Alois Libor Šlesinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Libor Šlesinger
Alois Libor Šlesinger (cca 1870)
Alois Libor Šlesinger (cca 1870)
Narození19. října 1806
Ústí nad Orlicí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. února 1893 (ve věku 86 let)
Denver, Colorado
USAUSA USA
Místo pohřbeníDenver
Národnostčesko-americká
Povolánípodnikatel, exulant a osadník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Libor Šlesinger (v angličtině Schlesinger, 19. října 1806 Ústí nad Orlicí[1]24. února 1893 Denver) byl česko-americký podnikatel, politický vězeň Rakouského císařství a pozdější kolonista ve Spojených státech amerických. Je uváděn jako první český přistěhovalec v americkém státě Nebraska, který posléze přesídlil do Denveru v Coloradu. Žil a hospodařil na indiánských teritoriích, obývaných a částečně kontrolovaných jejími původními obyvateli.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ústí nad Orlicí, v městské části Řepka,[2] ve východních Čechách v tkalcovské rodině. Vyučil se tkalcovskému řemeslu, posléze se stal obchodníkem, majitelem tkalcovny v Ústí a skladů v Kutné Hoře a v Praze a váženým ústeckým měšťanem. V Ústi i Praze se zapojil do českého vlasteneckého hnutí, mj. se stal členem spolku Svornost založeného Karlem Havlíčkem Borovským.

Rok 1848 a věznění[editovat | editovat zdroj]

V rámci revolučních událostí roku 1848 a 1849 v Rakouském císařství se 11. března 1848 v Praze zúčastnil Slovanského sjezdu[3] a byl zvolen členem deputace Svatováclavského výboru k císaři Ferdinandu I. V červnu se pak zúčastnil revolučního dění v Praze, které vyvrcholilo tzv. Pražským červnovým povstáním. Na základě své protistátní činnosti byl zatčen a po několik měsíců vězněn[1] na pražských Hradčanech. Vrátil se do Ústí, kde byl však pod dohledem rakouské policie a čelil politickým perzekucím. Roku 1850 odcestoval do Srbska, po návratu byl však zatčen a uvězněn za nedovolnený dovoz knih.[4] Po nějaký čas žil v obci Záměl,[3] nedlouho se rozhodl vycestovat do Spojených států za svobodou a lepšími pracovními příležitostmi.

V USA[editovat | editovat zdroj]

Do zámoří dorazil roku 1856. Jakožto osadník se vydal žít do oblasti amerického Středozápadu a přes Cedar Rapids v Iowě se v dubnu 1857 usadil ve městě Omaha v Nebrasce. Byl prvním osadníkem českého původu v tomto sídle s posléze početnou českou komunitou. Poté začal hospodařit na své farmě 60 mil severně od Omahy.[5] Ta se nacházela na území rezervací domorodých obyvatel prérií, se kterými byl Šlesinger pravidelně v rámci soužití v kontaktu.

Podnikal v transportních službách a jeho firma zajišťovala dopravu mezi městy Omaha a Denver ve státě Colorado. Do Denveru roku 1865 poté přesídlil a, s krátkou přestávkou při pobytu v Pueblu kvůli chovu dobytka, zde strávil zbytek života. Od 60. let 19. století byl dopisovatelem česky psaných novin českoamerických novin.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Alois Libor Šlesinger zemřel 24. února 1893 v Denveru ve věku 86 let a byl zde také pohřben.[6]

V umění[editovat | editovat zdroj]

Volně na motivy Šlesingerových životních osudů vzniklo jedno ze dvou děl společného vydání dobrodružných románů pro mládež pod názvem Jsem Sioux! obsahující romány Melodie proti Siouxům (1982) a Amulet Siouxů (1987), které napsal český spisovatel Otto Janka,[7] jejichž hlavními hrdiny jsou právě A. L. Šlesinger a dále pak Louis Pregler, česko-americký voják americké armády bojující proti indiánům na domorodých teritoriích v Indiánských válkách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Čas běží...: Šlechtici od Orlice III. [online]. 2011-11-29 [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-30. 
  2. JR, Miloslav Rechcigl. Beyond the Sea of Beer: History of Immigration of Bohemians and Czechs to the New World and Their Contributions. [s.l.]: AuthorHouse 1340 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5462-0237-0. (anglicky) Google-Books-ID: Az0_DwAAQBAJ. 
  3. a b Osobnosti regionu :: Libor Alois Schlesinger - OsobnostiRegionu.cz. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  4. Slovan: časopis věnovaný politickým a v°ubec veřejným záležitostem slovanským, zvlášté českým. 1851. [s.l.]: [s.n.] 1364 s. Dostupné online. 
  5. REES, Amanda. The Great Plains Region. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-32733-9. (anglicky) Google-Books-ID: v0MpNai3xdMC. 
  6. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  7. JANKA, Otto. Jsem Sioux!. [s.l.]: Albatros, 1990. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 200.
  • ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. VIII.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]