Žumberk (tvrz)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žumberk
Tvrz Žumberk
Tvrz Žumberk
Základní informace
Výstavba15. století
StavebníkLudvík ze Žumberka
Poloha
AdresaŽumberk, Žár, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°47′42,72″ s. š., 14°40′53,4″ v. d.
Žumberk
Žumberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky11595/3-623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz Žumberk je panské sídlo nacházející se ve vesnici Žumberk, části obce Žár v okrese České Budějovice. Je chráněna jako kulturní památka, na seznam památek byla pod rejstříkovým číslem 11595/3-623 zapsána v roce 1963.[1] Je přístupná veřejnosti, sídlí zde pobočka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Východní křídlo budovy tvrze s průjezdem

Žumberk byl již ve 13. století centrem šlechtického statku, roku 1279 jsou připomínáni jako držitelé bratři Engelschak, Smil, Pardus a Jan ze Sonnberka.[2] Panské sídlo zde vzniklo nejpozději ve 14. století. V polovině 14. století drželi ves s poplužním dvorem páni z Hrádku, od poslední čtvrtiny 14. století byl jejím majitelem vladycký rod ze Žumberka, jehož nejstarší známý člen Pavlík je poprvé připomínán v roce 1383. Na konci 15. století vystavěl zřejmě Ludvík ze Žumberka novou tvrz, neboť stávající sídlo již pravděpodobně nevyhovovalo jeho nárokům. Tato tvrz se v přestavěné podobě dochovala do dnešních dnů. Páni ze Žumberka drželi ves do začátku 16. století, po nich krátce následovali páni z Rajholce a především Pouzarové z Michnic. V roce 1600 zemřel Jindřich Pouzar (jeho epitaf s českým nápisem ve zdejším kostele z roku 1600 zobrazuje rytíře klečícího před Ukřižovaným[2]). Jeho dědicové z rodu Častolárů Dlouhoveských z Dlouhé Vsi a na Chlumu prodali v roce 1602 statek Petru Vokovi z Rožmberka.[3] Po něm jej od roku 1610 držel jeho německý sekretář a básník Theobald Hock ze Zweibrucku a jeho příbuzný Jan Höck, úředník u pražského apelačního soudu; od rozdělení majetku roku 1612 pouze Theobald.[4][5] Ten byl však souzen za padělání úředních dokladů, Žumberk tedy přešel na Švamberky, dědice Rožmberků, kteří jej připojili k novohradskému panství,[3] jež v roce 1620 získali Buquoyové.[6]

Buquoyové žumberskou tvrz v 17. století příliš nevyužívali, v polovině 18. století již nevyhovovala jejich nárokům,[7] takže byla využívána pro byty pro vrchnostenské zaměstnance a v roce 1817 byla prodána čtyřem poddaným, kteří si ji rozdělili.[8] Poplužní dvůr severně od budovy tvrze byl v 80. letech 18. století rozdělen na osm samostatných poddanských hospodářství, několik dalších chalup poté vzniklo i v opevněném areálu mezi kostelem a budovou tvrze a při hradbách, díky čemuž vznikl později šířený omyl o opevněné vsi.[9] Tvrz postupně chátrala. Po roce 1945 zůstala v majetku státu,[3] v letech 1969–1974 byla kompletně zrekonstruována, od té doby zde sídlí muzeum venkovského lidu s expozicí malovaného lidového nábytku z jižních Čech, které je doplněno o historickou část o dějinách Žumberka a okolí. Od roku 1997 bylo zrekonstruováno opevnění včetně čtyř bašt (ve dvou z nich se nachází přístupné lapidárium), pátá dochovaná bašta je v soukromém vlastnictví a byla opravena po roce 1990.[8] Tvrz je nyní v majetku Jihočeského kraje a spravuje ji Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří tvrze s pavlačí a psaníčkovými sgrafity

