Aleje
| Lovecký zámeček Aleje | |
|---|---|
 Lovecký zámeček Aleje | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Výstavba | 1815-1817 |
| Stavebník | Eduard Collalto |
| Další majitelé | Collaltové |
| Současný majitel | Nadace českého výtvarného umění |
| Poloha | |
| Adresa | Jestřebí 53, Brtnice,  Česko |
| Souřadnice | 49°15′52,56″ s. š., 15°37′46,56″ v. d. |
  Aleje Aleje, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18211/7-4865 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovecký zámeček Aleje (někdy též Jestřebí) byl vystavěn v lesích u Kněžic, v katastrálním území vesnice Jestřebí, místní části Brtnice.[1] Od roku 1972 je objekt kulturní památkou.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1623 bylo zkonfiskované brtnické panství, které předtím patřilo Hynku Brtnickému z Valdštejna, císařem Ferdinandem II. prodáno Collaltům. Vlastní zámeček byl na tomto panství vystavěn v letech 1815 – 1817 knížetem Eduardem III. Collaltem v empírovém slohu. V majetku rodu Collalto e San Salvatore pak zůstal do roku 1945 a sloužil hlavně k lovům, okolní hájovny pak sloužily jako byty hajných. V 30. letech 19. století byla v zámku umístěna meteorologická stanice[3]. V roce 1945 byly statky Collaltů na základě Benešových dekretů zkonfiskovány. Zámeček Aleje byl následně využíván jako rekreační středisko pro výtvarníky a spravoval jej Český fond výtvarných umění (ČFVU).
V 80. letech 20. století prošel zámeček rekonstrukcí, během níž došlo k odstranění některých původních prvků. Naopak přibyly křišťálové lustry, pseudoperské koberce a k vytápění se začaly využívat akumulačky. V sousedství areálu vznikla navíc stodola a dřevěné rekreační chaty.
Po zániku Fondu zdědila zámeček – ovšem bez pozemků – Nadace českého výtvarného umění (NČVU). Teprve v roce 2010 se nadaci podařilo získat také pozemky a mohlo se tak začít s postupnou rekonstrukcí objektu, restaurována byla ústřední dřevěná vežička zámku.
V roce 2022 bylo však oznámeno, že Nadace českého výtvarného umění objekt chce prodat. Od roku 2010 NČVU pouze opravila střechu objektu. V roce 2022 byl nabídnut městům Brtnice a Jihlava, ale ty o zámek zájem nemají.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o ojediněle dochovaný areál empírového loveckého zámečku se čtyřmi hájovnami (dochovaly se tři, ze čtvrté zůstaly jen základy) a dvojicí otevřených polygonálních altánů.
Centrální zámek, stojící na mýtině v průseku lesních cest, je patrová budova s oválným sálem v prvním patře a dvěma pokoji. V přízemí se nacházel deputátní byt revírníka[5].
Okolo ní se nachází lesy s hvězdicí sedmi průseků, tzv. alejí – Stonařovská, Brtničská, Opatovská, Kněžická, Jestřebská (též Brtnická), Zelená a Tabulní – sbíhajících se na mýtinu okolo zámečku. Právě tyto průseky daly tehdejšímu lesnímu komplexu název.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Zámeček je dostupný především alejemi rozbíhajícími se od něj do sedmi směrů. Stonařovská alej jej spojuje se Stonařovem, Tabulní se silnicí II/402 (nedaleko od odpojení silnice II/403 směrem na Stonařov), Jestřebská se silnicí II/402 (od křižovatky směrem k Vísce) a dále s Jestřebím, Kněžická s Kněžicemi, Opatovská s Karlínem a dále s Opatovem, Brtničská s Brtničkou (po polní cestě se dá odbočkou dojít i do Dlouhé Brtnice) a Zelená se silnicí I/38 u Stonařova. Stonařovskou alejí vede cyklostezka 5200 a Tabulní a Opatovskou cyklostezka 5111. Stonařovskou a Zelenou alejí prochází trasa NS Údolím Jihlávky na Aleje.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NČVU / Zámek Jestřebí aneb Aleje. www.ncvu.cz [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-04.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-20]. Identifikátor záznamu 128908 : myslivna Aleje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VEČEŘA, Jan. Domopis Kněžic u Jihlavy.. Jihlava: Národní jednota pro jihozápadní Moravu v Kněžicích, 1937. S. 63.
- ↑ JIRKŮ, František. FOTO: Zámek Aleje jihozápadně od Brtnice je na prodej. Výjimečná stavba je ale zanedbaná. ČRo Vysočina [online]. Český rozhlas, 2022-02-04 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
- ↑ KOUMAR, Jan. Myslivost a lov na statcích Collaltů v Československu (1918-1945). Prameny a studie. 2021, roč. 2021, čís. 69, s. 81–94. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovecký zámeček Aleje na Wikimedia Commons - Aleje na hrady.cz
- Zámek Jestřebí aneb Aleje, ncuv.cz
- Zámek na turistika.cz
