Assal
| Assal Asal | |
|---|---|
 Jezero Assal, Džibuti | |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Stát |  Džibutsko |
| Regiony | Tadjoura, Dikhil |
  Assal | |
| Zeměpisné souřadnice | 11°39′ s. š., 42°25′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 54 km² |
| Délka | 10 km |
| Šířka | 7 km |
| Objem | 400 mil. m³ |
| Povodí | 900 km² |
| Max. hloubka | > 20 m |
| Ostatní | |
| Typ | sopečné jezero |
| Nadm. výška | −153 m n. m. |
| Sídla | Randa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Assal (francouzsky Lac Assal, arabsky بحيرة عسل) je sopečné jezero v centrální oblasti země Džibutsko, nacházející se z části na území tzv. Tadjoura Region a Dikhil Region. Jezero leží ve výšce 153 m pod úrovní Rudého moře a je to nejnižší bod na africkém kontinentu.[1] Jezero má maximální délku 10 km a největší šířku do 7 km. Celková plocha činí 54 km², přičemž průměrná hloubka je 7,4 m. Celkový objem vody v jezeře je přibližně 400 mil. m³.[2]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Jezero leží poblíž průlivu Bab-al-Mandab, která spojuje Adenský záliv s Rudým mořem. Vyplňuje Assalskou proláklinu, kde se odštěpuje kontinentální africký zlom – Velká příkopová propadlina. Asi 70 km na východ od jezera se nachází hlavní město Džibutska – Džibuti.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Zdroje jezera jsou podpovrchové prameny, které sytí záliv Golfe de Tadjoura.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jezero s největším objemem slané vody na světě. Slanost se pohybuje v koncentraci 34,8 %, což je více než koncentrace soli v Mrtvém moři a zhruba 10x slanější než mořská voda.[3] V hloubce 20 metrů byla naměřená dokonce koncentrace 39,8 %. Letní teploty zde dosahují téměř 60° C a spolu s velmi slanou vodou to oblast jezera činí jedním z nejnehostinnějších míst světa.
Jezero je zbarveno velkou paletou odstínů. Vedle sebe zde najdeme bělostné solné pláně, mělké tůňky s tyrkysovou vodou a na hladině zbarvené minerály, od světle fialové přes zelenou či hnědou, leží vějíře soli. Většina vody obsažené v jezeře je původem z Rudého moře, odkud prosakuje puklinami a trhlinami.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé ho Evropané navštívili až počátkem 20. století, ale až po dalších 50 letech tento přírodní jev plně pochopili. Průzkum poskytl vědcům důkazy o pohybu velkých zemských ker – litosférických desek. Zde v místě, kde leží jezero, došlo kdysi k rozdělení kontinentu a následnému oddálení zlomových krajů. Rozšiřující se proláklina se začala plnit vodou. Jezero vzniklo před 1–4 miliony let.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jezero je obklopeno solnou pánví (ve směru západ-severozápad), kde se těží sůl a přepravuje se karavanami do Etiopie.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Satelitní snímek jezera Assal -
Pobřeží jezera -
Kráter jezera Assal
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NĚMEC, Jaromír. Džibuti [online]. Afrika Online, 2012-10-25 [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27.
- ↑ LAKE ASSAL - LOWEST POINT IN AFRICA [online]. Mostpoint [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu. (angličtina)
- ↑ Nejslanější není Mrtvé moře, ale jezero Assal [online]. Naše voda, 2012-08-06 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ BITTERMAN, Mark. Djibouti's Mystery - Salt from Lake Assal [online]. Salt News, 2010-08-28 [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-27. (angličtina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Assal na Wikimedia Commons - (anglicky) Fotografie jezera Assal
