Aranyho lavička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lavička Jánose Aranyho
Stav v červenci 2019
Stav v červenci 2019
Základní údaje
Rok vzniku1906
Pojmenováno poJános Arany
Popis
Materiálkámen
Umístění
Umístěnív karlovarských lázeňských lesích na rozcestí cest
Odpolední horní, Chopinovy, Findlaterovy aj.
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavička Jánose Aranyho, též známa jako Aranyho lavička, byla v roce 1906 postavena v lázeňských lesích města Karlovy Vary na počest významného lázeňského hosta, maďarského básníka Jánose Aranyho.

János Arany[editovat | editovat zdroj]

Asi rok 1850
Podrobnější informace naleznete v článku János Arany.

János Arany (1817–1882) byl maďarský básník, literární teoretik a překladatel, jedna z nejvýznamnějších postav maďarské literatury. Pocházel z chudé protestantské rodiny. Byl považován za zázračné dítě (již ve 14 letech získal místo pomocného učitele) a přes neutěšené rodinné zázemí se mu dostalo všestranného vzdělání; v dospělosti pak zvládal latinu, řečtinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu. Je autorem mistrovských děl i originálních překladů z těchto jazyků.[1]

János Arany v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

V Karlových Varech býval jedním ze vzácných návštěvníků druhé poloviny 19. století. Na prvním lázeňském pobytu zde byl v roce 1869 a zdejší krajina i lázeňské město mu učarovaly. Již při této návštěvě přeložil do maďarštiny Ódu na Vřídlo Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Byl nadšen úspěšným léčením a přijížděl pak každoročně až do roku 1876. Býval ubytován na Zámeckém vrchu v domě č. 429/4, tedy v blízkosti karlovarských lázeňských lesů, kam často chodíval. Zde vznikla také jeho báseň Toldiho láska (Toldi szerelme)[2], která má přední místo v maďarské literatuře. Arany v básni též popisuje objevení karlovarských pramenů Karlem IV. a vzdává hold těmto léčivým vodám.[3] Dochovala se Aranyho poznámka ke karlovarským léčebným pramenům: „Kdyby vody nebyly lepší než doktoři, byli bychom ztraceni.“[4]

Na domě č. 429/4 na Zámeckém vrchu byla v roce 1957 Jánosi Aranymu odhalena pamětní deska.[3]

Historie lavičky[editovat | editovat zdroj]

Maďarský nápis na opěradle lavičky

Aranyho lavička byla postavena v roce 1906 na počest významného maďarského básníka.[5] Nechal ji zhotovit maďarský host a básníkův obdivovatel Lajos Králik.[6]

Popis lavičky[editovat | editovat zdroj]

Kamenná lavice s nápisem se nachází jihozápadně od města v lázeňských lesích v sedle pod Výšinou přátelství na rozcestí několika lesních cest, mj. Odpolední horní, Chopinovy a Findlaterovy.[5]

Tři objekty u rozcestí – kaple Ecce homo, Chopinův altán a Aranyho lavička

U téhož rozcestí stojí dvě další významné stavby karlovarských lázeňských lesů – kulturní památka kaple Ecce homo z roku 1900 a dřevěný Chopinův altán.

Kaple Ecce homo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kaple Ecce homo (Karlovy Vary, 1900).

Chopinův altán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chopinův altán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. János Arany [online]. Databázeknih.cz, 2008–2020 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  2. KOLMANOVÁ, Simona. Maďarští básnící 19. století v českých překladech. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Karolinum, 2014. 154 s. ISBN 978-80-246-2281-1. S. 54–55. 
  3. a b ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. Kapitola Významné návštěvy v Karlových Varech v minulosti, s. 37–38. 
  4. BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav; MIESSLER, Jan; VYLITA, Břetislav; WIESER, Stanislav; ZAHRADNÍČEK, Luboš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. Kapitola Procházka městem, s. 59–60. 
  5. a b Kaple Ecce homo [online]. Karlovy Vary: Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  6. REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta, s. 32. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽANDA, Václav František. Karlovy Vary, průvodce městem. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 108 s. S. 37–38. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav; JÁCHYMOVSKÝ, Vladislav; MAŠEK, Stanislav; MIESSLER, Jan; VYLITA, Břetislav; WIESER, Stanislav; ZAHRADNÍČEK, Luboš. Karlovy Vary. 1. vyd. Praha: Olympia, 1991. 104 s. S. 59–60. 
  • KOLMANOVÁ, Simona. Maďarští básnící 19. století v českých překladech. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Karolinum, 2014. 154 s. ISBN 978-80-246-2281-1. S. 54–55. 
  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 32. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]