Actéon
| Actéon | |
|---|---|
 Satelitní snímek souostroví, zleva atoly Matureivavao, Tenarunga, Vahanga a Tenararo (pod mraky); sever je na snímku dole | |
| Světadíl | Oceánie |
| Stát |  Francouzská Polynésie |
 | |
| Povodí | Tichý oceán |
| Souřadnice | 21°22′59″ j. š., 136°34′59″ z. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Souostroví Actéon jsou neobydlené ostrovy v Tichém oceánu v souostroví Tuamotu. Území je součástí Francouzské Polynésie.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Souostroví tvoří čtyři neobydlené atoly Matureivavao , Tenarunga, Vahanga a Tenararo. Nachází se 245 km severozápadně od Gambierových ostrovů, ke kterým náleží administrativně, a 1 375 km jihovýchodně od Tahiti.
| atol | rozloha (km²) | souřadnice |
|---|---|---|
| Matureivavao | 3,96 | 21°38′24″ j. š., 136°24′4″ z. d. |
| Tenarunga | 4,25 | 21°27′40″ j. š., 136°44′10″ z. d. |
| Vahanga | 3,82 | 21°28′34″ j. š., 136°38′53″ z. d. |
| Tenararo | 2,72 | 21°27′40″ j. š., 136°44′10″ z. d. |
| celkem | [1] 14,75 |
Historie[editovat | editovat zdroj]
Souostroví poprvé zaznamenal portugalský mořeplavec Pedro Fernandes de Queirós v letech 1605-06, pojmenoval ho Làs Cuatro Coronadas a jeho polohu stanovil značně nepřesně.[2] První jednoznačná zmínka pochází teprve z roku 1833 od mořeplavce Thomase Ebrilla, který se k němu přiblížil na své obchodní lodi Amphitrite, poté v roce 1837 od kapitána Lorda Edwarda Russella, který připlul na své vojenské lodi HMS Acteon a podle ní souostroví pojmenoval.[3]
O pozemky se od roku 2021 vede majetkový spor mezi katolickou církví, zastoupenou představenstvem Katolické misie Tahiti při arcidiecézi Papeete, která se stala jejich vlastníkem na základě vydržení po třiceti letech opečovávání[p 1][1], a obyvateli atolů Tureia a Nukutavake, kteří toto neobydlené souostroví příležitostně navštěvovali a tradičně využívali.[4][5]
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Skupina atolů má vzácnou a chráněnou ptačí faunu, která představuje pouze 200 jedinců velmi ohroženého druhu Erythroptera Gallicolombes a 900 jedinců Prosobonia parvirostris.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Šlo o odstraňování nepůvodních druhů, zejména deratizaci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Groupe Actéon na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b PIERCE, Ray; BOUDJELAS, Souad; BROOME, Keith; COX, Andy; DENNY, Chris; GOUNI, Anne; RAUST, Philippe. Restoration of Vahanga Atoll, Acteon Group, Tuamotu Archpelago. [s.l.]: Société d'Ornithologie de Polynésie, 2006. (anglicky)
- ↑ TOULLELAN, Pierre-Yves. Tahiti et ses archipels. [s.l.]: Karthala, 1991. 230 s. Dostupné online. ISBN 2-86537-291-X. Kapitola Polynésiens et Européens, s. 61. (francouzsky)<
- ↑ DAVIDSON, James Wightman. Pacific Island: Eastern-Pacific. In: Geographical handbook series. London: Naval Intelligence Division, 1945. S. 224. (anglicky)
- ↑ OLIVIER, Brigitte. Comment l'Eglise catholique est devenue propriétaire des îles Actéon. Polynésie la 1ère [online]. 2021-03-19 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ OLIVIER, Brigitte; YIENG KOW, Heidi. La procédure d'usucapion sur les îles Actéon ne passe pas. Polynésie la 1ère [online]. 2021-03-27 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Actéon na Wikimedia Commons
