Aksarka
| Aksarka Аксарка | |
|---|---|
.jpg) Aksarka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 66°33′32″ s. š., 67°48′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 13 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Uralský |
| Autonomní okruh | Jamalo-něnecký |
 Jamalo-něnecký autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Aksarka Osada na mapě Jamalo-něneckého autonomního okruhu | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 352 (2021 ▲) |
| Etnické složení | Rusové, Něnci |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 34993 |
| PSČ | 629620 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aksarka (rusky Аксарка) je osada v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku, je správním centrem Přiuralského okresu. Žije zde 4 352 obyvatel (2021).
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Aksarka v překladu z chantštiny znamená Liščí čumák.[2]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Aksarka se nachází na pravém břehu řeky Ob, 52 km východně od Salechardu. Osada se nachází na hranici polárního kruhu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o osadě je z roku 1897, kdy je v záznamu zmiňován něnecký tábor Oksarkovskije jurty. Tento rok je považován za rok založení osady.[3]
V roce 1900 zde vzniklo obchodní středisko kupecké společnosti Michal Plotnikov a synové, které bylo i pobočkou konzervárny Aksarkovskoje.[4] Až do roku 1917 měl Plotnikovův obchodní dům monopol na výlov ryb v Obském zálivu. Jeho hlavní příjmy ale plynuly z loďstva, které obstarávalo přes Aksarku výměnu veškerého zboží mezi severem a jihem řeky.[5]
V letech 1930 až 1932 byly do Aksarky přesídlování tzv. kulaci z jižního a středního Uralu. V roce 1933 žilo v zemljankách 1049 ruských vyhnanců a pouze 4 rodiny (20 lidi) domorodců.[4]
V roce 1940 se vesnice stala správním centrem Přiuralského okresu.
Na jaře 2021 byl v Aksarce vysvěcen první pravoslavný chrám, jehož výstavba trvala deset let.[6]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Z Aksarky vede silnice do Salechardu, kde je letiště. Mezi Aksarkou a Salechardem existuje pravidelné autobusové spojení.
Nejbližší železniční stanice se nachází v Labytnangi.
Na řece Ob v Aksarce je vybudované molo.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Аксарка na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 28.
- ↑ Деятельность / Правительство Ямало-Ненецкого автономного округа. old.yanao.ru [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b История. http://xn--80aawbfbdhxjcmbfl2a0n.xn--p1ai/ [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09.
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 31.
- ↑ «ЯМАЛ-МЕДИА». В Аксарке освятили новый храм. Ямал-Медиа [online]. 2021-04-12 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aksarka na Wikimedia Commons
