Antonín Šindelář (politik)

Antonín Šindelář
Narození	26. prosince 1896 Praha-Vyšehrad Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. dubna 1955 (ve věku 58 let) Valdice Československo Československo
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Šindelář (26. prosince 1896 Praha-Vyšehrad – 7. dubna 1955 Valdice) byl český politik, podnikatel a stavitel odsouzený v politickém procesu k trestu odnětí svobody ve výši 16 let.

Životopis

Narodil se 26. prosince 1896 v pražském Vyšehradě do rodiny obuvníka Karla Šindeláře a jeho manželky Marie, rozené Šafránkové. Tři roky navštěvoval měšťanskou školu, poté se vyučil řemeslníkem. V roce 1915 začal navštěvovat průmyslovou školu, studium nicméně přerušil již o rok později. V roce 1920 studium úspěšně ukončil. V roce 1921 se mu s jeho ženou Marií narodila dcera Jitka. Byl aktivním členem Sokola a členem rybářského spolku v Praze.

Po přerušení studia sloužil v letech 1916 až 1919 v rakouské armádě, přičemž v období první světové války bojoval na italské frontě. V roce 1920 vstoupil do České strany národně socialistické. V roce 1921 začal pracovat ve stavební firmě, kterou vlastnil jeho bratr Václav Šindelář, později začal podnikat sám. Podílel se mimo jiné na stavbě vilové osady Dobeška. V roce 1932 byl zvolen prvním náměstkem starosty Prahy XV. Po konci druhé světové války se začal ve straně angažovat hlouběji, když se stal okresním důvěrníkem, členem krajského výboru i ústředního výboru strany a členem ústředního národního výboru v hlavním městě.

Po únoru 1948

Po komunistickém převratu mu byl znárodněn majetek. Stal se stavbyvedoucím v Československých stavebních závodech. Zatčen byl v červnu 1950. Obžaloba jej vinila z podílu ne ilegální činnosti národněsocialistické strany a ze spolupráce se skupinou Milady Horákové. Již v červenci 1950 byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání šestnácti let. Zároveň byl zbaven občanských práv a propadnul mu veškerý majetek. V lednu 1951 zemřel jeho bratr Václav krátce poté, co jej navštívil ve věznici Bory. V té byl vězněn do září 1953, kdy byl převezen do věznice v Opavě. V lednu 1955 byl poté převezen do věznice ve Valdicích. Již od nástupu do výkonu trestu byl těžce nemocný, zemřel ve vězeňské nemocnici v dubnu 1955.

Po sametové revoluci byl rehabilitován v roce 1991. V dubnu 2024 byla v jeho bývalém bydlišti instalována pamětní deska.

Odkazy

Reference

Portály: Česko | Historie | Lidé