměměřický a kartografický ústav, 1952 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. 2. vyd. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1964 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. 2. vyd. Český úřad geodetický a kartografický, 1976 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa odvozená 1 : 5 000, m.l. Broumov 1-6 [online]. Česká úřad geodetický a kartografický, 1991 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapa v měřítku 1 : 25 000, m.l. M_33_57_B_c [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapa v měřítku 1 : 10 000, m.l. M_33_57_B_c_4 [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1970 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Božanovský Špičák - výhledy a kamenná ZOO v Broumovských stěnách [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Skalní hřiby u Slavného [online]. kladskepomezi.cz [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Božanovský Špičák [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.