Bezovka (hostinec)
| Bezovka | |
|---|---|
.jpg) dochovaná vila z původního areálu hostince Bezovka | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Architekt | Josef Kalkus |
| Výstavba | 1876 |
| Přestavba | 1908 |
| Zánik | 1936 |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p.586, Praha 3 - Žižkov,  Česko |
| Ulice | Prokopova |
| Souřadnice | 50°5′5,27″ s. š., 14°27′20,58″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 51977/1-2287 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezovka (Fliedermühle) je zaniklý hostinec a bývalý mlýn v Praze 3-Žižkově. Původně stál pod západním svahem vrchu svatého Kříže na konci Prokopovy ulice v místech křižovatky s ulicí Rokycanova. Byl zbořen kvůli průtahu Prokopovy ulice ve směru k Olšanům.[1] Přibližně 70 metrů východně od místa zaniklé hlavní budovy se nachází jediná dochovaná stavba areálu – dvoupatrová vila, která je chráněna jako kulturní památka České republiky. [2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Fliedermühle býval vodní mlýn se zájezdní hospodou. Ještě v polovině 19. století stál na severozápadní straně malého průtočného rybníka, ze kterého vytékal potok tekoucí do Vltavy přes Karlín. Ve 2. polovině 19. století jej majitel, olšanský statkář Güttling, výrazně přestavěl podle vzoru vídeňských a berlínských zahradních zábavních podniků. Novou patrovou stavbu navrhl a roku 1876 realizoval pražský stavitel Josef Kalkus. Na okolních pozemcích hostince vznikla velká zahrada, z rybníka parkové jezírko uprostřed. Vlastníkem pozemků a provozovatelem hostince byl do roku 1908 Karel Cífka (hoteliér).
Od roku 1883 od hostince vedla první ze čtyř koněspřežných tratí na Staroměstské a Malostranské náměstí. Se svým putovním biografem zde deset dní v březnu roku 1904 hostoval průkopník kinematografie Dismas Šlambor, alias Viktor Ponrepo.
Spolková činnost[editovat | editovat zdroj]
Hostinec vykoupil roku 1908 Výbor rady Žižkova a budovu nechal přestavět, zejména rozšířit taneční sál. V Bezovce se konaly bály, maškarní plesy a taneční zábavy a pořádaly se zde výstavy. Prostory se využívaly také jako tělocvična pro Dělnickou tělovýchovnou jednotu. V zadním traktu bývala nějaký čas mateřská škola, v 1. patře měl svoji dílnu varhanář Emanuel Štěpán Petr. Na zahradě se promítalo v letním kině, pořádaly se ohňostroje a závody v balonovém létání.
Hostinec sloužil také jako místo pro spolkové schůze a shromáždění. Například v září roku 1917 se zde konala schůze Sociální demokracie, při které nacionalisté napadli Bohumila Šmerala.
Zánik[editovat | editovat zdroj]
Hostinec byl zbořen roku 1936 při prodloužení Prokopovy ulice směrem k Olšanům. Dochoval se pouze dvoupatrový dům stojící východně od křižovatky Prokopovy a Rokycanovy ulice.
Nedaleko Bezovky se nachází Protiatomový bunkr Parukářka – protiatomový kryt v podzemí vrchu svatého Kříže, vybudovaný v letech 1950–1955.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2002-05-22]. Identifikátor záznamu 472092 : venkovská usedlost Bezovka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 26–28.
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S 35–36.
- Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. Kapitola 6. Nejstarší a nejznámější usedlosti. S. 13–14. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezovka na Wikimedia Commons - Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko 1:12000, 1907, Brož, Josef. Městská knihovna v Praze.
- Proměny Prahy 3: Bezovka – ztracená dominanta Prokopovy. In: Žižkovské listy. 02.02.2017.
- Mlýn Bezovka; Fliedermühle, Vodní mlýny, Rudolf Šimek, Jan Škoda
