Banahaw

Banahaw
	Banahaw (vpravo) a San Cristobal (vlevo).
Vrchol	2 170 m n. m.
Prominence	1 919 m ↓
Izolace	104 km → Mount Halcon
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Filipíny
Souřadnice	14°4′ s. š., 121°29′ v. d.
	Banahaw
Typ	Vulkanický komplex
Erupce	1909 (?)
Hornina	andezit, čedič, dacit
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banahaw je aktivní sopka na filipínském ostrově Luzon. S výškou 2 170 m je nejvyšší horou provincií Laguna a Quezon. Její území patří do chráněné přírodní památky Banahaw – San Cristobal, dosahující rozlohy 109 km². V současnosti je sopka nečinná, k poslední erupci došlo roku 1909, ale panují o ní pochybnosti.^[1]^[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Převážně andezitový vulkanický komplex se skládá z několika vrcholů (San Cristobal, Banahaw de Lucban, Buho Masalakot Domes a Mayabobo) z nichž nejvyšší je právě Banahaw. Dále se v lokalitě vyskytují maary (jezera Dagatan a Ticab), včetně termálních i netermálních pramenů (Tiaong-San Pablo, Bakia, Sampaloc, Mainit a Cagsiay).

Banahaw jizví kráter s rozměry 3,5 × 1,5 km a hloubkou 210 m. Jeho jižní okraj je přerušen, což možná způsobila erupce roku 1730. Předtím se v kráteru rozkládalo jezero] a jeho zánik způsobil povodně, které zničily město Sariaya.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Sopka je poutní lokalita. Místní obyvatele věří, že hora je svaté a duchovně nabité místo. Za posvátné považují také její okolí, včetně pramenů, jejichž voda má údajně blahodárné účinky.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Banahaw kromě poutníků vyhledávají také horolezci. Ročně jí navštíví až několik tisíc. K sopce se dá dostat čtyřmi různými stezkami, vedoucí například z Dolores, Sariaya a Quezon City. Nejčastěji využívanými stezkami jsou Cristalino a Tatlong Tangke. Celková cesta v průměru trvá 5 až 9 hodin. Na vrcholu hory se rozkládá několik vyhlídek, označené jako Durungawan I, II a III. Dalšími vyhledávanými místy jsou jeskyně Kuweba ng Diyos Ama nebo pramen v Brgy.

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Díky neustálé horolezecké aktivitě jsou horské stezky plné odpadu. V březnu 2004 nařídilo ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů pětileté pozastavení turistické činnosti v horách, což zahrnovalo stezky z Dolores a Sariaya. Znovuotevření bylo odloženo a poté bylo naplánováno na březen 2012, ale bylo dále prodlouženo do února 2015. Hora pro turisty zůstává dodnes uzavřená.

Endemická fauna[editovat | editovat zdroj]

Svahy sopky jsou domovem řady endemických druh žab, jako například: Platymantis banahao, Platymantis indeprensus, Platymantis montanus, Platymantis naomii a Platymantis pseudodorsalis.