Šweitigoumská pagoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šweitigoumská pagoda
Základní informace
ArchitektHsinbyushin
Poloha
AdresaDagon Township, Myanmar (Barma)Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šweitigoumská pagoda

Šweitigoumská pagoda, známá též jako Zlatá pagoda, je stúpa na kopci Singuttara u Královského jezera v Rangúnu. Je nejsvětější buddhistickou stúpou v Myanmaru.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Šweitigoumská pagoda je pokryta zlatými lístky a její špice je ozdobena 6000 diamanty a jinými drahokamy. Ve svých základech údajně ukrývá osm Buddhových vlasů, které do Myanmaru přinesli kupci Taputha a Bhallika jako dar od samotného Buddhy. Zdvíhá se ze shluku 64 menších pagod se čtyřmi většími, vyznačujícími čtyři hlavní body kompasu.

Britští důstojníci hledí na Šweitigoumskou pagodu na litografii z roku 1825

Výstavba a historie[editovat | editovat zdroj]

Šweitigoumská pagoda byla podle pověsti postavena v roce 585 před naším letopočtem. Ve skutečnosti se stavěla postupně, po několik staletí. Přesná datace výstavby je nejasná, pagoda však byla údajně postavena v rozmezí 6. a 10. století. Na počátku 14. století byla pagoda přebudována (tehdy do výšky 18 metrů) a své nynější výšky dosáhla v 15. století.

Na počátku 16. století se pagoda stala nejznámějším poutním místem v Myanmaru. V roce 1608 pagodu vydrancoval portugalský dobrodruh Philip de Brito a v roce 1768 byla značně poškozena zemětřesením. V první anglo-barmské válce pagodu obsadili roku 1824 Britové a po dva roky ji využívali jako pevnost, ze které kontrolovali Rangún. Za druhé anglo-barmské války pagodu v roce 1852 znovu obsadili Britové a 77 let ji jako strategický bod vojensky kontrolovali.

Místo protestů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 byla Šweitigoumská pagoda místem studentských protestů, které vyústily ve zřízení tzv. „národních škol“. Další protesty u pagody proběhly v letech 1936 a 1938. V roce 1946 Aun Schan u pagody požadoval okamžité vyhlášení barmské nezávislosti a v roce 1988 jeho dcera Aun Schan Su Ťij požadovala u pagody na masovém shromáždění 500 000 lidí demokratizaci. U pagody se konaly protesty i v září 2007, které vyústily v krveprolití.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BEČKA, Jan. Dějiny Barmy (Myanmy). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-520-3. 
  • GLANCEY, Jonathan. Velký ilustrovaný průvodce. Architektura. Praha: Slovart, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7209-960-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]