Alfred Kaleta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred Kaleta
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození25. března 1907
Karviná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1988
Profesepolitik
OceněníŘád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfred Kaleta (25. března 1907[1] Karviná[2]1988[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa polské národnosti, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Karviné na Sovinci v rodině horníka. Mládí prožil mezi havíři. Už jako sedmnáctiletý se roku 1924 účastnil hornické stávky. Byl činný v proletářské tělovýchově (Federace dělnických tělovýchovných jednot). Od roku 1928 byl náčelníkem 55. okrsku Federace proletářské tělovýchovy. V roce 1929 vstoupil do KSČ. Patřil mezi stoupence bolševického křídla strany okolo Klementa Gottwalda. Roku 1933 organizoval stávku na dole Jan Karel v Karviné. V důsledku této stávky byl pak po čtyři roky nezaměstnaný.[2]

Od roku 1938 organizoval spolu s Karolem Śliwkou a dalšími funkcionáři ilegální komunistické hnutí mezi Poláky na Těšínsku. V roce 1942 uprchl do podtatranské oblasti Haliče, kde vstoupil do řad odbojové organizace Armia Ludowa im. Ludwika Waryńskieho. V září 1944 přešel v hodnosti poručíka Armie Ludowé na povstalecké Slovensko, kde působil v sovětském partyzánském oddílu Avangarda. Jeho úkolem bylo vytvořit zpravodajskou síť a získávat informace z oblasti Těšínska a Třineckých železáren. Spojil se s ilegální organizací Tempo, napojenou na KSČ, kterou vedl Gabriel Jurczak. Skupina vydávala české i polské tiskoviny.[2]

Po osvobození spoluzakládal MNV v Karviné a jeho prvním poválečným předsedou (fakticky starostou města). Byl členem předsednictva Krajského výboru KSČ v Ostravě. Spoluzakládal stranický polskojazyčný list Głos Ludu a menšinovou organizaci PZKO. Až do odchodu na penzi pracoval na dole ČSA v Karviné.[2]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. V parlamentních volbách v roce 1946 se za komunisty stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde setrval až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5]

Historik Jiří Friedl ve své studii o volbách v roce 1946 uvádí, že Kaleta se mezi etnickými Poláky na Těšínsku netěšil velké popularitě a v parlamentu pak na podporu polské menšiny nevystupoval. Polská menšina požadovala, aby přední místo na kandidátní listině zaujal redaktor Głosu Ludu Henryk Jasiczek, což se ale nestalo s poukazem na to, že seznam kandidátů již je uzavřen. Kaleta udržoval ovšem styky s polskou ambasádou v Praze, kde v dubnu 1946 jednal s radou Romanem Staniewiczem a informoval ho o údajné kampani proti KSČ na Těšínsku, vedené ostatními stranami. Před volbami se rovněž zasazoval za to, aby obyvatelé Těšínska (zejména polští komunisté) získali osvědčení o státní a národní spolehlivosti, čímž by získali volební právo.[3]

Roku 1966[6] mu byl udělen Řád práce.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alfred Kaleta [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d e MAINKA, Alojzy: Alfred Kaleta, zaloužilý člen KSČ, Těšínsko, 1982, s. 18-19.. www2.muzeumct.cz [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-09. 
  3. a b FRIEDL, Jiří: Češi a Poláci na Těšínsku během parlamentních voleb v roce 1946 [online]. hiu.cas.cz [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  6. Řád Práce [online]. prazskyhradarchiv.cz [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]