Jádro současné tvrze pochází z konce 15. století, kdy Ludvík ze Žumberka nechal postavit zcela nové sídlo (není známo, jestli na místě staršího, nebo na novém místě). Jednalo se tehdy o jednoduchou pozdně gotickou[8] jednopatrovou čtyřkřídlou budovu (doložena 1544[9]) s průjezdem do nádvoří; o jejím případném opevnění není známo nic. Do současné podoby renesanční vily v italském stylu[8] byla přestavěna někdy na přelomu 16. a 17. století, buď za Jindřicha Pouzara, nebo za Theobalda Hocka. Stavitel nechal k severnímu a západnímu křídlu přistavět přístavky, na nádvoří byly vybudovány pavlače, byl upraven interiér a byla provedena sgrafitová omítka.[3] Tehdy také vzniklo do současnosti dochované opevnění, hradební zeď s baštami, mezi jehož stavebníky bývá uváděn i Petr Vok z Rožmberka.[9] Podle Jihočeského muzea je pravděpodobné, že tvrz byla s historickým jádrem vesnice obehnána hradební zdí se šesti baštami v letech 1612–1615.[10]

Roku 1817 byla zbořena severní a severovýchodní část hradební zdi (směrem do vsi) i s bránou a jednou baštou,[9] další zbořená bašta je uváděna v roce 1832.[3]

Podoba tvrze[editovat | editovat zdroj]

Jedna z bašt tvrze

Tvrz je postavena na jihozápadním okraji vsi, nad rybníkem na Svinenském potoce, který ji chrání ze západní a jižní strany.[3]

Jedná se o čtyřkřídlou patrovou budovu s přístavky u severního a západního křídla. Ve východním křídle se nachází průjezd na malé čtvercové nádvoří s fasádou s psaníčkovými sgrafity a s pavlačemi, které jsou podklenuté valeně s výsečemi. Místnosti v přízemí tvrze jsou zaklenuté rovněž valeně, případně hřebínky.[3] V prvním patře se nacházejí obytné místnosti přístupné z pavlačí, v jedné z reprezentačních místností jsou fragmenty nástěnných maleb s biblickým citátem ve staročeštině a vyřezávaný záklopový strop, jehož trámy jsou zdobeny rožmberskou pětilistou růží.[11]

Areál tvrze je obehnán rozsáhlým opevněním. Hradební zeď zpevněná sedmi válcovými baštami chránila i blízký kostel Umučení svatého Jana Křtitele s původním hřbitovem a sousední poplužní dvůr; opevněná plocha tak přesahovala rozlohu malé vsi v severním sousedství opevněného areálu. Do dnešních dnů se dochovala většina hradební zdi (zbořena pouze na severní a severovýchodní straně směrem do vsi) a pět bašt; šestá je zachována u budovy tvrze v půdorysné stopě, sedmá stála na místě klasicistní hospody na návsi.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-03-03]. Identifikátor záznamu 147841 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b DOSTÁL, Jaroslav. Novohradské hory. 1. vyd. Praha: Knihkupectví Klubu československých turistů, 1937. 224 s. S. 32–33. 
  3. ↑ a b c d e f g ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie českých tvrzí. Díl 3. S–Ž. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-700-5. S. 1081–1082. 
  4. ↑ BOK, Václav. Poznámky k životu a dílu Theobalda Höcka z Zweibrückenu. Opera historica. 1993, roč. 3, s. 233–242. Dostupné online. ISSN 1805-790X. 
  5. ↑ PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové : velmoži české renesance. Praha: Panorama, 1989. ISBN 80-7038-006-3, ISBN 978-80-7038-006-2. S. 328. 
  6. ↑ Novohradské hory a Novohradské podhůří. Redakce Vladislav Dudák. Praha: Miloš Uhlíř – Baset, 2006. ISBN 80-7340-091-X. S. 382. Dále jen Novohradské hory. 
  7. ↑ Novohradské hory, s. 448.
  8. ↑ a b c d Novohradské hory, s. 661.
  9. ↑ a b c d e Novohradské hory, s. 583.
  10. ↑ Tvrz Žumberk u Nových Hradů [online]. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Novohradské hory, s. 446.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žumberk_(tvrz)&oldid=23145090“