Štefan Pongo

Štefan Pongo
Narození	5. února 1972 Chomutov
Úmrtí	18. února 2022 (ve věku 50 let)
Povolání	aktivista, voják, podnikatel a politický aktivista
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Štefan Pongo (5. února 1972 Chomutov – 18. února 2022) byl český romský občanský aktivista, později žijící ve Velké Británii, z které se snažil zlepšit práva Romů v Česku a na Slovensku. Za tím účelem založil dobrovolnickou organizaci Československá romská unie.

Život

Štefan Pongo se narodil v Chomutově matce ze Zemplínské oblasti východního Slovenska, která pracovala ve zdravotnictví, a otci z Kadaně pracujícího v dělnických pozicích v energetickém průmyslu. Sám se považoval za Kadaňana, kde dokončil v roce 1986 základní školu a nastoupil do armádního vzdělávacího procesu na VSOš v Martině na Slovensku v oboru velitel dělostřeleckých jednotek. Potom nastoupil aktivní službu v armádě bojovém útvaru Karlovarské divize, kde zůstal až do roku 1993, kdy přešel do zálohy.

V civilním životě potom pracoval jako vedoucí dopravy a podnikal v dovozu ojetin ze zahraničí. Oženil se, s manželkou Ivetou měl dceru a dva syny. V roce 2006 se přestěhoval společně s rodinou do Spojeného království, kde jim bylo v roce 2015 uděleno tamní státní občanství. Ve Velké Británii pracoval jako řidič kamionu a žil v Manchesteru. K emigraci rodina přistoupila mj. i proto, aby děti nemusely vyrůstat s pocitem, že jsou problémem, když skutečným problémem je latentní nebo i otevřený anticiganismus Čechů.

Od roku 2018 se Pongo začal věnovat otázkám občanských práv romské komunity v Česku a na Slovensku a v roce 2019 založil dobrovolnickou organizaci Československá romská unie. O zvládnutí jeho aktivismu a skloubení všech povinností s časem pro rodinu natočil Tomáš Kratochvíl dokument Pongo Calling, který obdržel Cenu Pavla Kouteckého.

Pongo zemřel 18. února 2022 po krátké vážné nemoci.

Aktivismus

Po přestěhování do Manchesteru založil komunitní centrum True Way pro krajany, které podporovalo město. Centrum fungovalo 8 let a organizovalo vzdělávací, společenské, kulturní a sportovní akce.

Veřejně známou osobou se stal na základě svého aktivismu v oblasti romských občanských práv. K tomu ho vyprovokoval urážlivý výrok tehdejšího prezidenta republiky Miloše Zemana, který pronesl právě na adresu Romů: „Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. A většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení. Kromě toho tam byl takový systém, že romské pracovní čety vedli opět Romové, kteří měli přirozenou autoritu, takže když v jejich týmu někdo nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní metoda a zpravidla se osvědčuje.“ Výrok na romskou komunitu silně zapůsobil, například Evropské centrum pro práva Romů ho tehdy označilo za zřejmý projev rasismu a nenávisti a kromě dalších reakcí vyzvalo prezidenta k odstoupení. A právě Štefan Pongo se tehdy rozhodl zareagovat výzvou, aby Romové zaslali fotografie zachycující je při práci. Nápad, s kterým přišel jeho přítel Jiří Keleš, se ujal, a i díky zveřejnění výzvy na Romea.cz tehdy byly na Facebook vyvěšeny stovky těchto fotografií.

Díky tomuto počinu se stal okamžitě v komunitě Romů známou osobností a začal publikovat vlogové příspěvky na sociálních sítích s důrazem na potírání systémového rasismu v Česku, s kterým se sám od základní školy potýkal.

V polovině roku 2019 Pongo založil Československou romskou unii, spolek působící v Česku a na Slovensku v oblasti romských občanských práv. V době svého založení spolek vydal Chartu romského lidu upozorňující například na potřebu většího zastoupení Romů ve veřejných funkcích.

8. července 2019 Pongo uspořádal v Bruselu před evropským parlamentem demonstraci Romů z Česka, Slovenska, Maďarska, Británie, Francie, Belgie a dalších evropských zemí, kde romská komunita volala po účinnějším boji s romskou chudobou a varovala před vzrůstající radikalizací společnosti a rasovou nenávistí. Jako řešení zde byl navržen vznik Romského kongresu v rámci evropské politické struktury, kam by byly voleni romští zástupci ze zemí Evropské unie. Na demonstraci vystoupil europoslanec Tomáš Zdechovský nebo německý europoslanec s romskými kořeny Romeo Franz.

Přítel a spolupracovník v aktivistických záležitostech, ústecký politik a aktivista Karel Karika, ho přivedl k České pirátské straně, které je sám členem. Nejprve se zaregistroval jako registrovaný příznivec strany, později v prosinci 2021 bylo odsouhlaseno jeho plné členství. V rámci toho chtěl v České republice prosadit obdobu britských zákonů, především zákon o menšinách, který považoval za léty prověřený a dobře řešený, nebo zákon exekutorský, volební a další. Českou pirátskou stranu považoval za nejprogresivnější stranu v Česku.

Mimo uvedené Pongo také organizoval materiální pomoc romským osadám na východním Slovensku. Zkreslený pohled majority na romskou komunitu potom pomohl korigovat zmíněným filmem o sobě samém jménem Pongo Calling. Ten dokumentoval jeho setkání s politiky, romskými aktivisty, ale i zcela normální život jeho rodiny a dětí – studujících, pracujících, plynně anglicky hovořících a celkově plně integrovaných občanů britské společnosti. Tím, jak žil, a jak se to podařilo Tomášovi Kratochvílovi s pokorou a pochopením ve filmu zachytit, Pongo zviditelnil omezenost většiny charakteristik, které majorita Romům připisuje.

Odkazy

Reference

Autoritní data	NKC: jo20221141812 VIAF: 22164658699703132508

Portály: Česko | Lidé | Politika