Alex Metreveli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alex Metreveli
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Datum narození2. listopadu 1944 (79 let)
Místo narozeníTbilisi, Gruzínská SSR
BydlištěTbilisi, Gruzie
Držení raketypravou rukou
Dvouhra
Poměr zápasů189–97
Nejvyšší umístění9. místo (3. června 1974)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (1972)
French Opensemifinále (1972)
Wimbledonfinále (1973)
US Openčtvrtfinále (1974)
Čtyřhra
Poměr zápasů74–83
Tituly2
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (1973)
French Opensemifinále (1974)
Wimbledon3. kolo (1971, 1972, 1973)
US Open3. kolo (1974)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 23. srpen 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Iraklijevič Metreveli (gruzínsky: ალექსანდრე მეტრეველი; rusky: Александр Ираклиевич Метревели * 2. listopadu 1944, Gruzínská sovětská socialistická republika, dnes Gruzie) je bývalý sovětský profesionální tenista gruzínské národnosti, nejúspěšnější hráč celé sovětské éry.[1]

V roce 1973, kdy došlo k bojkotu osmdesáti jedna hráčů ATP ve Wimbledonu, se probojoval do finále mužské dvouhry, v níž podlehl druhému nasazenému Janu Kodešovi ve třech setech. Finále smíšené čtyřhry si na tomto grandslamu zahrál spolu s Olgou Morozovovou v letech 1968 a 1970, obě finále prohrál.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červnu 1974 na 9. místě.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 se stal mistrem SSSR v kategorii dorostenců. Mezi dospělými triumfoval na mistrovství Sovětského svazu dvanáctkrát ve dvouhře, jedenáctkrát v mužské čtyřhře a šestkrát ve smíšené čtyřhře.

V letech 1970, 1971, 1973, 1975, 1977 a 1978 zvítězil na amatérském mistrovství Evropy. V sovětském daviscupovém týmu debutoval roku 1963.

V letech 1968 a 1970 se probojoval do semifinále mezinárodního mistrovství Itálie, v druhém případě prohrál s Janem Kodešem. Roku 1970 jej naopak porazil v úvodním kole Wimbledonu. V tomto ročníku grandslamu si zahrál finále mixu s Morozovovou. V roce 1971 vyhrál tři turnaje singlu na australské části okruhu. V utkání Davisova poháru mezi ČSSR a SSSR v Praze na Štvanici, kdy československý tým vyhrál 4:1, získal jediný bod výhrou nad Janem Kodešem.

V roce 1977 bojkotoval spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu Pinochetova režimu.[1]

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (3)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Finalista (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Vítěz Výsledek
1973 Wimbledon Česko Jan Kodeš 6–1, 9–8, 6–3

Smíšená čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Finalista (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězové Výsledek
1968 Wimbledon Sovětský svaz Olga Morozovová Austrálie Margaret Courtová
Austrálie Ken Fletcher
6–1, 14–12
1970 Wimbledon Sovětský svaz Olga Morozovová USA Rosie Casalsová
Rumunsko Ilie Năstase
6–3, 4–6, 9–7

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 172

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 172–173

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]