Adam (Filippovskij)

Adam
Jeho Vysokopřeosvícenost; Adam
	Arcibiskup filadelfský a karpatoruský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Filadelfie
Jmenování	1935
Emeritura	1944
Nástupce	Nikon (de Greve)
Zasvěcený život
Sliby	1916
Svěcení
Jáhenské svěcení	14. září 1912
Kněžské svěcení	17. září 1912
Biskupské svěcení	24. října 1922 ; světitel Stefan (Dzjuban)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup kanadský (1922–1934); Biskup karpatský (1924–1930); Biskup pittsburghský a vikář severoamerické metropole (1930–1935); Biskup filadelfský a karpatoruský (1935–1936); Arcibiskup filadelfský a karpatoruský (1936–1944); Dočasný správce Patriarchálního exarchátu v Severní Americe a Kanadě (1947–1947); Správce Patriarchálního exarchátu v Severní Americe a Kanadě (1953–1954);
Osobní údaje
Rodné jméno	Adam Apollinarievič Filippovič-Filipenko; (Ада́м Аполлина́риевич Филиппо́вский-Филипе́нко)
Země	Spojené státy americké
Datum narození	30. ledna 1881
Místo narození	Ruda, Haličsko-vladiměřském království
Datum úmrtí	29. dubna 1956 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí	Filadelfie, USA
Národnost	ukrajinská
Alma mater	Lvovská univerzita
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam (světským jménem: Adam Apollinarievič Filippovič-Filipenko; 30. ledna 1881, Ruda – 29. dubna 1956, Filadelfie) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup filadelfský a karpatoruský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 30. ledna 1881 ve vesnici Ruda v Haličsko-vladiměřském království v rodině kněze.

Po dokončení národního učiliště pokračoval ve studiu na gymnáziu v Berežanech. Na gymnáziu vedl tajný literární a vzdělávací kroužek pro studium ruských dějin a literatury, což bylo v Rakousku-Uhersku zakázáno.

Nastoupil na bohosloveckou fakultu Lvovské univerzity, poté přestoupil na právnickou fakultu. Po složení prvních státních zkoušek odešel roku 1903 do USA, kde začal publikovat své články v ruskojazyčném tisku, především v novinách „Pravda“, brzy se stal jejich redaktorem. Zpíval v pravoslavném chóru, setkal se s arcibiskupem Tichonem (Běllavinem) (budoucí patriarcha Tichon), protojerejem Alexandrem Chotovickým a jerejem Olexandrem Nemolovským), pod jejichž vlivem se rozhodl přijmout kněžské svěcení.

Roku 1905 se vrátil dokončit studium ve Lvově.

Roku 1912 odešel znovu do USA.

Byl ženatý s vdovou, což z pohledu některých duchovních znemožňovalo jeho svěcení. Dne 14. září 1912 byl přesto biskupem Olexandrem (Nemolovským) rukopoložen na diákona a 17. září na jereje. Začal sloužit v chrámu svatého archanděla Michaela ve Filadelfii. Následně pokračoval ve službě v Newarku a New Yorku.

Roku 1914 byl jmenován představeným chrámu Vzkříšení Krista v New Yorku. Současně vyučoval na duchovním semináři v Tenafly.

Roku 1916 mu zemřela manželka. Stal se představeným katedrálního chrámu Svaté Trojice ve Winnipegu a blagočinným pravoslavných farností v Kanadě. Kanadskému biskupu Olexandrovi (Nemolovskému) pomáhal v misiích mezi karpatoruskými uniáty. Stejného roku byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Adam. Současně byl povýšen na archimandritu. Vzhledem k tomu, že biskup Olexandrem navštěvoval svou eparchii pouze na krátké návštěvy, stal se jejím faktickým správcem a dostal požehnání stát se roku 1917 správcem kanadské eparchie.

Dne 24. října 1922 proběhla jeho biskupská chirotonie na biskupa kanadského. Světiteli byli biskup pittsburghský Stefan (Dzjubaj) a biskup český a moravskoslezský Gorazd (Pavlík). Vysvěcení bylo provedeno bez souhlasu metropolity Platona (Rožděstvenského), který ještě plně nepřevzal řízení severoamerické eparchie.

Biskup Adam zajišťoval arcipastýřskou péči o karpatoruské komunity. S biskupem Stefanem (Dzjubanem) založil samostatnou karpatskou eparchii, která nebyla oficiálně schválená a roku 1924 se postavil do jejího čela.

Dne 11. února 1930 byl Archijerejským synodem Ruské pravoslavné církve v zahraničí přijat do její jurisdikce a jmenován vikářem arcibiskupa severoamerického a kanadského Apolinarije (Košovyje). Dne 12. června se stal biskupem pittsburghským a prvním vikářem severoamerické eparchie. Nejpozději roku 1931 opustil RPCZ.

Roku 1935 byl přijat do severoamerického metropolitního okruhu vedeného metropolitou Feofilem (Paškovským). Byl jmenován na filadelfskou katedru.

Roku 1936 byl povýšen na arcibiskupa.

Kolem roku 1938 se znovu sjednotil s Moskevským patriarchátem. Patriarchální exarcha a metropolita Veniamin (Fedčenkov) ho však nepřijal. Arcibiskup Adam poté poslal žádost o přijetí do církve patriarchovi Sergijovi. Dne 21. listopadu 1944 byl znovu přijat do jurisdikce Ruské pravoslavné církve s ponecháním v hodnosti arcibiskupa, za vlasteneckou práci ve prospěch církve.

Roku 1945 inicioval připojení oblastí Chełm, Lemko a Zakarpatská Rus k Sovětskému svazu.

Od 21. srpna do 31. října 1947 byl dočasným správcem (locum tenens) exarchátu Ruské pravoslavné církve v USA.

Po smrti exarchy roku 1953 byl za nejvhodnějšího kandidáta v nástupnictví arcibiskup Adam. Podle protojerej Borise Starka by jeho zvolení způsobilo schizma, hlavně pro jeho časté návštěvy velvyslanectví Sovětského svazu.

Roku 1953 byl jmenován správcem patriarchálního exarchátu. Dne 30. července 1954 byl ze zdravotních důvodů penzionován.

Zemřel 29. dubna 1956.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Адам (Филипповский) na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(rusky) Drevo