Arquà Petrarca
| Arquà Petrarca | |
|---|---|
 Arquà Petrarca | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°16′ s. š., 11°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| Region | Benátsko |
| Provincie | Padova |
  Arquà Petrarca | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,52 km² |
| Počet obyvatel | 1 860 (2010) |
| Hustota zalidnění | 149 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 0429 |
| PSČ | 35032 |
| Označení vozidel | PD |
| ISTAT | 028005 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arquà Petrarca je italské městečko v oblasti Benátska (italský region Veneto) v provincii Padova.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Toto malebné italské městečko připomíná svým charakterem spíše krajinu Toskánska než Benátska. Rozkládá se mezi Euganejskými vrchy.
Sousední obce: Baone, Galzignano Terme, Monselice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název města[editovat | editovat zdroj]
Název města je odvozen z latinského názvu Arquatum nebo Arquata, který byl v dobách Benátské republiky změněn na Arquada a poté na Arquà. V roce 1868 po připojení Benátska k Italskému království byl název změněn na Arquà Petrarca, na počest italského renesančního literáta Francesca Petrarky, který zde prožil poslední roky svého života a je tady i pochován.
Dějiny města[editovat | editovat zdroj]
- 1000 př. n. l. – usadili se zde Venéti. Přinesli nový život a civilizaci.
- 50 př. n. l. – jako spojenci Římanů v boji proti Galům, Venéti získávají občanství a území Arquatum
- 985 – zdokumentována existence hradu z časů Karla Velikého v Arquě, který v roce 990 poté císař Ota I. Veliký dá jako věno dceři Adě.
- 13. stol. – Arquà pod Padovskou republikou, je sídlem purkmistra. Vesnice se stává městem s typickou zástavbou.
- 1308–1405 – stává se vikářským sídlem.
- 1405 – Arquà se stává částí Benátské republiky až do roku 1797, kdy je Benátsko připojeno k Rakousku-Uhersku
- 1866 – připojeno k Italskému království
Francesco Petrarca[editovat | editovat zdroj]
Francesco Petrarca (1304–1374), básník a literát, se zde usadil v březnu roku 1370 poté, co zde koupil půdu a zrestauroval dům, který se pak stal jeho domovem. Básníkův pobyt však byl jen krátký. Zemřel zde o 4 roky později v den svých 70. narozenin. Byl nalezen mrtev, s hlavou na rozečtené knize. Dnes je v domě umístěno muzeum k jehož nejvzácnějším exponátům patří návštěvní kniha s podpisy W. A. Mozarta nebo lorda Byrona. U místního kostela stojí Petrarcův náhrobek z růžového mramoru. Hrob byl pak několikrát vykraden – dokládá to i fakt, že se při nedávném antropologickém průzkumu zjistilo, že si někdo dokonce odnesl i básníkovu lebku. Lebka, která je totiž v hrobě pohřbena s Petrarcovým tělem, je ženská.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Itálie, severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha, a.s., Praha 2004
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arquà Petrarca na italské Wikipedii.
- I Borghi più belli d'Italia, la guida online ai piccoli centri dell'Italia nascosta Archivováno 30. 4. 2007 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Arquà Petrarca na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arquà Petrarca na Wikimedia Commons
