Adolf Schmidl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Schmidl
Narození18. května 1802 nebo 10. května 1802
Lázně Kynžvart
Úmrtí20. listopadu 1863 (ve věku 61 let)
Budín
Povolánínovinář, vysokoškolský učitel, spisovatel a libretista
ZaměstnavateléTechnická a hospodářská univerzita v Budapešti
DětiMarie Ludovica Pabke
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Schmidl, také Adolf Anton Schmidl nebo A. Adolf Schmidl (18. května 1802 Lázně Kynžvart20. listopadu 1863 Budapešť) byl česko-rakouský pedagog, geograf, speleolog a spisovatel. Vyvinul speleologii jako nezávislou vědeckou disciplínu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Adolf Schmidl se narodil 18. 5. 1802 v Lázních Kynžvart. Jeho otec byl lékárníkem. V letech 1819 až 1825 studoval filozofii a právo ve Vídni, kde také r. 1844 obdržel doktorát. Po letech působení na vídeňské škole dělal vychovatele (učitele) synů Ferdinanda Lobkowitze.[1][2] V té době byl členem Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (viz zápis z jednaní, konaného dne 17.4.1844).[3]

V letech 1847–1857 pracoval v nově založené Císařské akademii věd ve Vídni. V letech 1850–1854 pověřila tato akademie Schmidla zkoumáním krasových jeskyní ve Slovinsku. V letech 1857–1863 byl profesorem na Joseph-Universität für Technik und Wirtschaftswissenschaften v Budapešti.[1][2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Speleologie[editovat | editovat zdroj]

Schmidl byl první, kdo považoval speleologii za jediný souvislý předmět. Stal se zakladatelem speleologie jako vědního oboru. Systematicky prohledal Postojnské jeskyně, počáteční část podzemní řeky Pivka, jeskyni Vilenica atd.[2] Kromě významných nových průzkumů studoval krasovou hydrologii a podzemní meteorologii a také se zabýval jeskynní faunou a flórou. Svoje poznatky publikoval. Schmidlovy hlavní uveřejněné spisy o jeskyních čítají 3 knihy a několik desítek článků. Nejvlivnější byla jeho kniha Die Grotten und Höhlen von Adelsberg, Lueg, Planina und Laas.[4][5][6]

Obálka knihy Bihar Gebirge

Vědecké práce, cestopisy, cestopisné příručky[editovat | editovat zdroj]

Schmidl během svého života publikoval nejméně 37 knih a 20 vědeckých prací a kromě toho 56 novinových článků.[2]

V roce. 1831 mu vyšla první kniha Der Schneeberg in Unterösterreich.[1]

Napsal mnoho zeměpisných a místopisných příruček a učebnic.V letech 1834–1836 napsal cestovní průvodce po Čechách, Štýrsku a Maďarsku.

Jeho šestisetstránkový Reisenhandbuch durch das Königreich Ungarn... byl vydán v roce 1835..[2]

Žurnalistika[editovat | editovat zdroj]

V letech 1844–1848 vydával s podporou vlády Österreichischen Blätter für Literatur und Kunst.[1][2]

Ostatní literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Schmidl napsal několik divadelních her.[1]

Franz Schubert složil na Schmidlův text Hymnus an den Heiligen Geist.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BIOGRAPHIE, Deutsche. Schmidl, Adolf - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e f IVAN, Rakovec. Schmidl Adolf. Slovenski biografski leksikon. Slovenska biografija. Dostupné online [cit. 2020-01-05]. 
  3. MUSEUM (PRAG), České. Časopis Českého Musea. [s.l.]: Musea 696 s. Dostupné online. Google-Books-ID: eHZGAAAAcAAJ. 
  4. TREVOR, Shaw. Adolf Schmidl, český geograf a otec speleologie. Překlad Magdalena Tichá. Vesmír. 1995-05-05, roč. 1995, čís. 5. Dostupné online. 
  5. OSOBNOST: 20. 11. 1863 zemřel v Budapešti Anton Schmidl - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy. www.horolezeckaabeceda.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  6. SHAW, T. Adolph Schmidl (1802 - 1863) the father of modern speleology?. International Journal of Speleology. 1978-01-01, roč. 10, čís. 3. Dostupné online [cit. 2020-01-05]. ISSN 0392-6672. DOI 10.5038/1827-806X.10.3.3. 
  7. Hymnus an den Heiligen Geist, Quartet for Male Voices (First version) D 948 (formerly D 941). IDAGIO [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]